Nejprve nás šéf místní organizace seznámil s akcemi, které se tu pořádají pro různá plemena psů, krátce promluvil o výchově mladých psů a pak jsme se seznámili s rozvrhem našeho setkání.

Začali jsme malou poslušností na rozehřátí pejsků, při které si nás místní výcvikáři "okoukli". Potom jsme se rozdělili na začátečníky a pokročilé a další výcvik probíhal ve dvou skupinkách. Všichni si vyzkoušeli cviky zkoušky ZOP. Mezi jednotlivými sériemi jsme si dělali malé přestávky na zahřátí v klubovně. Obrana probíhala též ve dvou skupinách. Štěňata se snažila ulovit hadr či peška a staří mazáci kousali na rukáv.

Na závěr si mohl každý vyzkoušet se svým psem coursing. Plastové střapce se líbily jak vlčákům, tak bauceronovi, oříškovi, či honičům. A jaký je můj dojem z celé akce ? Už dlouho jsem neviděla tak ochotné lidi, kteří by měli zájem na tom, aby se cizí pejsek cítil dobře. Měl-li pejsek nějaký problém s aportem, přivoláním, či obranou, ihned mu místní poradili nejlepší způsob, jak vše zvládnout. Snažili se jak výcvikáři, tak i figurant, který byl mimochodem opravdu člověk s citem pro psy.

Takže díky za skvělou akci "a houšť a větší kapky"

Hana

===================================

Na setkání československých vlčáků o první březnové sobotě jsme u nás doma všichni těšili. Byla to taková první předjarní vlaštovka, zvěstující nástup kynologické sezony, přinášející řadu nejrůznějších akcí, od výstav po zkoušky, závody a nejrůznější setkání.

Ráno jsme tedy s radostí naskákali do auta a vyrazili směr Hrádek u Rokycan. Na zdejším kynologickém cvičišti už bylo pěkně živo, a další účastníci stále přijížděli. Složení zúčastněných čévéček bylo celkem pestré, od dvouměsíčního štěněte přes psí puberťáky až po dospělé psy. Přijeli dokonce i zahraniční účastníci. Celkem se sešlo 16 čévéček a houf majitelů, místních kynologů a k naší velké radosti i poměrně dost zájemců, kteří si o akci přečetli a přišli se podívat. Po přivítání všech zůčastněných v klubovně 320. ZKO jsme už netrpělivě vyrazili cvičit. Protože na stopy nebyl vhodný terén ani počasí, začali jsme rovnou poslušností.

A to poslušností podle zkoušek ZOP, tak aby si každý mohl zkusit, co taková zkouška obnáší. Psi cvičili na vodítku, bez vodítka, aportovali (nebo se o to pokoušeli), překonávali nepříjemný terén anebo byli přenášeni z místa na místo, vše v rámci nácviku.

U všeho dění radili a asistovali výcvikáři a figuranti zmíněného 320. ZKO Hrádek u Rokycan. Po poslušnosti následovalo všeobecné občerstvování účastníků, k dispozici byly např. párky, klobásy nebo výborný guláš a další dobroty. Leckomu se proto ani od stolu nechtělo.

Po přestávce začaly obrany, asi nejdiskutovanější problém našich čévéček. Někomu pes kousal, někomu ne (těch byla asi většina). Figuranti i výcvikáři se přesto snažili dát každému psu sebemenší šanci se dobře projevit a rozdávali majitelům dobře míněné rady.

Možnost vyzkoušet si zkoušku povahy, jaká se dělá při svodu či bonitaci, dostali majitelé mladých psů. Ověřili si tak, jak se v takové situaci jejich pes může chovat a podle toho mohou směřovat další výchovu a výcvik.

Na závěr setkání postavili Pavel Hanuška s Karlem Štochlem přímo na cvičisti coursingovou dráhu, a psi si mohli zaběhat za umělou návnadou. Velké nadšení z běhu projevil například Dag z Brdských hor nebo naše Cira Křivoklátský Atos. Celá akce končila pozdě odpoledne, kdy se domů rozjeli poslední účastníci setkání v Hrádku. Podle pozitivních ohlasů zúčastněných lze usuzovat, že se jim setkání líbilo a jistě se v Hrádku znovu sejdeme.

Mirka

Pozn. wolfdogu : Chtěli bychom touto cestou poděkovat všem, kteří se na organizaci setkání podíleli. Jak členům 320. ZKO Hrádek u Rokycan, tak i IWSC. Jemnovitě Karlu Štochlovi, Atanasi Najdenovi, Liborovi Pilařovi, Pavlu Tejčkovi a dalším.