Můj pes Josh (Ax Vlčí sen) je teprve šestiměsíční. Je rozhodně inteligentní. V šesti týdnech jsem ho přivezla domů, v osmi týdnech definitivně pochopil, že "venčit" se chodíme jedině mimo náš dům. Za celou dobu našeho soužití vůbec nic nezničil. Naopak si hraje jen se svými hračkami.

Povely fuj, sedni a lehni pochopil zhruba během dvou hodin a bez váhání je plní. Ráno, než odcházíme do práce (chodí se mnou), přinese mi boty, abych věděla, že je čas jít.

Můj pes je přátelský. Bydlíme ve služebním bytě, jež je součástí penzionu. Přestože Josh již v takto ranném věku spolehlivě hlídá, klientů penzionu si nevšímá. V práci i doma je v každodenním kontaktu s dětmi i dospělými a je zcela nekonfliktní, dokonce mazlivý.

Josh je sportovec. Dennodenně mě doprovází do práce a uběhne za mnou 8-10 km bez větší námahy. Jezdím na koních a pes běhá za námi, přiběhne na zavolání a to i v případě, že mu přes cestu přeběhne srnec. Josh miluje vodu a plavání, výborně se ošetřuje, nemá problémy s koupáním ve vaně a naši paní veterinářku přímo zbožňuje.

Ale hlavně ! Můj pes se pořád směje !
Pro tohle všechno je mi líto, když někdo bez hlubších znalostí či zkušeností s tímto plemenem odsoudí ČsV obecně, či jen mého psa za to, že je příslušníkem tohoto plemene. Tak jako v každé jiné rase, najdou se i mezi ČsV jedinci sebevědomí, bázliví, agresivní a neprůbojní. Tak je to ostatně i s lidmi, že ?

Olga Guevarová