O vlcích už toho bylo napsáno hodně, o psech ještě mnohem více. Své články bych však rád zaměřil na rozdíly mezi vlkem a psem, a to hlavně na rozdíly v psychice a v chování, neboť se domnívám, že pes a vlk jsou ideálními objekty pro zkoumání vlivu domestikace na zvířata. Poznání etologických rozdílů mezi těmito šelmami může být prospěšné nejen ve vztahu člověk-vlk, ale hlavně pro určení nových, účinnějších metod výcviku psa, neboť většina instinktů psů je podobná instinktům divokých vlků a pochopíme-li například způsob, jakým je stavěna hierarchie vlčí smečky, můžeme mnohem snáze dosáhnout rovnováhy ve smečce pes-člověk (ano, už dva jsou smečka), aniž by bylo potřeba používat hrubé násilí, které se vždy odrazí na chování a budoucí agresivitě psa. Nebo jiný příklad: pozorováním vlčice a jejího způsobu socializace malých vlčat získáme důležité poznatky použitelné pro správnou socializaci štěňat a každý zkušený chovatel psů Vám potvrdí, že jen ze správně socializovaného štěněte může vyrůst psychicky zdravý pes, použitelný jako služební či plnohodnotný člen lidské domácnosti. Sám mám psa, belgického ovčáka Malinois, sám si ho cvičím a proto se také samozřejmě zajímám o etologii psů, o nové metody výcviku a o objevy v této oblasti lidského poznání. Chovám bezmezný obdiv k těmto psovitým šelmám, dokonale přizpůsobeným k lovu a k životu ve smečce a domnívám se, že vlčí smečka je nejdokonalejší společenské zřízení na této planetě, protože vlci neznají hrdost ani povýšenost, jsou to tvorové inteligentní a dokonalá hierarchie smečky, kde má každý člen své místo a postavení, jim dává obrovskou přizpůsobivost okolnímu prostředí. Jedině člověk dokázal omezit životní prostor těchto ušlechtilých zvířat, nebýt člověka, žili by nyní vlci po celé planetě od pólu k pólu. Uspořádání smečky bych se rád věnoval v několika samostatných článcích.

Není možné se nezmínit o fyzických schopnostech psovitých šelem, protože tělesná stavba, uspořádání orgánů a způsob vyšší nervové činnosti spolu souvisí. Ačkoliv o stavbě těla psovitých šelem bylo napsáno již mnoho knih, přesto je nezbytné věnovat několik stran i tomuto tématu, ač jsem se ho snažil pro nedostatek místa omezit na minimum. Pokud jste majiteli mopsíka či psíka podobného plemene, nepředstavujte si právě jeho pod pojmem pes v této práci. Její rozsah mi neumožňuje rozepsat rozdíly mezi jednotlivými plemeny a proto jsem se zaměřil na psy pevného konstitučního typu, vzhledem nejvíce podobné evropským vlkům. V místě, kde není pojem pes konkretizován, představujte si například německého ovčáka.