Já a má fenka Brenna Šedý chlup jsme se zúčastnili již druhého letošního setkání v Hrádku nad Nisou. Organizátoři - Marcela Pluhařová a Pavel Hanuška pro nás připravili zajímavý program. Sjelo se rekordních devatenáct československých vlčáků z blízka i daleka. Nejprve byla na programu poslušnost rozdělená pro začátečníky-štěňata a pokročilé-dospělé. Překonávání překážek byl oříšek pouze pro nejmladší čtyřměsíční psíky, ale po úporném vzpouzení nakonec pochopili, že tu divnou věc, která se dá obejít, musí zdolat třebas i s odřeným bříškem. Pak následovaly obrany. Náš figurant pro tento den - David Manca neměl zas tolik práce, neboť na rukáv kousali díky mládí, malému sebevědomí, či nedostatku chuti, pouze tři ČsV. Zato s pešíkem zápasili mnozí psi statečně. Poté se skupina odvážlivců vydala na nedalekou louku natáhnout coursingovou trať. Běhali skoro všichni vlčáci. Pár "závodníků" se na poprvé drželo velmi pěkně, i když ve svém tempu, jak je ostatně pro toto plemeno typické. Nutno podotknout, že někteří neviděli jediný důvod, proč běhat za plastikovou návnadou s vydělanou králičí kožkou bez masa. Objevil se i progresivní leč neuskutečněný návrh připevnit jako návnadu kočku, prý pro větší motivaci starších jedinců :o). Někteří čtyřnožci doběhli až do konce, avšak mnozí nechápali proč by měli návnadu v cíli označit očicháním nebo zdvihnutím. Jakmile se přestala pohybovat, přestali se zajímat. Počasí nám příliš nepřálo, a tak se po skončení coursingu, který si většina psů vyzkoušela poprvé, všichni přesunuli do klubovny místního cvičáku. A jak už to tak na setkáních bývá, podávaly se teplé párky, nápoje a vedly se hovory o plemeni, výcviku a dalších nekonečných leč zajímavých tématech. Podobná setkání jsou jistě příjemnou možností prohnat naše vlčáky, popovídat si, pobavit se, vyměnit si zkušenosti s ostatními majiteli či chovateli, a tak po dobré zkušenosti na příštím setkání v Hrádku určitě nebudu chybět ...

Karin

Když nás příště přijede do Hrádku víc, nebudeme se bát vlka nic ! V letošním roce, jsme se již potřetí sešli Severočeši, Pražáci i Východočeši na cvičišti u cihelny. Počasí nám jako vždy celkem přálo i když více podzimního sluníčka by neuškodilo. Zahřívat jsme se tentokrát museli systematickým pohybem či grogem, protože letitá střecha u naší klubovny nevydržela nápor deště a sněhu a propadla se. V létě jsme se pustili s vervou, pravda někteří spíše slovní, do rekonstrukce. Komín ke kotli je ale stále ve stádiu plánů, takže nebylo v čem zatopit. Přesto se nás sešlo 25 čévéčkářů s 18 psy.

Na poslušnost jsme se rozdělili do 2 skupin, na štěňata a mladé psy a na dospěláky. Štěňátka se při výcviku snažila seč mohla, leč někteří páníčci to s drilem trochu přehánějí. Dala bych štěněti více času na pochopení cviků a více času na hry. Staří mazáci se pak předvedli v plném lesku i se všemi námi známými nedostatky, jako je aport a štěkání na povel. Zde se ukázalo, že Marcela ze Smržovky s Acarkou nevyhrála náš letní závod ZOP náhodou. Po poslušnosti proběhla individuálně obrana se zkušeným figurantem Davidem Mancou.

Specialitou tohoto setkání byl coursing pod vedením Pavla Hanušky na louce u cvičiště. Postupně se vystřídali všichni a "lovili" po dvojicích či trojicích. Ne každého psa běh za kořistí zajímal. Taková Ajga ví, že nic lovit nesmí, tak co by se namáhala. Takhle kdyby vyběhl opravdový ušák, to by teprve byla panečku u některých rychlost ! To bychom možná Barču a jiné nevycválance hledali možná v nedalekém Polsku či Německu. Hrádek totiž leží na takzvaném Trojmezí, čili hranici 3 států. A co na závěr ? Opět si přečtěte nadpis a koukejte se jím řídit ! Takže pokud dostavíme střechu a komín, tak příští rok snad i na 2 dni a snad v hojném počtu se na vás po zimě plné nových štěňátek těší Marcela z Vlčí chaloupky a členové 521. ZKO !

Marcela