V malebném údolíčku u říčky Lesnianka, vklíněném mezi strmé kopce Malé Fatry, se sešlo postupně od soboty 9. srpna do neděle 17. srpna více než 40 československých vlčáků ze Slovenska, Polska, Holandska, Čech, Francie, Německa a Slovinska. V sobotu a neděli jsme se my, čévéčkáři, sjížděli ze všech koutů Evropy. Seznamovali jsme se při každodenním večerním táboráku a při příjemném posezení s kytarou. Na kytaru nám hrála Maja Glosová a Saša Záhradníková a každý kdo jen trochu znal slova písní, rád se připojil, včetně Márijiné feny sheltie Elišky, která si některé písně, za velkého ohlasu všech zpívajících, zavyla s námi.

V pondělí ráno jsme se sešli na přilehlé veliké louce, která nám, pro značný počet cvičících, byla těsná, a rozdělili se do dvou skupin na výcvik. První skupinu zkušenějších psů vedla výcvikářka Marcela Miklánková se svým zkušeným Gorem Kysucká Hvězda. Tato skupinka byla tvořena 12 československými vlčáky a byla radost pohledět na jejich poslušnost. Byli to : Ajga Reolup, Akim Slnečný dvor, Amor Gabčov dvor, Asta Gabčov dvor, Aron Malý Bysterec, Bak Malý Bysterec, Car Kollárov dvor, Dag z Tematínskych kopcov, Dak z Rosíkova, Fany Křivoklátský Atos, Goro Kysucká Hviezda a Jolly z Molu Es. Obzvláště psi měli ztížené podmínky výcviku, protože s nimi cvičila rozháraná Ajga Reolup a někteří jejímu půvabu jen stěží odolávali. Největší úspěch u diváků mělo odložení v kruhu, při němž byli všichni psi blízko u sebe jako akvabely či vlkobely. Náš obdiv sklízel svými výkony i osudem těžce poznamenaný Car, který má po úraze amputovanou zadní nohu. Nejen že s námi každé ráno a večer cvičil, ale zvládl i obtížnou horskou túru. Druhá, velmi početná skupina, složená z mladých vlčáků, cvičila pod vedením Štefana Malíka.

Dopolední výcvik byl zaměřen na poslušnost a přípravu na výstavy, takže každý pes musel ukázat i zuby. Ač tato část výcviku probíhala v časných raních hodinách, vždy se jí zúčastnil každý. Po večeři probíhala druhá část výcviku a tou byla obrana. Pro jediného figuranta Štefana Malíka to bylo určitě namáhavé. Tento den a vlastně po celý týden, probíhaly dětské hry, které i se zajímavými cenami pro děti připravoval a vymýšlel Ján Polony se svou fenou. Určitě mu patří dík a obdiv všech rodičů za jeho trpělivost. Na úterý odpoledne byl vyhlášen orientační běh (některými nazvaný dezorientační) po místních stráních, kopcích a údolích. Trať pečlivě vytyčil Janko Polony. Startující vybíhali se svými psy na trať v 5 minutových intervalech. Pravda, občas se stalo, že papírek s určeným směrem běhu spadl na zem a soutěžící měli nelehký úkol najít správnou trať. To asi ovlivnilo výsledek posledních startujících, kterými byli děti Bognárovi a Roman Devečka. Všichni startující prokázali fyzickou zdatnost a odvahu. Ztížený boj měl holanďan Roel Korbee, protože neuměl slovensky a nemohl si tudíž sám číst písemně psané ukazatele. I přesto dosáhl skvělého času. První tři umístění dostali věcné ceny.

Středa byla ve znamení volejbalu. Několik bojujících družstev se potýkalo s míčem až do setmění. První tři družstva byla odměněna věcnými cenami. Vyhrálo družstvo ve složení : p.Dedík, manželé Babincovi a manželé Korbee. Tento den také proběhla bonitace holandského psa Brita Radov dvor, protože rodina Korbeeova odjížděla z tábora dříve. Čtvrtek prověřil fyzické síly všech, co se rozhodli pro horskou túru. Vydali se zdolat horu Kľak s převýšením asi 700 m. Všichni vyrazili ráno společně a po skupinkách se vraceli v průhěhu celého odpoledne. Ti nejrychlejší a fyzicky nejzdatnější dorazili do tábora kolem 3 hodiny odpoledne. Důležité bylo, že se vrátili všichni a v pořádku. Ti, co si na tuto túru netroufli, se mohli vydat do nedalekého termálního koupaliště v Rajci nebo mohli v Rajeckej Lesnej obdivovat vyřezávaný mechanický betlém. Večer začalo pršet. Sešli jsem se tedy v chatě Žiar a shlédli film o výcviku od Viktora Eichlera, který k nám tento den osobně dorazil. Premiéru zde měl film režírovaný Jánkem Polonym, který natočil na loňském táboře a sklidil velký úspěch. Rodina Medveckých přivalila sud piva, coby sponzorský dar. V sobotu proběhl svod mladých a bonitace pod taktovkou Oskára Dóry.

Většina lidí se v sobotu rozjela do svých domovů. Jen hrstka nás zbyla na závěrečný oheň. V neděli se i tito nadšenci rozloučili s přáním, že se zase sejdeme za rok v hojném počtu.

Marcela z Vlčí chaloupky