Na pozvání italského Klubu chovatelů československého vlčáka (C.A.L.C.) se
zúčastnila "delegace" našeho Klubu 1. národní (klubové) výstavy ČsV, která se
konala 5.9.1999 v horském městečku Serramazzoni u Modeny. Většina účastníků
z našeho klubu přijela již v sobotu 4.9. v odpoledních hodinách. Ubytováni jsme byli přímo naproti krásnému parku, v němž se výstava konala. V sobotu byla pro členy našeho klubu zorganizována návštěva prakticky jediné skutečně fungující chovné stanice ČsV v Itálii jejíž spolumajitel pan Fabio Caselli byl současně spoluorganizátorem celé akce (pana Caselliho znají i naši členové z klubové výstavy 1999, kde jeho fena Ariska zvítězila ve třídě mladých). Bohužel celou sobotu pršelo a vypadalo to, že v tomto ohledu nebudeme mít štěstí. Večer byla organizována večeře již společně s italskými účastníky výstavy.
V neděli ráno jsme se probouzeli do podmračeného dne, ale bohudíky již nepršelo.
V průběhu dne vysvitlo sluníčko a celá akce probíhala za takřka ideálního počasí.
Výstava začínala v 10 hodin a již hodinu před zahájením bylo jasné, že se bude
jednat o akci velkého významu. Na výstavní ploše již bylo okolo 40 psů a stále
přicházeli další a další. Konečný počet nakonec překročil číslo 60. Tím se tato
výstava zařadila mezi nejlépe obsazené výstavy ČsV v historii.
Hodnocení probíhalo ve dvou kruzích, jeden pro psy a druhý pro feny. Psy posuzoval
Ing. Karel Hartl, feny Ing. Monika Soukupová. Přizván byl i italský rozhodčí
p. Silvio Rivolta, který se s vydatnou pomocí Ing. Hartla seznamoval s principy
posuzování ČsV. Nároky na rozhodčí byly velké, vždyť v kruzích se scházelo vždy
mezi 10-15 účastníky. Nicméně posuzování probíhalo svižně a korektně. Po posouzení
psů v kruzích a po nutné přestávce pokračoval program výstavy na slavnostním
jevišti, kde byla posouzena štěňata a chovné páry. Potom již celá akce vrcholila
vyhlašováním vítězů jednotlivých tříd a vyhlášením nejlepšího psa, feny a vítěze
výstavy.
Kvalita vystavovaných psů ukázala že, jak řekl Ing. Hartl v hodnocení výstavy,
v Itálii je dostečná kvalita a variabilita jedinců pro úspěšné zahájení vlastních
chovů. Bohužel na mnohých účastnících bylo znát, že jsou se svými miláčky na
výstavě poprvé a nemají dostatečné zkušenosti s předvedením psa. Nicméně všichni
se velice snažili a myslím, že příští klubová výstava bude mít opět vyšší úroveň.
Celkově lze říci, že výstava byla velice dobře připravena a její průběh pořadateli
bez problémů zvládán. Snad mi to odpustí, že si dovolím upozornit na dvě věci,
které trochu znepříjemnily její průběh. První věcí byla nekázeň některých účastníků,
kteří po svých psech nedokázali uklidit jejich výkaly. Pořadatelé se sice snažili,
po ploše běhala "úklidová četa" a byly připraveny i lopatky na "samoobslužný"
úklid. Druhou věcí byla nedostatečná evidence účastníků, kteří byli přihlášeni
až po uzávěrce katalogu. Naštěstí ani jeden z těchto psů se neumístil na hodnocených
místech v jednotlivých třídách.
Závěrem je nutno konstatovat, že výstava celkově byla velkým úspěchem, a vyvrátila
pochybnosti mnohých našich chovatelů o práci italského Klubu. Můžeme jenom doufat,
že se podobná akce bude opakovat i v příštích letech a že se s jejími účastníky
setkáme i na výstavách u nás i v zahraničí.
PS : Vzhledem k jazykové bariéře se velkou měrou o úspěch výstavy zasloužili
i šárka Matrasová a Viktor Kudláček, kteří se po celou dobu výstavy (a i mimo
ni) dali k dispozici jako tlumočníci.
|