V jakém věku přestanou štěňata s kousáním?
 

Ahoj,

zajímalo by mě v jakém věku přestalo Vaše štěně s kousáním? Mám doma 3 měsíčního psa, dračíka, krokodýla a přemýšlivého "starostu" a všežravce v jedné vlčí osobě. Kouše stále a pořád, mě i ostatní členy rodiny. Při mazlení, při povelech - sedni, lehni, povely provádí ale při tom kouše do kotníků, rukou apod. Na vodítku naštěstí nekouše, ale když se vrátíme z dlouhé večerní procházky a já ho z vodítka odepnu, je to jako bych mu dala povel "kousej". Přehrnování pysků moc nepomáhá a když zakřičím AU, přijde mi, že mu zajiskří očka a ještě veseleji pokračuje v jeho zábavě. Trošku mě děsí, jak budeme vypadat až náš brouček vymění zuby;-)

U nás Arya přestala kousat tak v 8měsících, dneska je jí 11 měsíců a kouše minimálně, jen občas při vítání ale i to je už není pravidelný.Větší problém je skákání na lidi,to ji nepřešlo dodnes

Někdo kouše víc, někdo míň, někdo větší silou, někdo menší. Obecně 2. zuby jsou větší ale míň ostrý, takže to bývá lepší, pokud si teda mrňous nebude cvičit i stisk. Pokud nepomuže stisk pysku proti dásni, proti zubu (kor štěněcímu), by měl pomoct, ale nesmí se to přehnat!!! ty zoubky jsou fakt hodně ostrý!
Naše první kousala fakt hodně a dlouho a naše Au! rozhodně nepomáhalo, jedině stisk proti zubům a zakazování a uklidnění. Její dcera chytá ráda za ruce, ale v podstatě jemně a vysoké Au! respektuje dobře.
První přestala kousat hodně pozdě, zmírnila se až tak v roce a pul(?). Druhá nebyla vážný kousací problém nikdy. Držím palce!

Já jsem měl ruce jako řešeto od mléčných zubů a po výměně jsem si oddechl. Druhé zuby nejsou tak ostré a asi je snazší naučit ty bestie aby kousaly málo než aby nekousaly vůbec :-). Taky jsem používal AU a kňučení, a když kousnul jo moc, tak jsem ho kousnul taky a nebo když byl rozdováděnej, tak jsem ho zklidnil složením na zem a podržením. Tohle ale funguje spíš až později, od těch 6-8 měsíců (teď je mu cca 15) - asi je to i o tom, jak se postupně štěně sžívá s pánem a roste jeho respekt. Často mi ale nejbližším okolím bylo vyčítáno, že se ho VŮBEC nesnažim odnaučit kousat a asi je na tom něco pravdy. Ono to kousání je v tomhle věku projevem hry, ale i přízně a lásky a já jsem prostě neměl to srdce mu to vzít úplně ;-). Teď když je rozdováděnej, tak občas zmáčkne víc než by se mi líbilo, ale postupně se to srovnává, jak zjišťuje co ještě jde a co už ne (a co se stane když mne nas***). Když mne tahá od počítače za uši, už se nebojim že mi je urve a můžem se přetahovat tak, že je zaklesnutej špičákama za moje prsty, aniž by to moc bolelo. Samo, někdy se rozohní, ale už si dá říct když je to moc. Jsem spokojenej, měl jsem takhle naučenýho i Agyra (tahání za špičáky). Přítelkyně má Retrievera, kterého to odnaučili tak dokonale, že nekouše vůbec a ani neni ochotný vzít nabídnutou ruku do tlamy. Když ho člověk vyprovokuje ve hře ke chňapnutí nebo chycení za ruku, tak většinou zmáčkne opravdu hodně - měl to zakázané a nikdy nepoznal míru. Tohle je o důvěře a mně vyhovuje vědět, že si s nim můžu hrát "po jeho" a nic mi neudělá. Někde jsem to tu už asi psal, před pár měsíci měl takovou radost při odchodu z hospody, že se postavil na zadní, spodní špičáky jsem měl pod bradou a horní za uchem, do kterýho mi ječel ;-). Mně se nic nestalo, ale číšník co stál metr od nás málem zkolaboval ;-))).

Jo, přetahování za špičáky je taky nejoblíbenější hra naší malý!! ;-)
A tím braním za ruce skutečně komunikujou, takže kor u našich, bych to rozhodně uplně nezakazovala, ale učila míru, přesně jak píše Jerabekj.

Až vymění zuby, už to nebude tak bolet:lol:. Náš nepřestal "kousat" nikdy. Ale je to spíš výzva ke hraní a nezbytný pozdrav/doporučuji sledovat momentální postavení uší-uctivý kousač je má aerodynamické:lol:/. No a když to přehání tak ho kousnu taky, nebo chňapnu za nohu. Protože máme dva tak je kde brát inspiraci;-)

Naše vlčice nepřestala kousat nikdy:rock_3 samozřejmě je to podstatně lepší než byla malá, ale kouše pořád. A při vítání vždy, a teda někdy mi ruku řádně drtí, až praskají kosti:lol: A občas jde jen tak okolo, a chytne za ruku a kousne.
Je to její projev lásky k tobě;-) A ničit úplně všechno okolo přestala tak v roce a půl, ted už zničí něco jen sem tam:lol:

Naši mají každý svůj vypracovaný styl kousání.
Tajga kouše tak, že člověka jakoby vodí za ruku. Má při tom přitisknuté uši k hlavě. Stejný kousací styl zdědila Kačka a po ní i její dcera Sexy. Drží, kňučí nebo vrčí, ksichtí se, smějou, kroutí celým tělem, vodí a nepustí. Mio ten kouše zásadně předními zuby do brady nebo do pusy. Dělá při tom docela slušné štěnice.Agar, ten z radosti nekouše nikdy, tímto emočním projevem nikdy neoplýval. Ten když už kouše, tak za zcela jiným účelem :lol:

Někteří nikdy ;-)

Úplně stejně to máme s naším Danýskem. Neexistuje, že bych od branky ke dveším domu došel sám, vždy mne "vede". A stejně tak, když dostanou povel "do boudičky" (což znamená do kotce), tak holky tam hned naběhnou, ale Danýs si mne tam hezdy "odvede".

Daniela to vystihla úplně přesně;) takže ti nezbývá nic jiného, než se s tím smířit:lol: ale pro mě je to radost, když takhle projevuje svoje nadšení pokaždé, když mě vidí.

Vždyť je to krásný, jak nám po vlčím dávají najevo jak nás mají rádi. Takovéto oždibování nebo jemné štípání řezáky, "vodění" a tisíc dalších způsobů "okusování"......Každý má svůj styl...Já se taky vždycky těším, až je to štěněčí "živelné" kousání přejde a začne takové to "dospělácké". Poradit se dá snad jedno: "unavit hubu". Dávat velký kosti, vepřové nožky, věci ze sušené hovězí kůže. Ať si malej tyran unaví hubu na tomhle a to kousání se pak trošku minimalizuje. :lol:

:o no to je na zvážení, protože při pohledu z druhé strany je to "trénink stisku" a k tomu aby to člověka bolelo, stačí jen zlomek síly oproti třeba takové kosti z buvolí kůže ;).
Dakouš mne nevodí zase tak často, dělá to hlavně když ho mám v práci a vracíme se z venčení, hrdě si mne vede přes celej kancl.
Časem jsem zjistil, že kousání používá hlavně když chce ven nebo si hrát a pokud je to akutní a nevyhoví se mu, kousání je čím dál silnější. Pokud mne po venčení přez den tahá od počítače, prostě na chvíli přerušim práci a chvíli si hrajeme a když po chvilce začne opadat jeho pozornost tak hru končim a vracim se k práci. Pokud potřebuju hru ukončit dřív, dost často ho musim povalit na záda aby pochopil že je konec. Zjistil jsem zajímavou věc. Zpočátku když mi při práci začal lézt na záda a kousat mne a já na něj zrovna neměl čas, nasraně jsem ho seřval a proplesknul (samozřejmě až po neúčinné slovní domluvě :lol: ). Rychle jsem ale zjistil, že důrazné shození z mých zad ani sebevětší rána i víckrát opakovaná naprosto nefunguje. Když se otočim zpět, tak ho mám znova na zádech a jediný k čemu ty pleskance vedou je, že se začne tvářit nasraně a kňučivě poblafávat. Jediný co opravdu a okamžitě zabírá je povalení na záda, pak si nechám olíznout obličej a je klid.
Co se týká toho povalení, to začalo fungovat až později, když jsme si vzájemně vybudovali určitej vztah - do té doby se hned snažil zvedat a škrábal a chňapal ;)

jo znám ten pocit, když mi vleze na záda a začne kousat8) Jinak mě kouše minimálně, ale po dvoře mě vodí pořád a má z toho hroznou radost s ušima přilepenými dozadu a s občasným vrčením, ale nepředpokládám, že kousání někdy přestane nebo radostné vítání a to je mu 1,5 roku:)

Jj, je to tak jak je tady napsáno. Každej kouše po svým. Když byla naše Alexa malá, měli jsme všichni ruce jako když proběhneš v triku s krátkým rukávem šípkovým keřem třikrát tam a zpátky. Po výměně zubů přešla na výše popisované vodění za ruku a její oblíbenou kratochvílí bylo taky štípání do zadku nebo do stehen řezáky - nejlépe v úplně nečekanou chvíli, příčemž měla strašnou jundu z toho, jak člověk poskočil. Tak od těch dvou tří let přestala se štípáním a od cca osmi (dnes je jí přes jedenáct) nás neohryzává prakticky vůbec, dává přednost výhradně "pusinkování" ;-). Darča ohryzávala jako štěně o něco míň, ale zato déle. Velice brzo se ale naučila přípustnou míru stisku. Dnes když mě vezme za ruku, tak úplně jemně, uši v aerodynamické geometrii :lol:. Jde o to psa naučit přípustnou míru stisku ve hře, nabídnout náhradní řešení (lano na přetahování, klacek z tvrdého neštípavého dřeva apod.). Je to jejich způsob komunikace. Nejsi v tom sama - ohryzávají všichni, jde o to aby to zůstalo opravdu jen hrou a abys psa časem naučila, že to jsi ty kdo rozhoduje, kdy hra skončí. Kdo chce psa který neohryzává, musí asi zvolit jiné plemeno.

P.S.: A to už noví majitelé jsou ochuzeni o ten nádherný pocit chovatelů, kteří když se jim probudí doma demoliční četa pěti-šestitýdenních štěňat, tak je v ten moment mají všechny zahryznuté v palcích u nohou a v achilovkách :twisted:

jj,trochu s nostalgii vzpominam na malou arwen pred druhymi zuby,kdyz jsme i doma v byte museli chodit obuti,protoze hryzala prsty a achilovky a opravdu to bolelo. pak se prezubila a behem toho me stipala do ruky,takze kdyz jsem musela na transfuzce obnazit ruku,tak jsem videla ty pohledy a vysvetlovala,ze me doma opravdu nebijou,ale ze mam stenatko.:o tehdejsi veterinarka se zhrozila {chodime uz davno jinam },ze ve trech mesicich uz by kousat nemela. ted se nekdy snazi vykusovat blesky,coz boli taky fest,ale beru to jako projev naklonnosti,ale musim to trochu mirnit a za chuze me obcas jakoby z legrace trochu kousne do ruky...ale hrozne boli,kdyz se pri hre treba blbe trefi spicakem do kosti.auu,auu.

Zdravím vás, mám také doma malého, 11ti týdenního ďáblíka:twisted:. Kouše pořád, všechno a všechny, jen když je rozespalý, tak kouše opravdu jemně spíše žužlá;). Po přečtení této diskuze, jsem trochu klidnější a už jen doufám, že ho to časem přejde.
Mám ale trochu jiný problém, ikdyž kousání se také týká. Když pes skočí třeba na stůl nebo dělá cokoli co nechci a bráním mu v tom, chová se jako "umíněné malé dítě" (on je vlastně dítě) a nedá se uklidnit, navic při tom hodně kouše.
Je to normální chování štěňátek ČV popř. jak ho umírnit? Mé předchozí dva psy resp. fenu gronského psa a psa křížence, jsem měl až od jejich 4 a 6 měsíců, takže toto období prvních 4 měsíců jsem s nimi neprožil.

Díky za vaše odpovědi.
Tomáš

Jestli je to normální nevím, ale Dingo to dělal taky. Když si chtěl něco vymínit a my se mu v tom snažili zabránit, nebo mu to prostě jen nedali (např. chtěl kus našeho oběda, na stůl ještě nedosáhl) tak do nás vztekle hryzal, u toho ječel, vrčel, štěkal a kousal, kam se zrovna trefil... přesně jako malé děcko, když něco chce a nemůže to mít. Ignorovat ho nešlo, zákazy nepomáhaly, násilí to jen zhoršilo, když jsem ho zavřeli vedle, tak tam na just něco zničil nebo se počůral atp. Jediné, co tak šlo, bylo odvést pozornost jinam... třeba po něm chtít nějaký povel, donést mu hračku a tak, ale to až když byl trochu větší a často to stejně nezabralo. Nakonec se nějak uklidnil sám... občas si vynucuje pozornost pořád, štípáním, lezením na klín, strkáním packami... ale to už je takové v mezích a dá se to korigovat:)

Některá štěňata, hlavně samčího pohlaví, mají už od útlého věku mají snahu prosazovat svou vůli a místo abychm si je my "tvarovali" do podoby jakou požadujem, tvarují si oni nás. Pokud vaše štěně reaguje tak, jak popisujete na nic nečekejte a okamžitě mu dejte najevo, že toto dělat nesmí. Prostředků k vysvětlování je mnoho ale vždy musíte být rychlý a váš trest musí být přímoúměrný jeho prohřešku. A trvejte na svém.
Před několika měsíci se mi vrátilo štěně, které již ve věku 10ti týdnů dovedlo bravurně postavit celou svou rodinu "do latě" . Trvalo asi 14 dní než se srovnalo do pozice, která jeho věku náleží. Chtělo to ale velkou důslednost a přiznám se, že často i sebezapření a tvrdost ...
Po měsíci a něco odjel s jinými majiteli a dnes je z něj naprosto normální mladý pes. Nenechte se ukolébat pocitem, že to přejde samo. Může ale také nemusí.

Když se na tom pracuje jak píše Daniela, tak to jde. Já jsem nikdy kousání vyloženě nezakazoval, jen podle toho jak to bolelo mne to pak pocejtil pes, okamžitě bez prodlevy. U Dakouše to ale bylo většinou spíš to hravé kousání, nikdy nebyl vůči nám nějak zvlášť dominantní a pokud si pamatuju dobře, nikdy se ani nijak zvlášť nevztekal ...

Ve třech letech kouše takhle :) (čas ve videu 10:00)

http://www.youtube.com/watch?v=ErU_V...3&feature=plcp

Jasně, je koukání a kousání. Když jde o štěněcí hru, kousání toleruju. Naši psi v podstatě koušou pořád ale jde o projev radosti, nebo hravosti. Nikdy nesmí kousat ve svaze prozadit vlastní vůli, nesí v tom být zloba a agrese - o to jde.
Základ ale je, aby to majitel vůbec poznal ..