2.6.2002 se v malém městečku Zirndorf u Norimberka konala již 7. klubová výstava
ČsV v Německu. Jako tradičně, tak i tentokráte, byla organizována společně s
klubem Saarloosova vlčáka. Výstava byla zakomponována jako vyvrcholení dvoudenního
programu, který se odehrával v krásném areálu Klubu staroněmeckého ovčáka právě
v Zirndorfu.
První den (1.6.2002) byl věnován tréninku, zkouškám povahy a především hrám
se psy. Večer si všichni účastníci zpříjemnili společným posezením u grilu.
Diskutovat bylo o čem a navázaly se i nové kontakty, jak to při takových příležitostech
bývá.
A druhý den ráno již začala výstava. Jako rozhodčí byl delegován Walter Schicker,
kterého můžeme vidět i na některých výstavách u nás (nikoliv však u ČsV).
Celkem nastoupilo 19 ČsV a v soutěži pak 3 páry. Není určitě mým cílem kritizovat
nebo šířeji komentovat kvalitu posuzování. Ale je nutno říci, že se již tradičně
v hodnocení projevila nezkušenost zahraničních rozhodčích. Nicméně pan Schicker
se velice snažil posoudit psy co nejlépe. Každé posouzení bylo z jeho strany
dlouze váženo a byla vidět jeho skutečně upřímná snaha. To, že to v některých
případech nedopadlo zjevně tak, jak by mělo (např. můj Hoky dostal V2 a res.
CAC, přestože měl stát podstatně hlouběji v poli poražených :o) ), je skutečně
jen a jen jeho nezkušeností s naším plemenem. Nicméně musím říci, že všichni
odcházeli z kruhu s dobrým pocitem, na kterém se odrazila velice uvolněná atmosféra
oproštěná od jakýchkoliv osobních ambicí kohokoliv z účastníků. Všichni se sem
prostě přijeli především setkat s přáteli a novými majiteli ČSV a ukázat své
psy. Vlastní posouzení a výsledné pořadí bylo věcí až druhořadou. A tak by to,
myslím, na výstavách mělo být. Lze jen povzdechnout a doufat, že snad podobný
"zdravý vítr" dorazí někdy i k nám. A výsledky ? BOB si odnesla Jolly
z Molu Es, která současně porazila v závěrečné soutěži i vítěze výstavy Saarloosů
a stala se tak vítězem celé výstavy.
A před závěrem ještě jeden velice hluboký zážitek. Na výstavu přijelo i poměrně
dost diváků i s dětmi. Děti se pohybovaly po areálu zcela volně mezi psy. Nicméně
pro mne bylo velice silným zážitkem to, že i sebemenší dítě, které naši psi
zaujali přišlo a velice slušně se nejprve zeptalo, zda může psa pohladit. A
to se týkalo i dětí zjevně předškolního věku. Výchova dětí ke vztahu ke zvířatům
je zřejmě v Německu trochu dále než u nás.
Krásné počasí, vzorná organizace, přátelská atmosféra, velice pěkně vybavený
areál a příjemní lidé se postarali o to, že letošní klubová výstava se jistě
stala jednou z nejlepších akcí pořádaných Klubem ČsV v Německu. Je nutné poděkovat všem organizátorům a jmenovitě Christianě Schröder, Alexandře Windl a Tanje Brinkmann, kterí
organizaci zvládly skutečně na jedničku. A v neposlední řadě i místnímu Klubu
staroněmeckých ovčáků. Už se těším na 8. klubovou výstavu v roce 2003.
Pavel
|
