Úvodní nástup účastníků (někteří přijeli pozdě :o) ).

Výkony psů byly posuzovány s přihlédnutím k věku a stupni výcviku psa, a cílem akce bylo motivovat majitele psů k tomu, aby se svým psům více věnovali a cvičili s nimi. Celý závod byl rozdělen do několika částí. V první části cvičil každý pes se svým psovodem samostatně, podle povelů rozhodčího. Cvičilo se s vodítkem i bez vodítka, následovalo odložení. Největší problémy dělalo psům přivolání, ostatní cviky zvládali většinou bez problémů.

Agar Reolup

Acarka Vlčí pohled

Ira z Litavské kotliny

V další části závodu - skupinové poslušnosti - byli psi rozděleni do skupin - českoslovenští vlčáci zkušenější do jedné a začátečníci do druhé, třetí skupina zahrnovala psy jiných plemen. I u zkušenějších psů se projevila neochota k provádění cviku vstaň, jinak cvičili všichni celkem vyrovnaně. Samozřemě jinak bylo třeba posuzovat psy, kteří s výcvikem začínají a kterým bylo často nutno nejdříve vysvětlit, co vlastně mají udělat. Následně závod pokračoval přenášením psa majitelem a pomocníkem, a chůzí přes obtížný terén. Přenášení psů se ochotně ujal Pavel Hanuška, a zde je nutno říci, že psi se nechali přenášet v klidu a neprotestovali. Naprostý nesouhlas s přenášením kamkoliv projevila pouze německá doga Sára, a tak se nakonec rozhodčí spokojil s tím, že Sáru stanovený počet metrů Pavel s majitelkou převedli držíce ji za přední packy.

Agáta z Vlčí chaloupky

Arisa Vlčí stezka

Obtížný terén představovala ohrádka zhruba 2x4 m vyložená igelitem a naplněná plastovými lahvemi. Pes se psovodem musel tímto "smetištěm" projít tam a zpět s jednou zastávkou. Psi nebyli touto akcí zrovna nadšeni, nicméně všichni se ohrádkou prošli bez problémů, jen sedat si mezi lahve se jim moc nechtělo.
Tím skončila oficiální část zkoušky ZOP, posledním bodovaným cvikem mělo být "překvapení". Na to si však museli psovodi i psi počkat až po přestávce, kterou si všichni náležitě vychutnali a využili ji k občerstvení a popovídání si mezi sebou. Všichni už ale byli zvědaví, jaké že to překvapení vlastně organizátoři akce Pavel s Marcelou vymysleli. Nu, nápad to byl opravdu ďábelský. Protože se na zdejším cvičišti trénuje i agility, poslední disciplína představovala tunel s dlouhým volným rukávem, kterým měl pes proběhnout, a následně pod vedením psovoda přeskočit dvě překážky. Většina psů se s tímto agiliťáckým tunelem v životě nesetkala, a mnozí z nich rukávem nechtěli procházet. Někteří psovodi to po několika pokusech vzdali, někteří své psy přesvědčili a majitelka dogy se dokonce obětovala a tunel prolezla spolu se psem. Následné skoky přes překážky už byly jen formalitou.

Brenna Šedý chlup

Po spočítání bodů a krátkém občerstvení následovalo vyhlášení výsledků. Ty byly pro některé majitele překvapivé, někdo byl potěšen, jiný méně. Cenu za první místo v závodě, GSM kartu a velkou hovězí kost, získala Acarka Vlčí pohled, jako druhá se umístila Nancy Šedá Eminence a třetí Cira Křivoklátský Atos. Zvláštní cenu za nejlepšího účastníka ze začátečníků a mladých psů, taktéž velkou kost, dostala Brenna Šedý chlup.

Zleva Karin Neubertová s Brennou Šedý chlup a Marcela Kovalová s Acarkou Vlčí pohled

Co říci závěrem ? Všem účastníkům akce se v Hrádku líbilo, domů odjížděli jistě spokojení z dobře prožitého dne a všichni se těšíme, že se zase při nějaké akci opět společně sejdeme.

Mirka