V Holandsku jsme toho o bonitaci v ČR hodně slyšeli. Proto jsme se letos vydali na víkend do ČR, hlavně abychom viděli bonitaci v Hostivicích a udělali si nějaký názor sami. Díky pohádkám, které se vyprávějí v Holandsku, jsme očekávali hodně agresivních metod zkoušky povahy a agresivních psů. Takže to, co jsem viděli, bylo pro nás velké překvapení. Testy vypadaly docela normálně. Ti, co mluví o agresivních metodách asi nikdy neviděli zkoušky IPO v Holandsku. Původně, díky všem těm výmyslům, jsme měli v plánu sledovat bonitaci pouze zpovzdálí, abychom pochopili, oč jde. Ale když na mne během dne přišla řada, abych se se svou fenou zúčastnila svodu mladých, byla jsem velmi ráda, že jsem se k tomu odhodlala. Ještě jednou chci všem poděkovat za spolupráci.

Ale po čase stráveném v Hostivicích už chápu, co způsobuje, že v Holandsku koluje o bonitaci tolik výmyslů. Je velký rozdíl vlastnit psa v ČR a v Holandsku. V Holandsku není například běžné vodit psa s náhubkem. Pouze velmi agresivní psi nosí náhubek, aby nemohli nikomu ublížit. Takže pokud dáte svému psu náhubek například v lese, aby nemohl honit zvěř, každý se ho moc bojí a lidé by byli schopni si stěžovat až v parlamentu, pokud by nebyl na vodítku. Na většině cvičáků není vůbec dovoleno psům nosit náhubek. Většina holandských majitelů ČsV chová svého psa jako domácího mazlíčka ("gaučáka"), takže s ním cvičí jen základní poslušnost. Jen pár majitelů cvičí svého ČsV jako pracovního psa. Ale pokud chcete se svým ČsV cvičit, narazíte na problém. Hodně klubů pracovních psů (skupina FCI 1) nechce pracovat s ČsV. Pro ně je práce s nimi ve srovnání s ostatními plemeny (např. holandským ovčákem) velmi pomalá. ČsV není považován za skutečné pracovní plemeno. Dále není v Holandsku zvykem vodit psy na vodítku, pouze agresivní a vodící psi jsou přivazováni, takže většina holandských ČsV v životě vodítko neviděla. V naší zemi není tolik ČsV jako v ČR a setkání klubu je pouze jednou v roce, proto se chovatelé ČsV spolu během roku nijak nestýkají, necvičí spolu a většina holandských ČsV nikdy neviděla figuranta. A kdo nikdy neviděl cvičit obranu (nebo zkoušky IPO), tomu se pak může zdát česká bonitace agresivní.

Myslím, že bonitace jsou dobrý způsob, jak posuzovat psy. Měření je objektivní nástroj a majitel se může naučit, jak o svého psa starat. Ovšem požadovanou reakci při zkoušce povahy lze, podle mého názoru, nacvičit, pokud pes již před tím prošel výcvikem obrany. Takový pes začne štěkat, jen co uvidí figuranta. Ale v případě Holandska to není zrovna reálné řešení a já pochybuji, že se holandští majitelé ČsV pojedou podívat na bonitaci do ČR. Ale myslím, že by bylo dobré v Holandsku vytvořit podobné testy pro uchovnění psa.

Pro mě jako cizince byla nepochopitelná jen jedna věc. Během měření mělo několik psů náhubek, což bylo dobře, protože se několikrát pokusili kousnout posuzovatele. Takové chování by bylo v Holandsku nepřípustné. Pokud pes zaútočí na figuranta, je to v pořádku, ale pokud zaútočí na rozhodčího během zkoušky nebo výstavy, to je něco jiného. Osobně je mi velmi nepříjemné, pokud nemohu změřit psa bez problému. Možná by mi mohl někdo vysvětlit, proč je takové chování v ČR při bonitaci dovoleno !

Mijke