Stanovisko výboru české pobočky KCHČSV v ČR zveřejněné v klubovém zpravodaji č. 4/2000 :

Informace pro členy Klubu chovatelů ČSV týkající se případu pana JUDr. Kolomazníka

Jelikož pan JUDr. Kolomazník napadl na poslední členské schůzi celý výbor české pobočky KCHČSV a řada členů našeho Klubu nezná okolnosti tohoto případu a nechápou co se vlastně stalo, myslíme si, že je nezbytně nutné uvést věci na pravou míru a vnést do tohoto případu trochu světla.

Pan JUDr.Kolomazník vlastní dnes kolem 50-ti kusů ČSV. Přesný počet samozřejmě nikdo z Klubu nezná. Je třeba říci, že veškerou péči zajištuje prakticky pan Kolomazník sám, takže člověk soudný a znalý věci ví, že to samotný člověk nemůže nikdy zvládnout sám, zvláště je-li zaměstnán. Pes není ovce. Na to, kolik ČSV pan Kolomazník dnes vlastní, jeho chovatelské, výstavní a výcvikové úspěchy jsou prakticky nulové, takže se nabízí otázka, na co je pan JUDr. Kolomazník vlastně má ? Faktem je, že čas od času se nějaká štěňata u pana JUDr.Kolomazníka narodí, ale návratnost do genofondu ČSV je z této stanice jen těžko vyjádřitelná procenty.

Začátkem tohoto roku se situace u pana JUDr. Kolomazníka vyhrotila natolik, ze tři členové našeho Klubu (P. Hanuška, P. Koucký a JUDr. Šimáčková) napsali dne 27.4.2000 na ČMKU žádost, o kontrolu již výše zmiňovaného chovu. Napsali ji jako soukromé osoby a nikoliv jménem klubu. I když si dnes myslíme, že kdyby Klub reagoval na události v Horní Sytové o něco razantněji, nemusel se tento případ táhnout tak dlouho.

V dubnu 2000 utekla větší skupinka ČSV z provizorních kotců (z důvodů povodně) a zaútočila na občany a policii v Horní Sytové. K pokousání opravdu došlo a pan Kolomazník nejlépe ví, že to nebylo poprvé, kdy jeho psi pokousali nebo napadli domácí zvířata v okolí, takže stížnosti občanů a úřadů z okolí Horní Sytové byly jistě oprávněné. Faktem je, že ČMKU tento případ odkládala prakticky do dnešních dnů, i když oficiální stížnosti na způsob držení ČSV panem JUDr. Kolomazníkem přicházely dál. Poslední byla zaslána na ČMKU dne 14.9.2000. Zaslal ji Okresní úřad Semily. Další stížnost přišla 27.10.2000, nebyla již adresována ČMKU, ale panu Ing. Hartlovi. Zaslal ji Obecní úřad Víchová nad Jizerou. Z tohoto dopisu je zcela patrné rozhořčení nad neschopností vyšších institucí účinně jednat a situaci kolem psů pana JUDr. Kolomazníka řešit, jelikož strach z jeho psů trvá dál.

Myslíme si, že stavět plemeno ČSV do roviny útočících a zdivočelých bestií (jak o tom některé sdělovací prostředky informovaly viz. Právo, MF, Svět psů, svoji reportáž odvysílala i televize), není v této době, kdy se tak často mluví a píše o agresivitě psů v souvislosti s "Hamburským případem", pro naše plemeno rozhodně přínosem.

V neposlední řadě je třeba si uvědomit co by bylo se psy, kdyby se panu JUDr. Kolomazníkovi stala nějaká nehoda ? Myslí pan Kolomazník i na tuto skutečnost ? Závěrem jen tolik, že jediné co Klub chovatelů ČSV oficiálně udělal bylo to, že pana JUDr. Kolomazníka požádal o dočasné složení funkce, kterou pan JUDr. Kolomazník zastával v chovatelské komisi Klubu. A co udělal pan JUDr. Kolomazník ? Zcela nesmyslně zaútočil na vedení české pobočky Klubu, snad aby odpoutal pozornost od své osoby.

Držel se zřejmě hesla, že "nejlepší obrana je útok". Zřejmě ale zapoměl, že tady vůbec nejde o nás a koneckonců ani o něj, ale o stav věcí kolem jeho psů, který je nezbytný dát do pořádku především z hlediska psů samých a v neposlední řadě také z hlediska lidí, kteří jsou nuceni žít v jejich těsném sousedství.

Výbor české pobočky KCHČSV

Stanovisko P. Hanušky zveřejněné v klubovém zpravodaji KCHČSV v ČR č. 4/2000

"... v neposlední řadě se objevil případ JUDr.Kolomazníka. U toho posledního bych se rád zastavil, přestože stanovisko výboru Klubu k němu je uvedeno v tomto zpravodaji také. Byl jsem na členské schůzi JUDr.Kolomazníkem několikrát napaden a kolem případu se vynořují různé další "fámy". Rád bych tedy jen ve zkratce objasnil fakta, která jsou v poslední době "mlžena" :

1. Ke stížnosti na JUDr.Kolomazníka mě přivedla nečinnost výboru Klubu nejen k celkovému stavu držení psů JUDr.Kolomazníkem, ale především žádná reakce na medializovaný případ útěku a napadení občanů jeho psy začátkem tohoto roku, který výrazně naše plemeno poškodil.
2. Stížnost se mnou podepsali i P.Koucký a JUDr.A.Šimáčková, oba bez jakéhokoliv nátlaku a po seznámení se s textem stížnosti.
3. Stížnost jsme podali jako soukromé osoby, nikoliv jako zástupci KCHČSV.
4. Stížnost obsahuje pouze žádost, aby ČMKU provedla kontrolu chovatelské stanice JUDr.Kolomazníka, jak je oprávněna, z důvodu podezření na porušování zákona na ochranu zvířat proti týrání.

Výňatek ze zápisu ze schůze výboru české pobočky KCHČSV dne 12.1.2001

"... Jednání s panem Kolomazníkem o prošetření stížnosti na jeho chovatelskou stanici. Pan Kolomazník byl seznámen s tím, že na základě revizní zprávy ČMKU byly sankce zavedené proti němu v době prošetřování případu zrušeny. Pan Kolomazník si stěžuje na činnost klubového výboru české pobočky KCHČSV. Obvinil členy výboru, jmenovitě P. Hanušku, M. Soukupovou a P. Neomillnerovou z toho, že jednají za zády ostatních členů výboru. Na toto reagoval P. Hanuška vysvětlením svých aktivit. Pan Kolomazník si stěžuje na činnost redakční rady a na informace uvěřejňované ve Zpravodaji. Na to je mu vysvětlen systém kontroly materiálů uveřejňovaných ve Zpravodaji a je mu nabídnuto, aby svou verzi případu zveřejnil ve Zpravodaji."