Dnešní vzhled psa je výsledkem procesu jeho zdomácnění, umělého výběru a různého křížení. Změnil se typ nervové činnosti psa. Vzhledem k přizpůsobení se novým životním podmínkám a hlavně selekcí cíleně ovlivňovanou lidmi vznikly tisíce plemen, ze kterých do dnešní doby přežilo jen asi 400. Všechny je možné rozdělit do skupin podle pěti základních konstitučních typů. Konstitucí rozumíme charakteristické utváření tělesných proporcí, zdatnost jednotlivých orgánů a soustav organismu, vcelku pak chování, odolnost proti nemocem a stupeň upotřebitelnosti zvířete. Rozeznáváme několik typů. Konstituční typ zvířete se utváří po řadu generací jako výsledek přizpůsobování vnějšímu prostředí, životním podmínkám a charakteru používání zvířete. To vše se odráží ve změně vnějších tvarů zvířete a v jeho chování. Proto se v praxi konstituční typ určuje podle exteriéru a podle chování zvířete.

V praktickém chovu psů celá řada příkladů ukazuje těsnou spojitost tělesné stavby psa a jeho vyšší nervové činnosti. Též učení I. P. Pavlova o typech vyšší nervové činnosti je úzce spojeno se zvláštnostmi konstitučních typů. Například šlechtění jemného typu dobrmana mělo za následek změnu v jeho chování. Byli vyšlechtěni značně vznětliví psi se slabým procesem útlumu a diferenciací. Naproti tomu psi těžcí (lymfatického typu) jsou pomalí, se sklonem k lenosti a těžkopádnosti. Jsou klidní a málo pohybliví. Pevná konstituce je základem každé produktivity. Tato zootechnická poučka bývá plně prosazována i v chovu služebních psů. Žádoucí dráždivost, temperament, pohyblivost, otužilost, pravidelné tvary a harmonická stavba těla jsou základními požadavky kladenými na služební plemena. Konstituční typ se dědí i s výsledkem vlivu zevního prostředí působícího na organismus zvířete a jeho látkovou výměnu. Je pochopitelné, že konstituční typ podléhá stáří a změněným podmínkám. Změny konstitučního typu budou tím větší a silnější, čím silnější budou vlivy okolního prostředí v průběhu života psa. Dlouhodobé šlechtění psů, zvláště ve změněných podmínkách podnebí, odchovu, krmení a použití, mění jejich konstituci. Také uvnitř plemene se může vyskytnout několik konstitučních typů, ale přesto zachovávají určitý ráz a proporce vlastní danému plemeni. Tak byla vypracována klasifikace konstitučních typů zvířat na základě rozdílů ve vývinu a funkcí jednotlivých částí organismu a stanoveno pět základních konstitučních typů:

Lymfatický typ. Charakteristickými znaky jsou krátká hlava s vysedlými kostmi, čelo vypuklé s hlubokou rýhou. Obličejová část je krátká, tupá, někdy nahoru ohnutá, se silně vyvinutými převislými pysky. Často se vyskytuje předkus. Oči jsou postaveny přímo. Krk je krátký, silný s lalokem, hruď široká, břicho široké. Klouby končetin jsou málo zaúhleny. Pohyby jsou loudavé. Podkožní vazivo je silně vyvinuto. Kůže volná, řasnatá a neelastická. Pes má sklony k tloustnutí. Srst bývá hrubá, s hustou podsadou. Pes se později a pomalu formuje. Reflexy se vypracovávají pomalu, ale útlumové návyky rychle. Hlavními představiteli tohoto typu jsou bernardýn a novofundlandský pes.

Hrubý typ. Jeho představitelem je silný pes s dobře vyvinutou masivní kostrou a svalovinou. Tento typ zpravidla dospívá ve věku 3 až 4 let. Hlava je široká, výrazná, ale protáhlého tvaru. Pysky má suché nebo mírně převislé. Krk je krátký, silný a bývá nízko posazen. Hruď je široká a hluboká, břicho mírně vtažené. Končetiny nebývají dlouhé a jsou málo zaúhleny. Srst je hrubá s hustou podsadou. Představitelem tohoto hrubého typu je kavkazský nebo středoasijský pastevecký pes.

Pevný typ. Tento typ má dobře vyvinutou kostru se suchou a silnou svalovinou. Hlava je přiměřeně široká a má tvar protáhlého klínu. Pysky jsou suché a pevně přilehlé. Končetiny jsou delší a dobře zaúhlené. Srst bývá krátká, většinou s podsadou. Typ vyšší nervové činnosti je vyrovnaný, pohyblivý. Představitelem tohoto typu je německý ovčák.

Jemný typ. Psi tohoto typu mají slabší kostru a dobře vyvinutou, ale jemnou a dlouhou svalovinu. Kůže je jemná, dobře přiléhající. Hlava je protáhlá, jemnějších forem. Pysky jsou suché, pevně přilehlé. Pes je vysokonohý, lehký, často čtvercového formátu. Zaúhlení je dobré. Typem vyšší nervové činnosti zde převažují cholerici. Představiteli tohoto typu jsou dobrmani, chrti a teriéři.

Slabý typ. Má zvýšenou dráždivost se sklonem k nervozitě a velmi slabou kostru s jemnou svalovinou. Často se vyskytuje trpasličí vzrůst a různé odchylky spojené s degenerací, která bývá posilována umělým výběrem tohoto znaku. Hlava má obyčejně kulovitou lebeční část a úzkou, krátkou obličejovou část. Oči má velké, často vypouklé. Kůže je tenká, napjatá. Srst bývá různá. K této skupině můžeme zařadit všechna trpasličí plemena. Psi tohoto typu jsou velmi choulostiví.

Uvedené znaky se zpravidla nevyskytují v čisté podobě, naopak často ve smíšené podobě dvou typů. Pro charakteristiku takových typů se spojují názvy obou typů, přičemž na prvním místě se udává typ, který převažuje, např. lymfaticko-hrubá, hrubě lymfatický apod. Odchylky od normálních konstitučních typů se nazývají přešlechtěností. Přešlechtěností může být i přílišná jemnost nebo lymfatičnost. Přešlechtěnost ve vysokém stupni hraničí s degenerací.