Víkend (nejen) s československými vlčáky - Žirovnice 20.-22.5.2005
Autor: Pavel (27. 5. 2005 - 07:41) |
|
 |
21.-22.5.2005 přivítal chatový tábor Jitřenka v jihočeské Žirovnici československé
vlčáky a další plemena. Nebyli zde poprvé. Již 2 roky za sebou se zde konal
TARTový tábor (2003
a 2004) a jednou
už i víkendové výcvikové
setkání. Jirka Matějka (SKS TART Lišov) se rozhodl organizovat zde pravidelná
výcviková setkání především pro ČsV. Nicméně jsou vítáni i majitelé jiných plemen.
Výcvik je určen v prvé řadě těm, kteří se svým psem začínají nebo pro ty, kteří
mají zájem o intenzivnější výcvik pod dohledem skutečných profesionálů. Proto
také byl přizván ke spolupráci jako výcvikář Ivo Eichler.
 Prvního
víkendu se zúčastnilo celkem 12 československých vlčáků a 11 psů dalších plemen,
což při výcviku ve dvou družstvech byl asi tak optimální počet, který se dal
rozumně zvládnout. Už v pátek večer začal program přednáškou Ivo Eichlera a Jirky Matějky
na téma "Vztah psovoda a psa". Tohle téma je velmi často přecházeno
mávnutím ruky a na většině cvičáků na jeho rozbor prostě není čas. Přitom právě
vztah dvojice psovod-pes a jejich vzájemná důvěra a pochopení je klíčem k úspěšnému
výcviku a výchově.
Hned druhý den ráno si mohli účastníci ověřit své znalosti a schopnosti na stopách.
Před vlastním prováděním stop předcházel opět krátký teoretický úvod. Potom
se již stopovalo. Jednotliví psovodi nastupovali jeden po druhém a výcvikáři
pro všechny členy družstva komentovali jejich práci, upozorňovali na chyby a
způsoby jejich odstraňování. Tímto způsobem ostatně probíhal výcvik po oba dva
dny. Po stopách se činnosti družstev rozdělily. Družstvo Jirky Matějky cvičilo
poslušnost přímo v areálu tábora a družstvo Ivo Eichlera revíry v lese. Odpoledne
byly na programu obrany. Pro mnohé, zvyklé na klasický výcvik obran na cvičištích,
byl odpolední program velkým překvapením. Nešlo zde totiž vůbec o kousání na
figuranta ale především o zvýšení sebevědomí a samostatnosti psa. Celý výcvik
probíhal tak, že psi v košících byli na úvazech u stromů v lese a po většinu
času bez psovoda. Figuranti kolem nich buďto procházeli nebo s křikem běhali
a s těmi odvážnějšími šli i do fyzického kontaktu. Na závěr si psi, za odměnu, každý kousl do rukávu nebo peška. Pro úplného laika to sice
vypadalo hrozivě, jako by se psi trénovali útočit proti člověku ale opak je
pravdou. Tímto způsobem, kdy pes je bez podpory psovoda odkázán jen sám na sebe,
se výrazným způsobem zvýší jeho sebevědomí. Takový sebevědomý pes je povahově
vyrovnaný, nevyvede ho z míra žádná nezvyklá situace a tím nehrozí nebezpečí,
že by někoho bezdůvodně napadl ze strachu nebo nejistoty. Nejvážnější případy pokousaných
lidí jsou totiž právě od bázlivých nebo povahově nevyrovnaných psů. Pouze sebevědomí
a vyrovnaní psi s dobrou výchovou a výcvikem jsou totiž pro své okolí bezpeční.
Večer proběhlo vyhodnocení celodenního výcviku a seznámení s nedělním programem.
 V
neděli si obě družstva vyměnila pracoviště a tak se opět cvičily revíry v lese
a poslušnost. Po ukončení dopoledního výcviku přišla sice neplánovaná ale o
to zajímavější přednáška Ivo Eichlera o způsobech nácviku aportování. Ivo si
všiml problémů, které má většina psovodů s prováděním tohoto cviku a tak na
příkladu svého psa (BO) ukazoval, jak psa motivovat a jak kontrastní metodou
upevňovat držení aportu. Po obědě přišel na řadu poslední blok výcviku - obrany.
Necvičilo se zadržení nebo protiútoky. Vše probíhalo na vodítkách a opět byl
výcvik zaměřen především na zvýšení sebevědomí psa. První bylo vydráždění psů
v "uličce". Potom klasická kruhovka a na závěr opět "ulička".
Obecně celý víkendový program směřoval k tomu, co je při běžném výcviku opomíjeno
nebo je to málo zdůrazňováno - úplným základem úspěšného výcviku a práce se
psem je důvěra psa v psovoda, jeho vlastní sebevědomí, motivace a v neposlední
řadě i to, aby psovod svému psu dobře rozuměl. Bylo až překvapivé, jaké někteří
psi za ty pouhé dva dny udělali pokroky. Ne, že by se naučili perfektně některý
cvik, ale z nejistých nebo dokonce plašších zvířat najednou čišela jistota.
Psi, kteří byli nekontaktní a k cizím nedůvěřiví, se nechali bez problémů od
cizího člověka pohladit. A to byl jeden z hlavních cílů tohoto výcviku.
Již jsou naplánovány další výcvikové víkendy (nejbližší už 4.-.5.6.2005) a lze
jen doufat, že se do nich více či méně pravidelně zapojí co nejvíce čévéčkářů.
Díky za pěkný a smysluplně prožitý víkend.
Pavel
PS : Článek ve zkrácené verzi byl napsán pro časopis Pes
přítel člověka.
|
|
|
| |
|
