V tomto roce se výstava konala v hale, kde bylo příjemně vytopeno. Výstavu zahájil předseda SKJ Ing. Štefík, který popřál všem čévéčkářům hodně štěstí a začalo posuzování. Nutno říci, že organizátoři umožnili účast i 1 psovi a 1 feně, kteří se nestihli přihlásit. To byl z jejich strany velice vstřícný krok a především majitelé psa (přijeli až z Holandska) měli neskonalou radost.

Nenáleží mi posuzovat kvalitu posuzování, ale musím se zastavit u jedné věci, která byla kritizována některými vystavovateli. Titul "Derby vítěz" byl přiznán feně, která se poté umístila v soutěži o titul "Nejlepší fena plemene" až za fenou, kterou o "Derby vítěze" předtím porazila. Bylo kritizováno hodnocení rozhodčí s tím, že fena poražená v soutěži o "Derby vítěze" neměla již do dalších soutěží zasahovat. V tomto bych se zastal rozhodčí. "Derby vítěz" je titul, o který soutěží vždy jedinci narození v minulém roce. Tedy jak ze třídy mladých, tak z mezitřídy (teoreticky je možné i ze třídy otevřené). Fena na prvním místě byla vítězkou mezitřídy a fena na druhém místě vítězkou třídy mladých. O titul "Nejkrásnější fena plemen" soutěží vítězové jednotlivých tříd. Tedy i jedinci, kteří nezískali titul "Derby vítěz". Po této stránce tedy rozhodčí postupovala v souladu s výstavním řádem a pravidly soutěží. Je jistě otázkou, proč v první soutěži dala přednost jedné a ve druhé soutěži druhé feně, ale to je skutečně jen a pouze věc posouzení rozhodčího.

Druhou věcí, která úzce s výstavou souvisí je, že byl publikován názor, podivující se nad tím, že v loňském roce jsem ve svém článku tak kritizoval úroveň výstavy a vystavovaných psů a jak je možné, že v letošním roce nic takového vidět nebylo. Autor zřejmě přehlédl zásadní rozdíl. Zatímco v loňském roce bylo předvedeno přes 90% psů ze slovenských chovů, v letošním roce bylo přes 30% psů z chovů zahraničních. A nedejme se mýlit, i v letošním roce jsme viděli jedince s výrazně netypickými znaky, ukazujícími na vliv úzké příbuzenské plemenitby. Ale to ani v rozhovorech slovenští chovatelé nijak nepopírali. Byli tu jedinci malí, bez pohlavních znaků, s náznakem "rybích očí". Vždyť se stačí podívat, kolik známek "velmi dobrá" bylo uděleno. Takže na Slovensku se od loňského roku žádný zázrak v plemenitbě nekonal, jak autor popisoval.

Závěrem je nutné vyzdvihnout jeden rys posuzování, který, i když ještě nikoliv naplno, ale přece začal převládat - posuzování povahy. Dr. Bognárová, jako jedna z prvních rozhodčích našeho plemene, začala posouzením povahy vystavovaných zvířat. V případě, že povaha neodpovídala standardu, udělila, alespoň v těch nejkřiklavějších případech, sníženou známku. Prostě a jednoduše pes, který již nastupuje do kruhu se staženým ocasem by neměl od seriózního rozhodčího dostat lepší známku než "velmi dobrý", ať je již v exteriéru sebekrásnější. Zda tento trend, po kterém volá již mnoho chovatelů a majitelů, zdomácní i na dalších výstavách, uvidíme v další výstavní sezóně.

Díky pořadatelům, rozhodčí a vystavovatelům za pěknou atmosféru a organizaci. Doufejme, že i na klubových výstavách ostatních klubů v příštím roce uvidíme také tak hojnou mezinárodní účast.

Pavel Hanuška