Moje povídání určitě nezahrne všechny psy. Někteří projevují jiný druh agrese, než o které píši, někteří nejsou agresivní vůbec. Ale o tom bych ráda napsala více někdy příště. Jestliže pes reaguje agresivně v důsledku nejistoty, je to proto, že musí řešit většinu situací sám, místo toho, aby je za něj řešil jeho pán. Pes nás vnímá jako psa se třemi hlavami, postaveného na dvou nohách, užívajícího řeči těla zcela minimálně. Velmi často nám láska ke psům nasazuje růžové brýle a přestáváme být důslední. Nedůslednost je přesně ta věc, kvůli které nás pak pes nepřijme jako vůdce smečky. Také v momentě, kdy psa nepochopíme a necháme ho zajít příliš daleko (vůči ostatním psům), neplníme dobře roli vůdce smečky. Když nastane situace, že jiný pes toho našeho provokuje, upoutává na sebe pozornost a nedá mu zkrátka pokoj, pak je na nás, abychom zakročili. Když tak neučiníme, může se v nejhorším případě strhnout bitka. Když se v takové situaci zachováme správně, upevníme tím pozici vůdce smečky. Jak jinak upevnit svoji pozici ? Důležité je pokaždé převzít iniciativu ? při venčení, hraní, procházkách atd. Musíme každou hru začít a také ukončit. Musíme být ve všem důslední a sebejistí. Pes musí mít v našem domě svoje stálé místo. Ale nesmí si ho vybrat sám ! Vždycky se snaží najít nějaké strategické místo, ze kterého má přehled o situaci v okolí. Jeho místo mu musí určit pán. Postarejte se také, aby měl Váš pes dostatek svobody a mohl si díky ní začít věřit. Za každou dobře vykonanou věc je potřeba ho pochválit.

Jestliže se bojíte pustit Vašeho psa na volno z jakéhokoliv důvodu, mám pro Vás řešení. Stačí, když si koupíte tenčí, ale silný provázek a odměříte z něj 10 metrů. Jeden konec přivážete ke karabince, kterou upnete psovi na obojek. Na druhém konci nedělejte žádné smyčky, nechte ho tak, jak je. Když jdete se psem na procházku, je soustavně na vodítku, i když vlastně běhá navolno. Improvizované vodítko nemusíte držet, pes ho může tahat za sebou po zemi. A když narazíte na psa, se kterým už jste třeba několikrát měli problémy a Váš pes se chystá k útoku, stačí jen přišlápnout provázek a pes se nehne z místa. To by Vám mělo přidat na klidu. Jestli ale musíte pořád vodítko přišlapávat a výsledek je stejně nulový, pak s touto metodou přestaňte. Pro Vašeho psa to nemá smysl. Vyzkoušejte místo toho nasadit psovi kožený obojek tak, aby byl těsně za ušima a přitom na hrdle. Psa korigujte krátkým trhnutím vodítkem. To je také způsob typicky "psí", protože v přírode výše postavený pes trestá níže postaveného jemným stisknutím krku. Stahovací obojky stojí Vašeho psa srst, nehledě k tomu, že většinou visí na krku moc nízko na to, aby splnily svůj účel. Hoďte ho do starého železa tak, jak to udělal Martin Gaus (nejuznávanější nizozemský cvičitel, pozn. překl.). "Stahovák" je jen dočasným řešením. Být psem, jak by se Vám líbilo, kdyby Vás celý den něco kousalo do krku ? Mně tedy moc ne.

Sledujte od malička, jak se vyvíjí chování Vašeho psa a přizpůsobte mu jeho výchovu. Žádná výchovná metoda není ta pravá, každý pes, jiná ves a proto je na každého potřeba brát jiné měřítko a jinou metodu výchovy. Ještě nikdy jsem neviděla psa ani vlka své druhy kopat a bít. Když se snížíte k takovým trestům, musíte být hodně rozlícení. V tom případe jste začali trestat příliš pozdě.

Na závěr bych chtěla říci, že jsem poměrně mladá žena s relativně málo zkušenostmi. Nemyslím si, že jsem vstřebala všechnu Šalamounovu moudrost. Ráda přijmu návrhy, nápady, kritiku... Kdybyste měli jakýkoliv dotaz nebo připomínku, napište mi, prosím.

Wendy