Jak na to ? VYSÍLÁNÍ PSA S ODLOŽENÍM-NÁCVIK
Autor: Helena (25. 5. 2003 - 13:01) |
|
 |
Základním a naprosto nezbytným předpokladem je kvalitní zvládnutí cviku LEHNI.
Trénujte při procházkách, doma a naprosto kdekoliv tím, že psu budete dávat
v nejrůznějších situacích povel "Lehni !". Pomoci si můžete opět dlouhou šňůrou.
Zpočátku dávejte psu povel ve Vaší blízkosti, abyste jej mohli ihned opravit.
Vzdálenost, na kterou budete velet, prodlužujte jen velmi zvolna a především
si dejte pozor na to, aby pes po povelu "Lehni !" nejprve neběžel k Vám v očekávání
rychlejší odměny. Pokud se Vám to stane, ihned zkraťte vzdálenost, na kterou
dáváte povel, popřípadě můžete psu vykročit naproti a zabránit mu v popocházení
směrem k Vám. Jestliže byl pes rychlejší, vraťte jej na místo, kde si měl původně
lehnout, znovu důrazně zavelte a položte jej. Následuje samozřejmě pochvala
a odměna. Zpestřit si to můžete také tím, že po položení od psa odejdete na
krátkou vzdálenost a odměníte jej až po návratu. Pro rychlejší pochopení ze
strany psa je dobré cvik zopakovat několikrát za sebou na stejném místě. Při
tomto tréninku psa z odložení NIKDY nepřivolávejte, ale vždy dojděte až k němu
a ještě ležícího jej výrazně pochvalte a odměňte. Tímto způsobem byste měli
dosáhnout toho, že si pes na povel "Lehni !" rychle a ochotně lehne téměř v
libovolné situaci a na různou vzdálenost od Vás.
V další fázi je třeba naučit psa vybíhat do určeného směru. Zde již doporučuji
trénovat na cvičišti a to přímo v místech, kde v budoucnu bude pes celý cvik
vysílání provádět. Budeme k tomu potřebovat motivující odměnu (pro aportéry
je vynikající míček, pro žrouty něco dobrého - mně se osvědčila kost, vydrží
několikeré opakování cviku), kterou položíme na místo, kam budeme psa vysílat.
Toto
místo můžeme opticky ještě zvýraznit například položenou bundou nebo baťůžkem.
Psa máme na dlouhém vodítku (které ale zpočátku držíme nakrátko) a ukážeme mu
místo s položenou odměnou. Pak odejdeme do vzdálenosti zhruba pěti metrů, odkud
začneme pochodovat směrem k položeným věcem. Asi dva až tři metry před nimi
dáme povel "Vpřed !" a rozeběhneme se společně až k odměně, kde psa povelem
"Lehni !" a případným trhnutím vodítka co nejrychleji položíme. Psa bouřlivě
pochválíme, necháme mu požvýkat kost nebo si pohrajeme s balonkem a celý postup
zopakujeme. Stačí tři až pět opakování, aby se psu cvik neznechutil. Ve chvíli,
kdy cítíme při vyslovování povelu "Vpřed !" ve vodítku aktivní tah, můžeme zkusit
zůstat za psem a nedobíhat s ním až k místu odložení. Pokud by ale na povel
"Lehni !" nereagoval dostatečně svižně, musíme k němu rychle doběhnout a položit
jej.
Pokud pes spolehlivě na povel "Vpřed !" vybíhá a u předmětu (odměny) si bez
problémů lehá, lze délku vysílání pomalu prodlužovat. Jako vždy platí pravidlo
- postupovat po malých krůčcích. Psu nechte stále připnutou dlouhou šňůru, kterou
můžete v případě potřeby urychlit jeho zalehávání.
Ještě jedna velice důležitá zásada. Pokud chci psa naučit vysílání na vzdálenost
zhruba třicet kroků, položím odměnu alespoň čtyřicet kroků (nutno počítat cca
deset kroků chůze u nohy před samotným vysláním) od výchozího bodu a po celou
dobu nácviku bude tato odměna na stejném místě. Během procvičování a vylepšování
cviku se budu vzdalovat od odměny a naopak přibližovat k výchozímu bodu, až
se mi podaří protáhnout vzdálenost na požadovaných třicet kroků. Z toho vyplývá,
že nikdy nesmíte učit psa tím způsobem, že vycházíte ze stále stejného místa
a vzdálenost se snažíte prodlužovat tak, že naopak posouváte odměnu.
Jestliže jsme zvládli požadovanou délku vysílání a ani jinde se nám nevyskytl
problém, můžeme odstranit dlouhé vodítko (lze jen zkrátit) i bundu nebo baťůžek
usnadňující orientaci. Nyní by měl pes mít již dobře zafixovaný směr a neměl
by se odchylovat do stran. Cvik by měl provádět s radostí a dychtivě. U příliš
horlivých psů dejte pozor na to, aby Vám od nohy nevybíhali předčasně - doporučuji
několik obratů za pochodu nebo těsné kroužky ve směru hodinových ručiček.
Finální
příprava na zkoušku by měla zhruba vypadat tak, že budete psu střídat vysílání
na odměnu s vysíláním naprázdno. Odměnu si na místo položte ještě před poslušností,
kdy je pes v odkládacím kotci. Nebo naopak můžete před odloženým psem pokládání
odměny pouze předstírat - to už je vše na Vaší fantazii. Důležité je, aby pes
nikdy netušil, kdy tam předmět leží a kdy ne (proto je důležité, aby z úhlu
pohledu psa nebyl na dálku vidět).
Nyní by Váš pes měl bez obtíží ovládat vysílání vpřed za pochodu a pokud chcete
dále cvik rozvíjet, můžete přejít k variantě vysílání z místa (pokud byl dosavadní
trénink kvalitní, nemělo by Vám to dělat potíže). Posledním prvkem, který můžete
přidat je přivolání povelem "Ke mně !". S přivoláváním to ovšem nepřehánějte,
provádějte je tak u každého pátého opakování.
Helena
|
 |
 |
| |
|