Protože se stále šíří zcela nepodložené a nepravdivé informace o našem postoji
k internetovým stránkám KCHČSV a především o tom, jak došlo k našemu rozchodu
s KCHČSV, dovolil jsem si v hrubých rysech shrnout celou historii. Možná, že se
někomu bude zdát, že vše je psáno zbytečně příliš podrobně. Ten ať tedy tento
článek přeskočí a čte si další, které se již přímo týkají československých vlčáků.
Já ale považuji za svou povinnost informovat o tom, jak se věci ve skutečnosti
měly a konečně z nás sejmout známku těch, kteří "klubu podrazili nohy"
(jak se nedávno vyjádřil jeden ze současných členů vedení KCHČSV).
Počátkem roku 1998 jsem na internetu narazil na jediné tehdy existující stránky
československých vlčáků, které pro své psy vytvořily dánky Inger a Rikke Klostergaard.
To mne inspirovalo k vytvoření prezentace mých psů - Nancy Šedé eminence a Hokyho
z Molu Es, které začaly fungovat v průběhu června 1998. Byly to vůbec první
stránky ČsV v češtině a druhé na světě vůbec. Koncem roku 1998 jsem spojil své
síly s Margo Peron a začali jsme společně budovat databázi psů (viz článek Databáze
na Wolfdogu). V té době jsem nabídl, že můžeme vytvořit prezentaci československých
vlčáků pro celý KCHČSV. Tato nabídka byla s povděkem přijata. Nebyla to samozřejmě
prezentace srovnatelná s dnešními - psal se rok 1999 a internet jako takový
se jen pomalu rozbíhal. Stránky byly vytvořeny a někdy v březnu 1999 začaly
fungovat. Byl jsem na druhou stranu osloven některými členy vedení KCHČSV, konkrétně
Z. Benešem a Ing. Soukupovou, zda bych neměl chuť stát se členem výboru české
pobočky KCHČSV jednoduše z toho důvodu, abych měl lepší přístup ke klubovým
informacím. Tak se tedy počala spolupráce. Tehdy nebyly zapotřebí žádné smlouvy,
vše fungovalo na základě důvěry a jednoduše řečeno spolupráce v pravém smyslu
slova. KCHČSV měl, jako jeden z vůbec prvních chovatelských klubů v ČR, svou
internetovou prezentaci. Nestálo ho to nic jiného, než jen dodávat informace
ke zveřejnění. Stránky běžely zpočátku krátce na veřejném serveru a někdy v
roce 2000 byly přesunuty na server, na němž běží Wolfdog.org dodnes. Vše jsme
financovali společně s M. a P. Peronovými.
Spolupráce běžela zcela bez problémů. Současně s tvorbou stránek jsem byl pověřen
i tvorbou zpravodaje KCHČSV. Přestože v té době jsme byli ve funkci redakční
rady tři (P. Neomillnerová, J. Jedlička a já), tvorba zpravodaje zůstávala prakticky
pouze na mých bedrech. Ostatní členové redakční rady se na něm podíleli pouze
tím, že většinou po mých opakovaných urgencích dodávali se značným zpožděním
zápisy ze schůzí, výsledky bonitací (především P. Neomillnerová), J Jedlička
dodával občas nějaký článek a poslal několik fotek a článků pro klubové stránky.
Přesto jsem se vždy snažil o to, aby zpravodaj vycházel ve stanovených termínech
a také se to dařilo. První zásadní problém přišel v roce 2001, kdy do Zpravodaje
zaslala svůj příspěvek
na téma DKK L. Novoveská. Zveřejnění tohoto názoru členky české pobočky
KCHČSV bylo schváleno jejím výborem. J. Jedlička s ním nesouhlasil a oznámil
mi, že jestliže vyjde, pak je nutné ve stejném čísle otisknout i názor druhé
strany. Nebyl v tom žádný problém. Nicméně do uzávěrky čísla žádný příspěvek
nedošel, přestože jsem s finální kompletací zpravodaje čekal další 3 dny. Oznámil
jsem tedy J. Jedličkovi, že bohužel jeho příspěvek může vyjít až v dalším čísle
zpravodaje. 2 dny poté, co byl zpravodaj rozeslán k rozmnožení a odeslání členům,
přišel příspěvek J. Jedličky.
Tenhle příspěvek nebyl nikdy nikým schválen a byl zcela svévolně J. Jedličkou
vložen do zpravodaje pro moravské členy. Nebyl nikdy ani zveřejněn na klubových
stránkách. V něm se mluví o "poklesu Zpravodaje i pod úroveň nejbulvárnějších
tiskovin" apod. Je to zajímavé, protože ještě 14 dní před napsáním tohoto
článku mi J. Jedlička zasílal podklady pro zpravodaj a o žádném takovém pocitu
se nevyjádřil. Protože v roce 2001 byl zpravodaj nedílnou součástí klubových
stránek, týkala se tato kritika i jich.
Pro osobní neshody s Ing. Soukupovou jsem v 19.4.2001 na vlastní žádost odstoupil
z funkce člena výboru české pobočky s tím, že i nadále budu členem redakční
rady, budu zpracovávat zpravodaj a provozovat internetové stránky KCHČSV.
21.4.2001 došlo na Slovensku k tragickému případu, který byl 22.4.2001 prezentován
v českých sdělovacích prostředcích. Byl prezentován tak, že ve východoslovenské
obci Lipany byl československými vlčáky napaden a usmrcen malý chlapec. Např.
TV Nova tuto zprávu doplnila záběry československých vlčáků. Okamžitě jsem kontaktoval
předsedu KCHČSV Zdeňka Beneše s tím, že by bylo dobré, pokud by se KCHČSV k
této zprávě ve sdělovacích prostředcích vyjádřil a současně jsem zajistil, že
pokud do 22:00 hod. mi KCHČSV takovéto vyjádření zašle, vyjde hned druhý den
v hlavních denících současně se zprávou ČTK. Bohužel tehdy se proti tomu postavila
především Ing. Soukupová, která se vyjádřila v tom smyslu, že "stalo se
to na Slovensku a tak se nás to netýká". Z. Beneš nicméně dal svolení k
tomu, abychom videoklip
zprávy, jak ji odvysílala TV Nova, umístili na klubové stránky, jak nás
o to někteří členové KCHČSV žádali. Za 2 dny nicméně mi Z. Beneš tlumočil rozhodnutí
vedení KCHČSV o okamžitém stažení tohoto videoklipu ze stránek, což se neprodleně
stalo.
Bohužel osobní útoky proti mé osobě ze strany Ing. Soukupové se neustále stupňovaly
i po mém odstoupení z výboru. 29.4.2001 byla svolána schůze celostátního výboru
KCHČSV, na kterou jsem byl přizván a na které se mělo řešit další fungování
internetových stránek KCHČSV. Na této schůzi jako hlavní řečník vystoupila P.
Neomillnerová, která přednesla pravidla, která by měla platit pro další fungování
internetových stránek KCHČSV. Byly to pouze 3 body, nicméně první z nich již
svědčí o tom, že není přijatelný pro jakéhokoliv tvůrce internetové prezentace
- "1. Podklady budou předávány administrátorovi 1x měsíčně a budou
schváleny výborem Klubu nebo pověřenou osobou.". Schvalování podkladů
1x měsíčně zcela zruší aktuálnost a tím i hlavní smysl internetové prezentace.
Nová pravidla mi byla předložena s tím, že jsou platná hned po jejich schválení
výborem. Protože výše uvedený bod byl pro nás (tvůrce stránek, které jsem na
schůzi zastupoval) nepřijatelný, řekl jsem, že pokud bude KCHČSV trvat na na
této podmínce, nelze dále internetové stránky provozovat a museli bychom spolupráci
s KCHČSV ukončit. Na mou hlavu se kromě toho snesla i hromada dalších "kritických"
připomínek a je zajímavé, že pouze od P. Neomillnerové a Ing. Soukupové. Údajně
zneužívám stránky KCHČSV k prezentaci svých psů, píši zcela nepatřičné a nesmyslné
úvodníky do zpravodaje, celé internetové prezentaci KCHČSV hrozí, že ji zneužiji,
protože KCHČSV nemá se mnou žádnou smlouvu atd. Na základě těchto útoků a nepřijatelné
podmínky jsem výboru oznámil, že tedy je mi líto ale budeme muset spolupráci
ukončit. Především Z. Beneš a Ing. Hartl se mne snažili ještě přesvědčit, abych
si tento krok ještě rozmyslel. Nicméně bylo prakticky rozhodnuto. Oznámil jsem
i odstoupení z redakční rady a na své místo jsem navrhl Petra Maláška, který
byl tehdy čerstvým majitelem ČsV a který nám nabízel spolupráci na tvorbě internetových
stránek.
Současně jsem ale hned nabídl, že jsme ochotni pomáhat KCHČSV i nadále a proto
nabízíme zdarma prostor na našem serveru, zdarma domény 2 řádu a spolupráci
na databázi. A tehdy neočekávaně přišla P. Neomillnerová s informací, která
dnes, po letech, vše staví do trochu jiného světla. Nabídla totiž, že stránky
mohou okamžitě přejít na server jakéhosi jejich známého (dnes již víme, že se
jednalo o M. Valáška). Že již jsou registrovány samostatné klubové domény a
že tedy nové stránky mohou začít fungovat okamžitě a že tedy v žádném případě
nepřichází jakákoliv spolupráce s námi v úvahu. Výbor na místě pověřil P. Neomillnerovou
grafickým zpracováním stránek a P. Maláška zpracováním databáze. Bylo dohodnuto,
že spolupráce na databázi bude ještě upřesněna. K upřesnění spolupráce na databázi
došlo 12.5.2001 na výstavě ve Vojanových sadech v Praze, kde byla uzavřena mezi
P. a M. Peronovými (se mnou ostentativně P. Neomillnerová a všudypřítomná Ing.
Soukupová odmítly jednat, proto jsem ustoupil do pozadí), P. Maláškem a P. Neomillnerovou.
Z jednání vyplynulo, že naši nabídku na bezplatný provoz databáze i pro stránky
KCHČSV tito neakceptují a chtějí naprogramovat databázi vlastní (nabízeli jsme
zdarma vytvoření programu a designu zcela podle přání KCHČSV). Proto bylo dohodnuto,
že my předáme KCHČSV celý tehdejší obsah databáze zdarma s tím, že KCHČSV bude
pravidelně nám dodávat přehledy nově zapsaných zvířat v plemenné knize ČMKU.
KCHČSV od nás obdržel kompletní databázi 16.5.2001. My jsme se dodnes (leden
2005) splnění dohody ze strany KCHČSV nedočkali.
O té doby především P. Neomillnerová (s K. Kadlecem), J. Jedlička a Ing. Soukupová
šíří všude informaci o tom, že jsme to byli my, kdo vše zavinil, že jsme "podrazili
Klubu nohy" apod. Drží se hesla, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou.
A dnes, po několika letech je vidět, že to přineslo svůj efekt. Mnoho lidí totiž
skutečně začalo věřit, že původci všeho jsme byli právě my.
Jak to bylo s doménami ?
Bohudíky centrální registr domén archivuje veškerou
historii a z ní lze jasně vše vyčíst. Protože jsem nevěřil ani slovo z toho,
co na schůzi 29.4.2001 tvrdila za podpory Ing. Soukupové P. Neomillnerová, hned
jak jsem z Jevišovic dojel domů, zaregistroval jsem doménu wolfdog.cz (doté
doby jsme měli pouze doménu wolfdog.org). Kupodivu byla volná. V té chvíli KCHČSV
žádné domény registrovány neměl. Všechny byly registrovány až 29.4.2001 večer
(cswolfdog.cz a ceskoslovenskyvlcak.cz) a tak tvrzení P. Neomillnerové na schůzi
bylo jasnou lží. Navíc od počátku provázely nové klubové stránky velice podivné
věci. První bylo, že majitelem domény byl nikoliv KCHČSV ale firma Kraxnet.
Až na mou intervenci u ing. Hartla a Z. Beneše byly domény 14.5.2001 převedeny
do vlastnictví KCHČSV. Jako kontaktní emailová adresa na KCHČSV byl nicméně
v registru až do 1.12.2004 (kdy jsem pomohl Z. Benešovi údaje v registru změnit)
uveden email na M. Valáška. A těch podivností bylo více.
Jak to bylo s databází ?
Databázi ČsV jsme začali budovat v roce 1998 spolu s M. Peron. Používali jsme
zpočátku především rodokmeny dostupných psů, výstavní katalogy apod. a posléze
nám i Ing. Hartl poskytl údaje o prvních generacích psů. Současně nám údaje
poskytl slovenský KCHČSV a i jednotliví chovatelé a majitelé psů.
Těsně po tom, co jsem se stal členem výboru české pobočky, tato zakoupila pro
KCHČSV program pro PC od jistého pana Kratochvíla (lze se jen ptát, kde tento
program skončil - stál KCHČSV docela slušnou částku). Program měl sloužit pro
kompletní chovatelskou i členskou agendu Klubu. Proto bylo potřeba získat obsah
plemenné knihy jako základní data pro tento program. Byl jsem výborem pověřen,
abych tato data v potřebné formě na plemenné knize zajistil. Data jsem získal
a dostal jsem svolení výboru k tomu abych z nich doplnil i naši databázi na
internetu. Vzhledem k pokročilému stavu databáze jsme z těchto dat z plemenné
knihy, doplnili cca 5% z celkového tehdejšího obsahu databáze a to pouze základní
údaje o psech, protože plemenná kniha neeviduje jména a kontakty na majitele.
Tak tedy vše proběhlo. Nejednalo se tedy o žádné "zneužití klubových dat",
jak to někteří dodnes prezentují. Část databáze, ve které byli psi z českých
chovů, tehdy byla budována společně s KCHČSV. Ostatní části (zahraniční odchovy)
jsme budovali sami s M. Peron. Po dohodě 12.5.2001 jsme nicméně KCHČSV předali
nikoliv jen tu českou část, ale databázi celou. Za to jsme očekávali, že KCHČSV,
když bude využívat i naši část databáze, bude nám poskytovat aktuální údaje
o nových odchovech v ČR, jak jsme se dohodli. Bohužel jsme se v tom mýlili.
P. Malášek naši databázi převzal ale zpětně jsme se od něj žádných dat nedočkali.
Fakta hovoří tedy jasně. Vůbec nešlo o nějaký podraz z naší strany. Šlo zjevně
o připravenou akci minimálně P. Neomillnerové a Ing. Soukupové, které chtěly
získat zcela neomezenou kontrolu nad klubovými stránkami. Tzv. "Zásady
spravování www stránek klubu", jejichž první bod (výše citovaný) byl pro
nás prostě neakceptovatelný, byly zjevně účelovým krokem ke zrušení spolupráce
s námi. Vždyť právě tento bod nebyl dodnes, ani novými redakčními radami, nikdy
dodržován. Zcela jasné je i to, že naše odstoupení od spolupráce nebylo, alespoň
pro některé členy vedení KCHČSV, překvapením a byli na něj dopředu připraveni.
Především P. Neomillnerová na jednání již zjevně šla s tím, že spolupráce s
námi bude ukončena a měla proto připraveno alternativní řešení.
Nevěřte tedy všemu, co se jen povídá ale ověřte si fakta !
Pavel
|