Psí chlupy nemají po celý rok stejnou délku, protože se v průběhu roku stále vyměňují. Letní srst je kratší a řidší, zimní delší a hustší. Ale i v mezidobí se jednotlivé chlupy postupně vyměňují. V každém případě má pes, s výjímkou naháčů, nejhustší srst dorsálně (nahoře na hřbetě), kde zvíře chrání proti nepříznivému počasí, zatímco na ventrálních (břišních) partiích těla je srst méně hustá.

Chlupy u psů rostou z hnízd (dermatomů). Jedno hnízdo vytváří kožní záhyb, z něhož rostou svazečky chlupů, a to o různé tloušťce a délce. Tím se rozumí - jeden silný dřeňový chlup, několik slabších dře'nových chlupů tmavých i světlých. Dále několik slabých dřeňových světlých nebo tmavých chlupů a několik slabých světlých bezdřeňových chlupů.

U psů chovaných venku se hnízda na hřbetě sdružují po třech (triády), u psů pokojových jsou hnízda jednotlivá. Na břišní ploše jsou u všech psů hnízda jednotlivá.Chlupy na dorzálních částech těla jsou delší, hustší a tmavší. Na ventrální ploše rostou, až na výjímky, chlupy kratší a světlejší.

počet hnízd na cm2	počet chlupů v jednom hnízdě	počet chlupů na 1 cm2	výskyt jednotlivých typů chlupů v hnízdě délka mm/tloušťka mm počet chlupů v hnízdě
			typ 1	typ 2	typ 3	typ 4	typ 5	typ 6
Československý vlčák - září 1997
432 (triády)	31 - 37	13392 -15984	33-35 / 0,1305 1	33 / 0,1215 2-3	25-30 / 0,06-0,09 3-4		25 / 0,04-0,054 9	20 / 0,03 20-37
Německý ovčák - červenec 1997
168 (triády)	6 - 20	1008 - 3360	40-50 / 0,12-0,14 1	20-30 / 0,07-0,1 3-4		20-25 / 0,03-0,04 8		20 / 0,02 16
Novofudlandský pes - říjen 1997
210 (triády)	6 - 8	1260 - 1680	90 / 0,058 1	130 / 0,085 3	60-70 / 0,054 6	30-40 / 0,027-0,036 11-17		30 / 0,02 výjímečně
Briard - listopad 1997
240-270 (triády)	5	1215 - 1350	poměr výskytu jednotlivých typů chlupů neuveden
Pudl velký bílý - prosinec 1997
330-390 (triády)	4 - 5	1650 - 1980	80 / 0,07 1	75 / 0,054-0,06 8	70 / 0,027-0,036 18	70 / 0,018-0,054 18		40 / 0,013 5
Liška divoká - srpen 1997
1350 (triády)	8	10800	45-50 / 0,085 1	20 / 0,1 2	35 / 0,047 16	15 / 0,012-0,02 40		-
Sibiřský hasky - listopad 1997
216 (triády)	8 - 10	1728 - 2160	55 / 0,12 1	45 / 0,09 3	35 / 0,06 3	40 / 0,005-0,022 5		-
Aljašský malamut - leden 1998
162 (triády)	7 - 8	800 - 1139	25-30 / 0,1-0,108 1	25-30 / 0,08 2	25-30 / 0,045 1	25-30 / 0,026-0,036 8	25-30 / 0,03 1	-
Irský setr - listopad 1997
240 (triády)	7	2310	80-100 / 0,07 1	40 / 0,09 40	18-20 / 0,054-0,09 50		16-18 / 0,04 140	-
Jezevčík krátkosrstý nečistokrevný - leden 1998
162 (triády)	7 - 8	800 - 1139	15-20 / 0,12 1	15-20 / 0,06 2	15-20 / 0,04 1	15-20 / 0,03 4	15-20 / 0,01-0,02 3	-
Stafordšírský teriér - říjen 1997
240	12 - 15	2800 - 3600	13 / 0,126 1	9-10 /0,07- 0,1 3		7-11 / 0,03 8	6-8 / 0,013-0,027 2	-
Jorkšírský teriér - prosinec 1997
780-810 (triády)	3	2160 - 2430	180 / 0,08-0,13 1	140 / 0,05-0,06 9	90-140 / 0,02-0,04 15	50-90 / 0,02-0,04 7	50 / 0,03 1	-
Japonský chin (stáří 3 měsíce) - listopad 1997
560-651	6	3300 - 3900	25-50 / 0,03-0,06 1	30-35 / 0,01-0,02 4		20-45 / 0,009-0,01 6	-	-
Dobrman - listopad 1997
297-510 (triády)	3 - 4	891 - 1530	poměr výskytu jednotlivých typů chlupů neuveden
Kolie (kříženec) - říjen 1997
300 (triády)	5 - 6	1500 - 1800	70-100 / 0,099 1	70-100 / 0,054 2	20-30 / 0,018-0,036 8-12		-	-
šarpej - prosinec 1997
240 (triády)	5 - 6	1200	poměr výskytu jednotlivých typů chlupů neuveden
Německý dlouhosrstý ohař - prosinec 1997
687 (triády a diády)	5	3437	poměr výskytu jednotlivých typů chlupů neuveden

Nejvíce srsti ze zkoumaného souboru má československý vlčák a liška obecná. Liška dále má nejvíce srsti na břiše. Stejně dlouhou nebo delší srst na břiše jako na hřbetě má československý vlčák, novofoudlandský pes, pudl, sibiřeský hasky, aljašský malamut a irský setr. V ostatních případech je srst na břiše kratší. Ve všech případech je srst ma břiše řidší. U některých psů je srst odstupňovaná do pěti, čtyř nebo tří délek, u jiných všechny chlupy rostou stejně dlouhé (malamut, jezevčík, japonský chin).

Za jistou věrnost psímu rodu lze považovat ty jedince, kteří mají na hřbetě dermatomy, tvořené trojicí hnízd. Zatímco tam, kde tyto triády nejsou dost výrazné, dochází k prvnímu genetickému odklonu od původní psí linie, která umožňuje přežití ve volné přírodě.

Zpracováno dle článku Prof.MVDr. Vladimíra Komárka DrSc. s autorovým laskavým svolením. Text a data jsou zkráceny, celý článek vyšel v časopise "Pes přítel člověka" 3/2000.