No vidis, to treba na cvicaku v Bohutine u Pribrami, kam chodime, to privolani od zvere nebo mrsiny cvicime :) Pan se totiz venuje i loveckemu vycviku, tak Bizzy dostane na aport nekdy mrtvou kachnu nebo zajicka....
Jinak muj nazor jak nacvicit privolani je mit u sebe dost pamlsku, ty postupne odbouravat a samozrejme zacit se sopovackou. Nejdrive poustet na volno, kde nejsou rusive elementy a pak se postupne presouvat dom mist, kde pocet rusivych elementu stoupa...

Neodbourávat, stále oživovat, jedině tak fungují.

pamlsky funguji,ale nestalo se ti,ze kdyz ti nahodou dosly nebo jsi je nemela,ze se pes na privolani vykaslal? tohle bych nerada. Jinak dnes rano byla na stopce a fungovala pekne.Ono to cas od casu neuskodi,ji to pripomenout. Ale se stopkou je problem ten,ze v zime,pokud nejsem na osvetlenem miste ji nevidim a nemuzu ji ani zaslapnout,rozhodne -li se pes vzit caru.
Na cvicak urcite momentalne chodit nechci.

Nemyslel jsem tim uplne odbourat, ale v podstate to, ze nebudu odmenovat pamlskem za kazdy dobre provedeny ukon. Ale to je moje chyba, spatne sjem se vyjadril

Ja to resim tak, ze davam psovi kolem krku celovku :) Sviti mi na cestu a krasne ho vidim...

Na pamlsky jsem dost lajdák, navís fena potřebuje mňamky často střídat, nemluvě o tom, že když se "blbě vyspí", tak nechce ani syrové maso. Celkově ale nemám dojem, že by se díky absenci pamlsků přivolání zhoršilo. Naopak, když už něco dobrého mám, fena je mile překvapena a dá si tím spíš záležet při dalším přivolání. Ovšem u zvěře apod. bych jí mohla nabízet klidně celé tele..a půjde za zvěří. Samozřejmě, zvěř nás navštěvuje jedině když nemám psa na stopce.

Jen jsem to tak prolít:

1) zkusil bych Hostivař, jasně že to nejsou čévéčkáři, ale mají vstřícný přístup

2) házení věcí funguje dle povahy psa. Dakouš poslechne, Agyr uskočil a vrátil se k původní činnosti

3) Lonž je dobrá, používám 8m, ale po většinu vycházky s ní neustále pracuju. Tj. držím oběma rukama a namotávám a povoluji tak, abych měl možnost kdykoliv cuknout. Zvlášť v oblastech kde je potřeba cuknout pravděpodobná. Přivolání na lonži trénuju buď když vim že poslechne (max. 2x za venčení) a nebo když ho něco zaujme. Snažim se aby přišel (bez přesnosti, stačí když jakkoliv přijde ke mně) a pak ať se stará o další.

Zašlapávání stopovačky občas zklame na měkkém podkladu - konec prostě podjede pod botou. Pokud tedy třeba něco začne žrát nebo čumět kam nemá, NEJŘÍV se snažím vklidu uchopit stopovačku a teprve pak povel. Samo tohle nefunguje pokud už je někam rozběhlej, proto se vyplatí mít pořád oči na stopkách. Navíc důsledně učím povel "čekej", kterej mi většinou dá trochu času a pes se často aspoň v úvodu spokojí s nehnutým pozorováním.

Jinak civčák doporučuju - ve včech ohledech je to dobrá investice. Osobně považuju za nejpřínosnější kromě toho že se člověk naučí jak cvičit to, že pes je nucen v dané pozici chvíli vydržet než výcvikář všechny obejde. Při "samocvičení" to často funguje tak, že člověk dá povel, při splnění pochválí a jde se dál.

Jo, Hostivař je dnes asi nejlepší varianta v Praze, protože tam dělají širokou škálu výcviků od IPO po TART a především nemají žádné předsudky k jakýmkoliv plemenům psů. A taky tam čévéčka znají, protože jich tam pár už prošlo.

Jojo, Hostivar muzu doporucit, taky jsem tam chvili chodil, nez jsme se prestehovali.

Absolutně souhlasím !!
Já se taky mohu rozkrájet a nic nezabralo. Nyní chodí na stopovačce + navolno kde má 99% jistotu, že snad nic neuvidí.
jak napsal jerabekj - se stopovačkou pracujeme stejně. Sice polovinu procházky kde jsou riziková místa motám a povoluji jako blbeček, ale funguje to. Např. včera byla ode mne asi 4-5 metrů vedle cca 10 metrů se rozběhlo v lese stádečko srn, pustia jsem zbytek na zem a držela pouze konec, fena cca 2 metry poskočila a stačilo důrazné "NE NEsmíš" a pak "Ke mně", po tentokrát jsem její vjem přerušila důrazným hlasem, ale né vždy jí to stihnu přerušit. Elektronika ( u mé první fenky) byla dokonalá v tom, že se tomu psovi přeruší vjem a pak u nás to tedy tak většinou funguje - poslechne. U starší byl problém, že se soustředila pouze na ten vjem a když dostala pípnutí, potom výboj lekla se a bála se přijít nevěděla odkud o přišlo, ale byla to moje chyba, že jsem neměla více trpělivosti, u ní jsme to také vyřešili stopovačkou a teď už ji to fakt nebaví, zbystří ale neutíká ( naštěstí). Jak jsem psala doufám, že ji to přejde. Chce to motivaci já p kapsách nosím různé hračky, kožené aporty atd. Pokud uvidí srnu "pokusím se" jí odvolat (byť na stopovačce, nebo na volno), a hned po tom se jí snažím nmotivovat na jinou věc aby, aby přestala myslet na to co ji tak staršně upoutalo. Nevím jestli je to z hlediska výcviku správně, ale u nás to funguje.
Jinak cvičák je určitě fajn pro každé čsv, nám v mládí strašně pomohl (socializace, psi, pachy, lidé...). Teď už na něj není tolik času a je daleko.
Přeju všem mnoho klidných procházek.

;-)Ja mám na privolanie TRI rôzne povely, pri všetkých používam pamlsky, MUSÍ vedieť že ich mám, na jeho lásku ku mne sa nemôžem zatiaľ spolahnúť:
1. "pocem" (poď sem) - ten používam na nie veľkú vzdialenosť, "pocem" cvičím s nahnevaným, milým aj normálnym hlasom, tak aby reagoval za každých okolností, aj do budúcnosti, keď budem napr. naštvaná (na neho). Na "pocem" príde aj keď žerie mrtvolku, v podstate mi ju prinesie a vymení za pamlsok, pri "pocem" ho NIKDY nehreším, netrestám, vždy to musí byť pozitívne, nemusí predsadať, dám mu viac pamlskov za sebou s rôznymi intervalmi, voľno až na môj povel.
2. Špecifický výrazný piskot z mojej medzierky medzi zubami - ten je na večšie vzdialenosti, keď ho strácem z dohľadu, alebo je za kríkmi. Strašne silné hválenie už keď beží smerom ku mne, moja veľká radosť, nemusí predsadať, pamlsky tak ako vyššie, voľno až na môj povel.
3. "Ku mne" - len na pľaci kde cvičíme, v rámci výcviku poslušnosti, krásne vzorové prdsadnutie, očička musia čumieť do mojich, veľké úsmevy, pamlsky špecificky podľa druhu tréningu.

V lese chodí na 10 m Flexi, na voľno len v miestach kde je široký ďaleký rozhľad a v práci. Inak super ho vie privolať moja sučena, stačí keď zašteká a už je pri nej, ako to tá suka robí...a ani pamlsky namá, len ho stále sekíruje....:?

čůrání a jiné zkušenosti
 

Ahoj všem,
mám tady další všetečné dotazy.
Dotaz první, našemu štěndu už je 10 týdnů, brali jsme si ho v sedmi týdnech. Do dnešního dne nejsme schopni čubinku naučit čůrat venku.Bydlíme v baráku, takže venčit můžeme velmi často, ono tedy nic jiného ani nezbývá, chodí třeba 2x do deseti minut. Venku moc chválíme za každou vykonanou potřebu. Ale stejně pořád koná potřebu doma, nefungují ani rady typu říct důrazně nesmíš.Stejně si udělá po svém a ještě se u toho tváří stylem: a to máte za to. Velkou potřebu doma nekoná, tu si ven nechá. Ale nechápu, jak je u ostatních hfanů psáno že své štěně venčí tak ob hodinu.
Dotaz druhý, jaké byly vyše štěněcí začátky ? Mám pocit, že náš mazel je odrůda ignoranta, jak kdyby ani neměla uši. Něco jí zakážete a ona se na vás při té "špatné činnosti" drze dívá s myšlenkou: Co ty na to ? Co uděláš ?
Dotaz třetí: jak jste odnaučili svého hafíka pojídat vlastní exkrementy ?

Všem moc díky.

P.S. - v kontaktu s chovatelkou jsme, máme i nějaké rady, ale každý pejsek je jiný.

výborně, vůbec nevím, proč si mi tento příspěvek vložil sem a ne jako samostatná nit

Sice uz to pisu po nekolika letech od zalozeni, ale snad to nevadi:)
S Gorem chodim kazdy den rano na pul hodiny do lesa, chodime po cestach i mimo cesty a snazim se kazdy den chodit jinudy, aby neutikal, kdyz zacne predvidat, kam asi jdeme. Voditko jsem pouzival zezacatku, kdyz jsme se neznali. V jeho cca 10-11 tydnech jsem voditko prestal pouzivat a ani ho nenosim doted (budou mu 4 mesice). Pozor..to se tyka jen te ranni prochazky po tom, co ho vypustim z kotce:)
Odpoledne, kdyz vyrazime znovu s kocarkem, tak je vicemene na voditku 3m a jen v jistem useku, kde nikdo neni, ho vypustim a beha okolo nas. Vcera videl zajice a popobehl dopredu. Zavolal jsem na nej, otocil se, videl, ze jdeme dal a bezel za nama.
Ted na te ranni se drzi tak kolem 0-30 metru ode mne, kdyz nereaguje na zavolani, coz se mi rano nestava, tak zapiskam na prsty a to je videt okamzita reakce, otocka a bezi ke mne.
Na cvicaky nejezdim a ani asi nebudu, chci od nej pouze sedni, lehni, zustan, ke mne, nesmis, stekej a vetsinu z toho tak nejak zvlada. Navic v aute zacina slintat po prvnich 100 metrech a po pul kilometru bleje :lol:, tak ho nebudu mucit. Zajimavych objektu a i psu tu v okoli mame dost.
Ze zacatku jsem mu daval pri privolani piskoty a hodnekrat jsem musel jit do podrepu, protoze proste koukal a neprisel, nebo proste delal neco jineho a pribehl, az kdyz to dodelal. Je ale videt, ze piskoty nejsou pro nej zrovna nejlepsi motivacni pamlsek..sice je sezere, ale nejradsi by sezral kocici granule na jedno nadejchnuti. Takze ted budu hledat neco jineho.
Ted uz nemam moc duvod na nej volat, kdyz se u me drzi, takze se to nejak spravilo samo. Doma to vetsinou slo, venku to vetsinou neslo.
Uvidime, co prinese cas a jestli se bude postupne vzdalovat.

No, drzim palce aby to vydrzelo :-))). Prece jen, 4 mesice jsou najakykoliv usudky dost brzo ;-).

řekla bych hooooodně brzo, já mám ověřeno že veseleji začíná být kolem toho 10 měsíce. Naopak by mi přišlo smutný, kdyby 4 měsíční štěně to přivolání nemělo a nedrželo se blízko smečky