Na místo jsme dorazili před osmou hodinou, ale cesta se se samozřejmě neodbyla bez problémů - po cestě jsme píchli gumu (poprvé v životě). Na startu se objevili majitelé 8 ČsV : Petr Malášek se psem Aladar Zelený paprsek, Karel Hladík s fenou Jaw z Molu es, Antonín Prouza se psem Fredy z Ponického dvora, Michaela Pokorná s fenou Aset Voodoo Wolf z Peronówki, Peter van Erne se psem Agar Morušový háj, Šárka Havlíčková se psem Iro od Úhoště a samozřejmě my - Margo a Przemek, s fenami Merry Bell z Molu Es a Jolly z Molu Es. Vedoucím zkoušky byl Ota Kříž, a rozhodčím klubový rozhodčí Pavel Koucký. Počasí bylo krásné, ale nikoliv vhodné na běh, protože den byl velmi slunečný, což se na nás v pozdních hodinách odrazilo.

Zkouška začala několik minut před 9:00, protože všichni účastníci byli už na místě a nemělo smysl čekat. Psi startovali ve 3-minutových intervalech střídave pes-fena-pes. Trasa, na které se zkouška konala, vedla podél veslařského kanálu a byla dlouhá 5 km. Vedle asfaltové cesty, po které jsme jeli na kole, byl 2 metrový pás zeleně, po kterém mohli běžet psi. První dvě kolečka proběhli psi bez problémů. Problémy nastaly až poté, ale nemělo to nic společného s únavou. Někteří psi dohonili ty před nimi a už je nechtěli opustit ;)). To byl asi největší problém této zkoušky, kdy jeden pes dohodnil druhého a běžel s ním prakticky do konce a nebylo možné s ním pohnout. A tak se vytvořily 2 skupinky psů : Agar s Jolly a druhá : Iro, Aladar a Merry Bell, které se nakonec spojily v jednu. Bohužel ve druhé polovině zkoušky odpadli 2 ČsV, kteří měli tak odřené tlapy, že už nechtěli běžet dále. Nakonec zkoušku dokončilo 6 psů, z toho 2 s časem pod 3 hodiny (Iro od Úhoště a Merry Bell z Molu Es). A tady jsou výsledky :

Po zkušenostech, získaných v této zkoušce je zde několik rad pro další majitele, kteří by chtěli v budoucnosti ZVP1 také složit : konstituce typického ČsV mu umožňuje bez problémů 40 km uběhnout navíc na známku "výborný", ale pokud pes neběhá pravidelně a stále je jen uzavřen v kotci nebo na kanapi doma, tak se mu může stát, že si v průběhu zkoušky poraní polštářky tlap natolik, že už dále nemůže pokračovat. Proto je dobré začít včas se psem trénovat aby polštářky získali potřebnou odolnost. Před touto zkouškou byl podobný trénink velice komplikovaný, protože poté, co zmizel sníh, měli majitelé možnost trénovat maximálně 2-3 týdny. Ale, když je zkouška naplánována na druhou polovinu roku, je dobré si plánovat pravidelné cyklistické výlety se psem, aby měl odpovídající přípravu. Také naše Jolly si druhý den začala lízat polštářky a nechtělo se jí moc chodit - více tréninku by tomu jistě zabránilo.

Druhou věcí, která měla vliv na průběh zkoušky byla samotná trasa. Byla velice výhodná pro cyklisty ale většině psů moc nepomohl. A tak z každým okruhem (a bylo jich celkem 8) museli majitelé psy "přemlouvat", že je nutné běžet opět dokola. Kdyby byl okruh větší, např. 20 km, a odstupy mezi psy větší, zabránilo by se tvoření skupinek a zcela jistě by dosáhli lepších časů ti, kteří se nechtěli odpoutat od běžící "smečky. :))) Toho byly také příkladem naše dvě feny Jolly a Merry Bell. Normálně Jolly běhá u kola 60-70 km bez větší únavy, Merry Bell z důvodu menšího vzrůstu a mohutnější tělesné konstituce se unaví rychleji. Ale Merry Bell měla na zkoušce čas o 6 minut lepší a to především proto, že její skupina měla větší tempo a proto, že Merry Bel nedělá problém běžet 10x za sebou stejnou trasu ;).

To jsou jen drobné úvahy. Celá zkouška byla velmi dobře zorganizována a proběhla v milé atmosféře. Nyní nám nezbývá nic jiného, než sednout na kolo a trénovat na další zkoušku - ZVP2, tedy běhu na 70 km. ;)