Jak na to ? PŘEKONÁVÁNÍ PŘEKÁŽEK - SKOK VYSOKÝ
Autor: Helena (26. 3. 2003 - 13:01) |
|
 |
Skákání bychom měli jednoznačně nechat až na dobu, kdy je dokončen vývoj kostry
a především kloubů u mladého zvířete. To se ovšem nevylučuje s tím, že během
procházek štěně všelijak poskakuje a samo od sebe je ochotno zdolat ledajakou
strouhu. To je přirozený pohyb a proto v něm štěněti nebraňte, hlídejte je pouze
před seskakování ze zídek či jiných vyvýšených míst.
Nácvik začneme na snížené překážce. Počet odebraných prken by měl být takový,
aby pes překážku překonal plavným skokem - bez doteku. K tomu je též důležitý
dostatečný rozběh.
Takže nejprve si upravíme výšku skoku, pak se se psem upoutaným na vodítku postavíme
do vhodné vzdálenosti (psa samozřejmě posadíme), velíme "Vpřed !", rozeběhneme
se (před překážkou můžeme použít ještě pomocný povel "Hop !") a pomocí vodítka
vedeme psa na střed skoku. Pozor, abychom před překážkou podvědomě nepřibrzdili
- psa to pak nutí k naskakování na překážku místo k plavnému skoku. Za metrovkou
můžeme psíka pochválit a odměnit a celý postup zopakovat na opačnou stranu,
nebo rovnou zavelet "Zpět !" ("Zpět. Hop !") a obdobným způsobem přimět psa
ke zpětnému skoku a teprve pak jej pochválit a odměnit. Vždy dbejte na to, aby
i na druhé straně měl pes dostatečný prostor k rozeběhnutí. Jako pomůcku lze
opět použít pamlsek držený v pravé ruce tak, aby pes vlastně běžel a skákal
za ním.
Možná se někomu bude zdát můj popis nácviku zbytečně rozpitvaný, ale divili
byste se, co psovodů dělá chyby u tohoto tak zdánlivě jednoduchého cviku. Na
prvním místě by totiž mělo být naučit psa správnou techniku skoku (bez doteků)
- jeho tělo by mělo vytvořit nad překážkou oblouk, teprve pak může přijít na
řadu postupné zvyšování až na předepsaný jeden metr a úplně na konec samostatné
provádění skoku oběma směry zakončené předsednutím. Uspěchání cviku vede obvykle
právě k tomu, že pes na překážku naskakuje nebo doskakuje těsně za ni, tím se
připraví o prostor k rozběhu a zpětný skok je zákonitě ještě horší než ten první.
Navíc při špatné technice skákání se psi často o překážku udeří, což může vést
k tomu, že pak odmítají skákat vůbec.
Jestliže se nám podařilo našeho svěřence přimět k tomu, aby již sám od sebe
metrovku překonával v dostatečném tempu a správnou technikou, můžeme vodítko
vyměnit za dlouhou šňůru a běžet s ním již jen k překážce. Psa necháme skočit
samostatně (pozor, abychom ho šňůrou nestrhli nebo nebrzdili) a povelem "Zpět
!" jej navedeme ke zpátečnímu skoku. Před psem pak couváme (lze použít pomocný
povel "Ke mně !") a cvik ukončíme předsednutím. Při zpětném skoku nedovolte
psu překážku oběhnout - proto máte to dlouhé vodítko, chce to jen trochu zručnosti,
ale pokud máte zkušenosti s používáním desetimetrového vodítka při přivolání,
tak to určitě hravě zvládnete. Postupně budete stále zkracovat vzdálenost, na
kterou vybíháte společně se psem, až vykročení pouze naznačíte. Odstranění šňůry
si nechte až na konec, abyste měli stále možnost psa opravit.
Hotový cvik vypadá tak, že stojíte s neupoutaným psem (ten sedí) ve vhodné vzdálenosti,
povelem "Vpřed !" (a případně posunkem) jej vyšlete ke skoku. Povelem "Zpět !"
přivoláte, pes přeskočí překážku zpět a přiběhne až k Vám, kde předsedne a na
další povel "K noze !" se zařadí k Vaší noze.
Základní postavení |
Povel "Vpřed !" |
|
|
|
|
Pes předsedá |
|
|
Konečné postavení
|
Helena
|
|
|
| |
|
