Vaše konto :: Databáze Wolfdogu :: Forum :: Přidat článek :: Top 10 17. 5. 2008 - 17:52
 
Languages

English
Deutsch
Nederlands
Francese
Polski
Slovensky
Cesky
Russkij
Lietuviu
Italiano

Plemeno
- Historie
- Povaha
- Standard
- Komentář
- Knihy

Články
- FAQ
- Plemeno
- Chov
- Bonitace
- Setkání
- Výstavy
- Zdraví
- Sport
- Výcvik
- Výchova
- Další...
- Povídky
- Vlci
- Vaše komentáře

Galerie
- Přidat fotografii
- Celá galerie
- Vlčáci
- Výstavy
- Setkání
- Bonitace
- Sport
- Výcvik
- Práce
- Chovatelské stanice
- TV a reklama
- Známá místa
- Umění
- Vlči
- Video

Chov
- Chovatelské stanice
- Výsledky bonitace
- Nabídka štěňat
- Dospělí psi
- Přehled plemeníků
- Dokumenty

Databáze
- Vstup
- Přidat psa
- Přidat majitele
- Přidat chovatele
- Statistiky

Výstavy
- Úspěchy
- Výsledky

Výcvik
- Zkoušky
- Psi se zkouškou

Internet
- Forum
- Download
- Odkazy
- Stránky zdarma
- Kontakt

Jak na to ? DLOUHODOBÉ ODLOŽENÍ
Autor: Helena (23. 10. 2002 - 13:03)
Výcvik Dlouhodobé odložení je cvik obzvláště náročný na důslednost a na dodržení postupu od jednoduchého ke složitému. Musíme brát především zřetel na věk psa, neboť tendence štěněte následovat svého pána nám sice pomáhá u cviku přivolání, ale velmi ztěžuje nácvik dlouhodobého odložení. Zrovna tak rušivé podněty zde hrají mnohem větší roli, než u jiných prvků poslušnosti.
Podstata spočívá v tom, že odložíte psa na určeném místě, kde setrvá bez zásadních změn polohy (toleruje se drobná změna - např. převalení na bok, ne však již popolézání, nebo usednutí či zvednutí) až do Vašeho návratu. Ovlivnit by jej neměly žádné rušivé zvuky (střelba, hluk dopravy apod.) ani dění v okolí (jiní psi, lidé, zvěř).
Odložení nacvičujte nejprve na vodítku, později na dlouhé šňůře a teprve po kvalitním propracování zcela na volno.
Prvním krůčkem je naučit psa ležet vedle Vaší nohy do dalšího povelu, kterým by měl být příkaz “Sedni !”. Dojděte se psem u nohy na vodítku na místo, kde ho budete odkládat (vyberte si okraj cvičební plochy a zpočátku vůbec neuškodí, když budete odložení provádět stále na stejném místě. Psík tak lépe pochopí nový cvik.). Po zastavení by měl pes na povel usednout. Pak dáme povel “Lehni !, zůstaň !”, jako posunek lze použít přiložení otevřené dlaně levé ruky před čenich psa. Po chvíli výdrže se ke psu sehneme, ležícího jej pochválíme a odměníme a pak teprve následuje pokyn k usednutí (můžeme znovu pochválit) a pokud možno krátká hra nebo volné proběhnutí. Tímto způsobem provedeme 2-3 opakování.
Pokud psík již bez problému vydrží nehnutě ležet u naší nohy, můžeme se zkusit postavit krok před něj (přičemž musíme ihned potlačit jakoukoliv snahu se zvedat). Zpět ke psu se zařadíme couvnutím (jakoby ve stopě, ve které jsme se postavili před něj) - jakýmsi půlobloučkem. Dobu, po kterou stojíme proti psíku budeme pomaličku prodlužovat.
Jestliže jsme se prokousali i touto fází, zbývá připojit poslední prvek - obcházení psa a přiřazení se k jeho pravému boku. Zde bývá kritickým okamžikem moment, kdy se ocitneme psu za zády. Snaha otáčet se a vidět na svého páníčka často vede k usednutí nebo přímo zvednutí se ze země. Proto musíme být stále ve střehu a včas psíka opravit a přitlačit zpět k zemi, přičemž lze důrazně opakovat povel “Zůstaň !”.

Nyní máme zvládnutý v podstatě celý cvik odložení. Další ztěžování se bude týkat prodlužování vzdálenosti od psa a doby, po kterou je odložen, začlenění rušivých prvků a také změny prostředí. Modifikací také může být to, že stojíme k odloženému psu zády (nejprve si stoupáme bokem, abychom jej mohli kontrolovat, později se již nedíváme. Výhodné je také mít pomocníka, který nás upozorní na případné změny polohy.). Postupně se lze dopracovat až k tomu, že se jdeme schovat do úkrytu.

ZÁSADY

  • Vždy se vracíme ke psu, nikdy jej z dlouhodobého odložení nepřivoláváme !
  • Vždy musíme zabránit jakékoliv snaze vzdálit se z místa, nebo měnit polohu. Psa opravujeme tak, že se k němu vrátíme, nikdy ne slovně na dálku !
  • Při nácviku vždy pochválíme psíka nejprve na zemi, teprve pak mu dovolíme usednout. (V opačném případě by pochvala náležela vlastně za cvik SEDNI, ne za odložení).
  • Jestliže zjistíme, že se nám pejsek zvedá v určité fázi nácviku, vrátíme se o krůček zpět (např. zkrátíme jak vzdálenost, tak především dobu odložení).
  • Ztěžování cviku by mělo být jen velmi pozvolné (jestliže příliš pospícháme a psík se naučí pravidelně z odložení zvedat, bude velmi těžké tento nešvar odstranit). Nikdy nepřidáváme víc náročných prvků najednou (např. zvýšení vzdálenosti a provádění na zcela neznámém místě).
  • Akceptujeme věk psíka - u malého štěněte je nereálné vyžadovat odložení na velkou vzdálenost (pojem “velká” je zde navíc velmi relativní).
  • Vždy vycházejme z individuálních vlastností našeho svěřence. Nenechme se strhnout kolegou, jehož 5-ti měsíční německý ovčák dělá odložení na dvacet metrů (což se mu může v budoucnu i vymstít, protože rychle přeskočil některé fáze nácviku).
  • Pokud se pes vzdálí z místa odložení, vždy jej musíme položit na místo původní, nikdy jej neodkládáme tam, kde se nám jej právě podařilo dostihnout !
  • Cvik musíme vždy zakončit úspěšným provedením, byť by to znamenalo značné zlehčení podmínek (zkrácení vzdálenosti nebo doby odložení).

Helena



 
Související odkazy
· Více o Výcvik
· Další články, které napsal Helena


Nejčtenější článek v tématu Výcvik:
Obrana - ANO či NE ? (díl 2.)



Copyright by wolfdog.org. Hosted by Cyberdusk.pl
Page created in 0.055257 seconds.