Ráno se hned po snídani začalo s výcvikem, každý výcvikář měl svůj program. Ten náš tedy moc ne. Bylo jasné, že nemá moc zkušenosti s vedením takové skupiny lidí, jako jsme byli my. Fenu měl vycvičenou perfektně, ale nějak to dobře nedokázal předat. Všude se samozřejmě cvičila poslušnost, obrana, revíry. Také nácviky na bonitaci a výstavy.

Týž den se také konal závod, rozdělený do dvou skupin - začátečníci a pokročilí. Troufla jsem si se zařadit do pokročilých, nakonec proč ne. Zkusit se musí všechno. Závod byl ukončen večer, nočními disciplínami, které absolvovali všichni s větším či menším úspěchem. K závodu snad jen tolik, že si myslím, že by se nemuselo tolik střílet z pistole ráže 9 mm. Přece jen to nebyl zcela TARTový víkend. Občas by se mohl také zařadit např. poplašňák nebo ráže 6 mm, která se ostatně také používá při zkouškách. Beru to jednak z hlediska svého psa, který má reakci na střelbu (již částečně "vyléčenou") a také si myslím, že je to docela dost - cca 10x prakticky za sebou. Také je dobré to střídat z důvodu toho, že každá ráže má jiný zvuk a každý pes reaguje různě.

V neděli jsme původně měli vyrazit na stopu (domluveno předešlého večera), ale jednak se nějak nechtělo našemu výcvikáři vstávat a vzhledem k tomu, že počet účastníků se již snížil, byli jsme rozděleni do zbylých družstev.

Závěrem chci jen říct, že celkově to byl vydařený víkend. Naštěstí nám perfektně přálo počasí, takže se v chatkách i ranní přízemní mrazíky daly v pohodě přežít. Kuchyně byla jako obvykle výborná a až na drobné úlety (např. problémy s místním myslivcem, o čemž nechám psát jiné), se zase těším na další setkání.

Jana

Už podruhé v tomto roce jsem s manželem a se svými psy navštívila rekreační areál VAMA TREMP v Nadějkově. I toto setkání bylo velmi zdařilé. I přes snahu některých úředníků z obce (a jednoho myslivce) naše setkání překazit. Počasí se také povedlo, celý víkend svítilo slunce.

V sobotu ráno jsme se rozdělili do skupin. Manžel byl s naším psím dědečkem Blekem (malý černý skoro-knírač) ve skupině u Rudy Desenského a já s vlčounem Feinem (Benjamin z Vlčí chaloupky) u Jirky Matějky. Ten se jako vždy snažil cvičit spíše mne, než mého psa. Jako zkušený výcvikář poznal hned při našem prvním setkání, že Fein je chápavější než já a tak jsem dostávala "pěkně do těla". Jirkovy metody se osvědčily.

Při závodech, ve kterých byla velmi kvalitní konkurence, jsme se umístili na krásném třetím místě. Velmi mne to potěšilo.Ale největší radost mám z toho,že jsme si tento víkend opět pěkně užili.

Markéta

Víkendu se celkem účastnilo přes 50 psů a psovodů. Polovinu tvořili ČsV a druhou polovinu naši přátelé a známí s dalšími plemeny. Výcvik probíhal ve skupinách po cca. 6 psovodech. Vedení skupin se ujali Ruda Desenský, který si vzal úplné začátečníky a "těžké případy" :o), Jirka Matějka (SKS TART Lišov), Helena Hubáčková (ZKO Lovosice), Luboš Ábel sen. (SKS TART Lišov a ZKO Dačice), Tomáš Dvořáček (SKS TART Lišov), který si poprvé čichnul k funkci výcvikáře (dostal proto vesměs zkušené psovody) a Milan Ambrož (SKS TART Lišov), který měl na starosti pouze "své ovečky" z SKS TART Hluboká/Vltavou.

Sobotní závod byl koncipován tak, aby disciplíny byly zvládnutelné i pro začátečníky. Některé disciplíny, které se tak často necvičí (např. neúplatnost psa nebo vydráždění u kolíku) byly i součástí sobotního výcviku. Startující čekala ovšem v obou kategoriích i jedna noční disciplína, která byla překvapením. V kategorii začátečníků to bylo polití vodou (volili jsme jen malý hrnek, vzhledem k nočnímu chladu) v průběhu dráždění psa figurantem. U pokročilých to byl zákrok v místnosti ale s tím, že psovod byl přepaden zezadu z výdejního okénka stravy v jídelně. U obou disciplín byla hodnocena především reakce psovoda a jeho spolupráce se psem. Až ve druhé řadě to, zda pes provede zákus (v případě začátečníků na "peška", u pokročilých na rukáv). Protože někteří psi nebyli na některé disciplíny připraveni, nemuseli je prostě absolvovat. A tak 2 psi nenastoupili na noční disciplny a třem psům se v průběhu závodu nestřílelo.

Závod, jak se již stalo tradicí, probíhal tak, že všechny disciplíny (kromě noční), prováděl pes jednu za druhou najednou. Tentokráte jsme zvolili i nový způsob posuzování, kdy neposuzoval jeden ale dva rozhodčí. Tohoto úkolu se ujali Ruda Desenský a Luboš Ábel sen. A nutno říci, že posuzovali spravedlivě a přísně. I když po závodě upozornili, že některé disciplíny posuzovali u všech účastníků benevolentněji, než by tomu bylo u zkoušek nebo ve skutečném oficiálnm závodě. I tak ovšem, zvláště u kategorie pokročilých, byly bodové rozdíly velmi malé. Vždyť maximální počet bodů byl 110 a 99 bodů u této kategorie už stačilo "pouze" na 6. místo. Při shodnosti bodů rozhodovala noční disciplína. Je potěšitelné, že tentokráte obě kategorie vyhráli českoslovenští vlčáci (i když mi bylo trochu žinantní si sám předávat pohár, jako organizátor závodu ale musím všechny ubezpečit, že jsem žádnou protekci u rozhodčích neměl - spíše naopak :o) ).

Díky všem, kteří mi pomáhali celý víkend organizovat, díky Marcele a Vencovi z VAMA TREMPu, kteří přes problémy, které mají s místním úřadem, akci neodřekli a hostili nás, díky všem výcvikářům a figurantům a především díky účastníkům za disciplínu a sportovní chování. Jestli vše vyjde, tak se na jaře sejdeme v Nadějkově opět, tentokráte ovšem již opět v trochu menším počtu (po dohodě s výcvikáři a figuranty).

Pavel