Vaše konto :: Databáze Wolfdogu :: Forum :: Přidat článek :: Top 10 18. 3. 2010 - 03:40
 
Languages

English
Deutsch
Nederlands
Francese
Polski
Slovensky
Cesky
Russkij
Lietuviu
Italiano

Plemeno
- Historie
- Povaha
- Standard
- Komentář
- Knihy

Články
- FAQ
- Plemeno
- Chov
- Bonitace
- Setkání
- Výstavy
- Zdraví
- Sport
- Výcvik
- Výchova
- Další...
- Povídky
- Vlci
- Vaše komentáře

Galerie
- Přidat fotografii
- Celá galerie
- Vlčáci
- Výstavy
- Setkání
- Bonitace
- Sport
- Výcvik
- Práce
- Chovatelské stanice
- TV a reklama
- Známá místa
- Umění
- Vlči
- Video

Chov
- Chovatelské stanice
- Výsledky bonitace
- Nabídka štěňat
- Dospělí psi
- Přehled plemeníků
- Dokumenty

Databáze
- Vstup
- Přidat psa
- Přidat majitele
- Přidat chovatele
- Statistiky

Výstavy
- Úspěchy
- Výsledky

Výcvik
- Zkoušky
- Psi se zkouškou

Internet
- Forum
- Download
- Odkazy
- Stránky zdarma
- Kontakt

Dojmy z holandské klubové výstavy ČSV v Hoenderloo (Holandsko, 2.října 2005)
Autor: Dharkwolf, Překlad: Mirkawolf1 (09. 11. 2005 - 16:25)
Výstavy Vlčáci - už samotné jméno vyvolává sny o velmi zvláštním zvířeti, které má blízko k začátkům prvního vztahu mezi člověkem a zvířetem. Zvířetem, které si navzdory svému ochočení ponechalo mnohé vlastnosti svého divokého protějšku. Vezmeme-li v potaz zvláštní povahu vlčáka, je pochopitelné, že se chovatelé snaží udržet nebo získat takové vlastnosti, které jsou co nejpodobnější vlastnostem divokých zvířat. V posledním desetiletí se chov československých vlčáků rozšířil daleko za hranice zemí původu a s tímto rozšířením přišly také rozdílné názory na to, které vlastnosti ČSV je třeba zdůraznit a jakým způsobem toho dosáhnout.
Měl jsem to potěšení se nedávno zúčastnit holandské klubové výstavy pro československé vlčáky v Hoenderloo (Holandsko, 2.října 2005), posuzované francouzským rozhodčím Dr. Gilbertem Schaffnerem, a při pohledu na psy, kteří se zúčastnili výstavy, jsem byl ohromen. Je jasné, že mnozí (ačkoli ne všichni) holandští chovatelé zaujali velmi zajímavý postoj k tomuto plemeni a vybírají psy, kteří jsou lehcí a mají celkově slabší kostru a dlouhé, štíhlé nohy. Při pohledu na ně jsem si uvědomil, jak moc se podobají některým divokým zvířatům. Posuďte sami, zde je jen několik příkladů.


Zde vidíte holandského psa. Všimněte si úzké hlavy a dlouhých nohou.

Zde vidíte divoké zvíře - všimněte si morfologických podobností, zvláště tvaru hlavy a dlouhých nohou, s lokty ohýbajícími se pěkný kus pod vlastním tělem zvířete.

Přirozeně, přes všechny tyto podobnosti, jsou zde také rozdíly, jak je vidět na barvě a typu srsti. Uvědomme si ovšem, že kvalita srsti zvířete silně závisí na prostředí, ve kterém žije. Nelze očekávat stejný druh a kvalitu srsti u zvířete, které žije v divočině a u zvířete domácího. Je vidět, že někteří holandští chovatelé dokázali odchovat zvířata, která jsou velmi blízká svým divokým protějškům – a nejen to, zdá se že je i názorem rozhodčích, že právě na taková zvířata by měla být vedena selekce, protože zvířata nesoucí vlastnosti podobné těm, které jsem právě popsal, dostala vynikající ocenění na zmíněné výstavě. Lze říci, že tito holandští chovatelé dokázali něco skutečně výjimečného – dokázali vytvořit linii psů, mimořádně podobných zlatému šakalovi - Canis aureus. Ač je to velmi pozoruhodné - a jsem si jistý, že dokonce i někteří vědci, kteří se zajímají o psí morfologii by se o tento fenomén mohli zajímat - já dávám stále přednost československým vlčákům vypadajícím tak, jak československý vlčák vypadat má - tedy podobný vlku, nikoli šakalovi.
Je zcela jisté, že časem se objeví další linie - zjevně existují velmi rozdílné interpretace standardu, které umožňují evoluci takovýchto linií. Samozřejmě je důležité, aby se plemeno vyvíjelo - všichni vidíme drobné rozdíly v našich psech - ale je také velmi důležité, abychom si byli vědomi těchto odlišností a chápali standard a co je ještě důležitější plemeno jako celek. Je zřejmé, že je potřeba navázat více kontaktů a předávání znalostí mezi chovateli ze zemí původu a těmi, kteří začali s chovem (mnohdy velmi rozsáhlým) v jiných zemích.
Toto by mělo být základem, pokud si má československý vlčák zachovat jako plemeno svou podobu a jednou z vlastností, která definuje ČSV je právě jeho podoba s vlkem (Canis lupus lupus). Pokud nebudeme dávat pozor, ztratíme i další povahové rysy, které definují československého vlčáka, jak je zmiňuje například standard : Temperamentní, velmi aktivní, vytrvalý, učenlivý, rychle reagující. Neohrožený a odvážný. Nedůvěřivý, ale bezdůvodně nenapadá. Svému pánu projevuje neobyčejnou věrnost. Odolný vůči povětrnostním vlivům. Všestranně upotřebitelný.
Samozřejmě ne všichni psi chovaní v Holandsku vypadají jako šakalové, to jen někteří velmi úspěšní chovatelé a někteří rozhodčí upřednostňují tento typ zvířete. Výskyt šakalu podobných ČSV se také neomezuje jen na Holandsko.
ČSV je zjevně živé a vyvíjející se plemeno ale je důležité aby si chovatelé stále připomínali charakteristiku plemene a obzvlášť jeho fyzickou podobu s vlkem a také jeho povahu pracovního psa, protože to jsou vlastnosti charakterizující toto plemeno.


Canis Lupus Lupus - pro srovnání

Dharkwolf



 
Související odkazy
· Více o Výstavy
· Další články, které napsal Dharkwolf





Copyright by wolfdog.org. Hosted by Hostpark.pl
Page created in 0.076447 seconds.