Jaké bylo moje překvapení, když jsem se po příjezdu v páteční odpoledne setkal v Těchorazi u Pelhřimova vesměs se starými známými z TARTových táborů a setkání. A hned bylo jasné, že nebudu výcvik pouze sledovat ale že se jej i aktivně s mým Danym zúčastním. Přestože je členem místní kynologické organizace i jeden československý vlčák (Nik z Litavské kotliny), nemohl se jeho majitel pro zdravotní problémy výcviku účastnit a tak Dany byl jediným zástupcem našich psů.

Výcvik začal už v pátek od 21:00 hod. odjezdem do vyhořelého objektu kravína v Pelhřimově. Zde se cvičilo noční vyhledávání osob ve velice těžkém terénu a v závěru na ploše bývalého skladu i noční hladké zadržení. Výcvik končil těsně po půlnoci.

Sobotní ráno bylo pro některé dost tvrdé, protože se vstávalo již v 6:00 hod. a o hodinu později už psovodi našlapávali stopy na blízkých loukách a polích. Každý pes, bez ohledu na stupeň výcviku, vypracoval stopu tvaru U cca. 1500 (ano, tísíc pětset !) kroků dlouhou, s libovolným počtem předmětů. Potom se psovodi přesunuli na další terény, kde byly připraveny praktické stopy, tentokráte náročné podle úrovně znalostí a schopností psů. Po příjezdu zpět na cvičiště se ještě nyšláply a vypracovaly krátké přímé stopy se dvěma malými vybočeními, které měly prověřit přesnost psa na stopě a také jeho koncentraci na práci, protože stopu prováděli současně všichni psi v řadě (vzdálenost stop od sebe byla cca. 20 m). Do oběda ještě proběhl výcvik poslušnosti ve skupině a dvě hladká zadržení a jedno zadržení s protiútokem (pokročilí) a hladké zadržení na vodítku (začátečníci). Po obědě se psovodi se psy odebrali do lesa, kde nacvičovali revíry a vyhledávání osob. Před revíry si ovšem ještě všichni našlápli krátkou stopu v lesním terénu. Potom již přišel kýžený odpočinek a tak od 15:30 do 21:00 hod všichni střídavě dospávali nebo diskutovali o obvyklých kynologických tématech. Po večeři a setmění se pouze za svitu měsíce cvičila poslušnost a po ní opět čekal všechny les. Tady si nejprve psovodi ve dvojicích navzájem pomohli s nácvikem revírů a závěrečným bodem programu byla noční avizace s přepadem psovoda.

Nedělní budíček byl posunut na 7:30 hod. Program již měl trochu volnější tempo (ale jen skutečně "trochu"). Ale již v 8:30 hod by jste psovody našli na polích, kde si našlapávali první nedělní stopy. Každý pes tentokráte vypracoval 2 stopy, tvaru a délky podle uvážení psovoda. Do oběda proběhl ještě nácvik poslušnosti jak skupinové, tak individuální. Po obědě se všichni přesunuli do blízké Červené Řečice, kde na přehradě byl naplánován celý odpolední program. Nejprve to byly základy práce se psem ve vodě. Někteří prováděli aporty, ti pokročilejší i vyhledávání osob ve vodě a pod vodou. Potom přišly na řadu zákusy ve vodě. Pokročilí psi ho provedli doplaváním k figurantovi, ti méně pokročilí pouze v mělčí vodě. Dalším bodem programu bylo vyhledávání osob v těžkém terénu. Vojtěch Maurer připravil pro účastníky skutečnou lahůdku - osoby byly skryty v lese ve stráni nad přehradou, kam se dalo dostat pouze šplháním po čtyřech a i tak neustále hrozilo uklouznutí až do vody. A poslední disciplínou byly zákusy na vodítku a nácvik neúplatnosti psa. Poté se již účastníci okolo 16:00 hod loučili a odjížděli domů.

Celkem se výcvikového víkendu účastnilo okolo 10 psů. Byli tu němečtí ovčáci, bernský salašnický pes, argentinská doga, československý vlčák, pitbulteriér a rotvajler. A jak cvičil jediný zástupce našich psů ? Na pachových pracech projevil velkou chuť a talent. Jen mou vlastní leností a nedostatkem času ještě Dany není tak daleko ve stopách, jak by mohl být. Ale např. ani na praktické stopě se neztratil a ze tří předmětů nalezl dva. Poslušnost předvedl také na velmi slušné úrovni. Revíry jsou zatím jeho vyloženě slabou stránkou, protože o prohledávání terénu nejeví moc velký zájem. I když noční revíry ho poměrně dost bavily a dokonce nalezenou osobu vyštěkával. Noční avizace byly naopak příjemným překvapením, přestože je dělal vůbec poprvé, a stejně tak i razantní zákus při přepadu psovoda. Vodní práce byly trochu problémem. Ale aporty zvládal Dany nakonec bezchybně a zákusy po břicho ve vodě také.

Podobný víkend bych přál prožít každému majiteli psa. Dohled profesionála, nezvyklé sitace a cviky, intenzivní výcvik a především neustálý důraz na motivaci psa a rozložení výcviku tak, aby nebyl přetěžován. Výcvikový víkend nebyl určen úplným začátečníkům ale psovodům s již nějakými výcvikovými zkušenostmi. Předpokladem bylo, že prováděné cviky a práce již znají a tak je třeba vysvětlit a varovat jen před nejčastějšími chybami a seznámit s některými netradičními metodami výcviku. Zajímavým prvkem celého programu byla kombinace TARTu a praktického záchranářského výcviku. Mnozí až tady pochopili, že mezi těmito dvěma oblastmi výcviku není až tak velký rozdíl, jak by se na první pohled zdálo.

Praktický výcvik není žádný strašák, jak se ho někteří snaží prezentovat. Pes s praktickým výcvikem možná nikdy nebude mistrem světa v IPO ale dobrě vycvičený služební pes zvládne disciplíny sportovního výcviku minimálně průměrně ale navíc je použitelný i v praxi. A k tomu přece psi, a služební dvojnásobně, byli vyšlechtěni především. Na příští výcvikový víkend v Těchorazi se už moc těšíme a máme příslib, že pozváni budeme zcela jistě.

Pavel