Ještě neuběhl ani celý rok a my jsme se opět sešli v Nadějkově, abychom si užili výcvikový víkend. Kromě klasického cvičení nás čekal ještě také zajímavý host - Rudolf Desenský. Páteční večer byl tradičně bujarý, a tak se odcházelo na kutě hodně po půlnoci. Ranní nástup ale nikdo nezmeškal. Psovodi se rozdělili do tří základních skupin - začátečníci, středně pokročilí a pokročilí - a v 9 hodin jsme již vyráželi na poslušnost.

Se svou skupinkou středně pokročilých jsme cvičili po dvojicích podobně, jako to probíhá na zkouškách. Mělo to především tu výhodu, že jsem se každému psovodovi mohla věnovat individuálně a důkladně s ním probrat veškeré chyby a nedostatky. Efekt tohoto způsobu cvičení byl značný, protože již během jednotlivých poslušností docházelo k výraznému zlepšení spolupráce psovod - pes.

Od 11 hodin nás čekala obrana v podobě klasické kruhovky. Každé družstvo nastupovalo zvlášť, a tak se tři figuranti o počet psů v kruhu mohli podstatně lépe podělit. Následovala pauza na obídek, kterou Jirka Matějka jen smutně prokoukal nad prázdným talířem, protože ho čekalo další kolo obran, tentokrát revíry a individuální kousání.

Po obranách se všichni účastnici setkání sešli a probírali se nejčastější chyby a problémy při výcviku. Do debaty se zapojil i Rudolf Desenský a posléze i odpovídal na individuální dotazy. Za sebe musím říct, že na mě zapůsobil velice kladně. Diskuse skončila a všechny nás již čekal závod. Pro pokročilé obsahoval prvky poslušnosti i obrany, pro začátečníky pouze poslušnost a některé prvky schopnosti psa, reagovat na nezvyklé situace (průchod skupinou osob, nárazový zvuk, přenášení). Vše probíhalo svižně a rychle, a to jistě bylo atraktivní jak pro závodící, tak pro přihlížející. V obou kategoriích obdrželi první 3 pěkné ceny a všichni zúčastnění drobnost za snahu. Ale když je výcvikový víkend, je třeba jej využít beze zbytku, takže večer přišla na řadu likvidace výtržnosti v místnosti a jako bonbónek noční zadržení. Končilo se někdy kolem 10 h večer, proto není divu, že po náročném dni většina psovodů odešla na kutě.

Neděle se nám vyloupla do slunečného dne, který jsme zahájili stopami. Se skupinou začátečníků a středně pokročilých jsme probrali základy pachových prací a pak jsme si udělali krátké stopičky s předměty psovodů (nejlépe klíče a podobně), které si vypracovali psovodi sami bez psů. Cílem byla orientace v terénu a zapamatování si průběhu stopy. A jelikož jsme vše zvládli poměrně rychle (a také psi zatím odpočívali), stihli jsme před obědem ještě krátkou poslušnost ve skupině. Závěr výcvikového programu patřil opět obranám, nejprve v kruhu, pak individuálně a na úplný závěr se psi vydráždili v tzv. uličce.

Výcvikový víkend skončil, účastníci se postupně rozjížděli domů a nám nezbývá než si přát, aby to příští nadějkovské setkání bylo zase o kousek vydařenější, než to předchozí.

Helena

V sobotu ráno byl nástup v 9:00 hod. i se slavnostním vztyčením národní vlajky. Účastníci se rozdělili do družstev a šlo se na to. Naše družstvo pod vedením Jirky Matějky začalo poslušností za bedlivého pozorování etologa Rudolfa.Desenského. S Jirkou hned konzultovali a opravovali naše chyby při výcviku. Poté následoval výcvik revíru ani ne tak psů, jako psovodů. Každý psovod vyslal psa v košíku na revír a udělal si prohlídku s výslechem a přepadením. Většinou si totiž pleteme, jak jdou povely za sebou a jak se správně prohlídka dělá. Pak jednotlivá družstva nastoupila na krátkou obranu do kruhu. Sluníčko už pěkně hřálo a my už měli hlad. Po obědě následovala druhá část obrany, která byla individuální. Pouze štěňata nenastupovala po jednom, ale hromadně. Bylo horko, psům jsme dali krátkou pauzu a to byl prostor pro otázky na R. Desenského. Ten nám připomněl, jakých chyb se dopouštíme, řekl nám něco o psychice psa, o možných způsobech jejího ovlivňování psovodem atd. Přitom organizátoři připravovali závod, který v podvečer začal. Psi byli rozděleni do dvou skupin na začátečníky a pokročilé. V každé kategorii startovalo cca 15 účastníků.

Po večeři a vyhlášení výsledků závodů přišel praktický TARTový výcvik, na který jsem se snad nejvíce těšila. Přepady v místnosti plné lidí za velkého rámusu, nejdříve na figuranta s rukávem a pak na figuranta v ringovém obleku. Všichni vybraní psi zvádli tento cvik dobře. Po kousání v místnosti jsem ještě se svým psem poprvé vyzkoušela zadržení v noci. Pro mého mladého psa to bylo zase něco nového a pro mne také. Náročný výcvikový den tudíž končil až v půl jedenácté. Byla jsem unavená snad více než můj pes. Takových nás asi bylo více, protože místa v klubovně se náhle vyprázdnila.

Nedělní dopoledne bylo věnováno nácviku stop, kdy nám každému byly naše chyby prakticky vysvětleny přímo na stopě. Bylo to pro mne velice cenné, protože pro podobné tak podrobné rozebírání metodiky nácviku není většinou při běžném výcviku na cvičáku čas. Po stopách následovaly revíry na plenty na oblíbeného peška. Přesně nám Jirka vysvětlil, jak postupovat, jak zaujmout psa a jak zvýšit jeho rychlost při obíhání revírů a dosáhnout takřka 100% spolehlivosti ve splnění cviku. Po obědě byla znovu kruhová obrana. Bylo velice příjemné vidět, jak se od soboty někteří psi výrazně zlepšili a projevovali o figuranta velký zájem. Můj pes si vyzkoušel zadržení figuranta se dvěma rukávy s jejich postupným střídáním. Na závěr obrany byla ulička, kam nastoupili bez rozdílu všichni psi. A to byl i závěr našeho výcvikového setkání. Škoda jen, že trvalo tak krátce, psi by měli možnost se den ode dne zlepšovat. Zvlášť na těch mladičkých to bylo vidět nejvíce, že udělali kus práce. I já jsem byla velice spokojena, protože můj pes patří ještě do té kategorie mladších (NO 17 měsíců) a přepadení v místnosti se nedá jen tak někde zkoušet a zadržení v noci pro něj bylo zcela nové. Výcvik byl velmi užitečný, ale chtělo by to tam být alespoň týden. Krásné prostředí, potřebný výcvik, skvělí lidé a psi - pro mne super víkend. Vím, že příště pojedu určitě znovu.

Olga Čutková (SKS TART Lišov)

V pátek jsme dorazili do Nadějkova až v podvečer. Na místě už byla už většina psů. Skupinové venčení proběhlo bez komplikací a psi se dobře bavili. Po páteční studené noci nás čekalo slunečné a teplé ráno. Snídaně byla podávána skoro v anglickém stylu. Po snídani jsme všichni nastoupili k úvodnímu seznámení s programem. Představili se nám všichni pořadatelé, výcvikáři a figuranti. Následovalo rozdělení do družstev podle zdatnosti psů a nakonec došlo i na vztyčování státní vlajky. Potom jsme se vydali na samotný výcvik. Naše družstvo vedla Helena Hubáčková a musím jí tímto velmi poděkovat. Myslím, že individualní výcvik byl výborný. Pomohla každému s důležitými radami. Po obědě nás čekala obrana. Po obraně závod. Opět se psi rozdělili do dvou skupin. Štěňata a začátečníci a pokročilí. U pokročilých se bylo opravdu na co dívat. Temperament psovodů mnohdy předčil psy. Každý účastník závodu získal nejen diplom, ale také pamlsky pro svého milačka. Perličkou dne byly zákusy v místnosti. Psi odvedli dobrou práci a figurant hrál dokonalého výtržníka. Po slunečném dni nás opět čekala studená noc a slunečné ráno. Snídaně v anglickém stylu a hurá do práce. Začali jsme s výukou stop. Všichni psovodi hezky stopovali, ale bez psů. Bylo vidět, že čuchat umí také. Po obědě nás čekala ještě jednou obrana a na závěr ulička. To bylo to pravé zakončení pro naše miláčky.

Závěr : Škoda kdo nepřijel, protože o hodně přišel. Všichni výcvikáři a figuranti předvedli super práci. Jídlo úžasné a nálada skvělá. Heslem víkendu bylo Vencovo : "A to ještě nic není, to já ..."

Eva

Teprve podruhé jsem se zúčastnila víkendového setkání pejskařů a opět jsem byla nadšena.

Jak programem setkání, tak krásným prostředím tábora VAMA Tremp v Nadějkově. Výcvikářem našeho družstva byl Jirka Matějka a dával nám opět řádně "do těla". Já osobně nejsem sportovní typ a proto jsem chvílemi trpěla jako zvíře ale můj vlčoun byl ve svém živlu a to je přece ten hlavní důvod proč na podobné akce jezdím. Hostem setkání byl Rudolf Desenský, který mi již v minulosti velmi pomohl s řešením některých problémů, které jsem se svým psem měla. Všechny jeho rady se při výcviku báječně osvědčily v praxi. Zato bych mu chtěla ještě jednou poděkovat.

Nezáviděníhodnou situaci měli 3 figuranti, kteří v ochranných oblecích řádili celé dny s našimi psy. A že se jich sjelo. Odhaduji, že jich jistě bylo přes 40 (pozn. wolfdogu : celkem se setkání účastnilo 46 psů a z toho 35 ČsV). Vzhledem k horku a velkému počtu psů to pro ně muselo být vskutku náročné. V neděli odpoledne jsem já a moji psi odjižděli příjemně unaveni domů. Zklamaná jsem byla pouze z toho, že víkend má jen 2 dny, klidně bych s podobnou partou lidí a jejich psů trávila i delší čas.

Markéta