V sobotu 3.dubna se konalo v Hrádku u Rokycan výcvikové setkání československých
vlčáků. Prostředí tamního cvičáku 320. ZKO bylo opravdu skvělé. Málokde se člověk
setká s tak hezkým prostředím a hlavně milými lidmi.
Akce začala kolem 10 hodiny stopami. Nováčkům pomáhal místní zkušený čévéčkář
Karel Štochl. Pokročilí si poradili sami.
Po stopách nás čekala poslušnost.Všichni mladí se opravdu snažili. Pod vedením
Přemka Jaroše z 390. ZKO Praha - Starý Hloubětín, který se jako host setkání
účastnil, podávali slibné výkony. Když nastoupili starší psi, bylo vidět, že
mají výcvik již dobře zažitý.
Psi mohli zkusit také praktické procvičení svodu nebo bonitace.A to jak měření
tělesných rozměrů, tak zkoušku povahy "u kolíku". Této části programu
se ujala Helena Hubáčková, která mnohdy přidala potřebné a cenné rady.
Perličkou setkání byla ukázka profesionální práce psa a psovoda Policie ČR.
Pozvání organizátorů přijal Jirka Srb se svým psem Ikarem. Předvedl perfektní
práci psa a psovoda při vyhledávání nábojnic na "místě činu" a poté
i klasickou sestavu vyhledání pachatele-prohlídka-napadení při prohlídce-doprovod
a zadržení při útěku. Oba jsou ve službách Policie ČR v nedalekých Rokycanech
a ukázali, že se místní Policie skutečně nemá za co stydět.
I naši psi si také vyzkoušeli oblíbenou obranu. Jak v kruhu, tak při individuálních
zákusech. Ti pokročilejší si poté kousli na ringo a provedli zákusy v místnosti.
Obrany vedl také profesionál - příslušník Policie ČR Aleš Blahut. A musím říci,
že se skutečně snažil a jeho fyzická kondice byla skutečně nevyčerpatelná.
Věřím, že byli všichni spokojeni. Nálada a počasí se opravdu vydařily a i tamní
občerstvení poskytovalo co jsi každý přál.
Chtěla bych všem moc poděkovat za krásný den.
Eva
Účastníci setkání
Zima byla dlouhá, díky radostem, ale hlavně starostem a komplikacím kolem štěňátek,
jsem tak říkajíc "zamrzla" téměř na sedm měsíců, takže všechno ve
mně už volalo po nějaké kynologické akci. Na 3. dubna bylo nachystané výcvikové
setkání v Hrádku u Rokycan, a tak nebylo co řešit. Zverbovala jsem kamaráda
a řidiče Kamila a už jsme si to v sobotu ráno uháněli na Plzeň.
Přivítal nás menší útulný cvičáček u lesa a jeho přívětivé osazenstvo. Podle
nemalého počtu aut jsem usoudila, že výcvikový "absťák" jsem zřejmě
neměla sama.
Sotva jsme se stihli rozkoukat a už se vyráželo na stopy. Začátečníci na poli
hned u cvičáku, pokročilejší a pokročilí zamířili na pole vzdálenější. Na obdobné
dvě skupinky se rozdělila i poslušnost. Vše probíhalo jako na drátkách, vždy
malá pauzička na vydechnutí a pokračovalo se dál.
Na programu byl mimo jiné i nácvik měření na svod a bonitaci. Zájemců bylo spousta,
ale díky tomu, že nešlo o naměřené hodnoty, se skupinka čekajících utěšeně zmenšovala.
Nutno říci, že mnoho zvířátek bylo při měření opravdu vzorných. A tam, kde byly
nedostatky, majitelé pozorně vyslechli, co je třeba dopilovat a určitě to do
té pravé bonitace nebo svodu dohoní. Nemenší zájem byl i o prověrku povahy na
kolíku. Tady už ale bylo znát, že k tomu je třeba trénink na cvičáku; majitel
figuranta nahradit zkrátka nemůže. Nejvíce pejskům vadil úvaz na pružné gumě,
který je vracel zpět. Ale i to je věc nácviku a pro psa je tento pružný úvaz
rozhodně bezpečnější než pevný. No, a navíc je to i jakási posilovna; při používání
gumy např.u nácviku zákusů to značně zvyšuje razanci psa.
Na řadu přišla obrana zahájená klasickou kruhovkou. Psů nastoupilo značné množství,
takže figurant Aleš měl co dělat. Možná by bylo lepší, kdyby byl kruh menší
a na místa psů, co již odkousali, přicházeli pejsci čerství, ale to je můj názor.
Po kruhovce bylo individuální kousání, na nějž navázala opět kruhovka, ale tentokrát
na ringo oděv (na to se spousta psovodů těšila). Jako bonbónek obrany završila
likvidace výtržnosti v místnosti. Nechyběly ani létající pet lahve, ale žádný
ze psů se od zákroku na "šupáka" odradit nenechal.
Odpoledne se značně nachýlilo a majitelé svých čtyřnohých miláčků se pozvolna
začali rozjíždět k domovům. Nám se ještě moc nechtělo, zůstali jsme tedy ještě
sedět a pěkně si poklábosili. Šestá hodina ale už opravdu zavelela k odjezdu,
a tak jsme tento sympatický cvičák opustili i my.
Helena
|