Něco pro romantiky zašlých časů 24.-25.4.2009
 

Pokud jste příznivci středověku, fantasy, pohádek a hlouběji časů starověkých, pak by vás tohle mohlo zajímat.
Volné společenství vlkařů Haljaruna, si touto nenásilnou formou dovoluje verbovat do svých řad.
Tak jako skupiny hysterického šermu;-) jezdí od jara do podzimu po hradech, zámcích a bitvách vymlátit svým soupeřům duši z těla. Tak my, stejně jako skupiny lidí od koní, jezdíme/občas a podle chuti/ doplňovat malebnou scenérii o vlčí křížence, kteří se vyskytovali prakticky ve všech dobách.
Je to dobrá příležitost užít si párkrát v roce víkend v jiném světě/bez vstupného a občas i něco navíc:rock_3/ a zároveň i obrovská příležitost k socializaci hafanů/potkají věci které v životě neviděli/.
To jestli máte hodného méďu nebo nabroušeného rafana, není až tak důležité, neboť: "...náš podnik potřebuje lidí různých talentů".
Lidé bez vlčáků, neboli staročesky takřečená "pakáž", jsou vítáni též.

První akce se odehraje 24.-25.4.2009

Zájemci pište sem: [email protected]

my bychom se pridali hrozne radi,jen kdyby to nebylo daleko.....my jsme moravaci ;-)Coz je u dobrej akci vetsinou pro nas problem.

Blahopřeji všem účastníkům ultimativní zkoušky povahy "Libušín2009" :rock_3 k jejímu úspěšnému završení bez následků a děkuji za příkladnou reprezentaci plemene.

Jsou to:
Akeenah Runar Waawanyanka
Akkon de Molay
Amelly Sophia de Molay
Arwen Grey Střípek snů
Bart z Věrné Smečky
Buccaneerca Mašké Waawanyanka
Dračice Darlin z Věrné smečky
Ema z Vlčí chaloupky/ vyřazena před započetím /

Některé zajímavé části extrémní zkoušky:
- průchod skupinou / dav několika set do železa zakutých ozbrojenců, děti psy, koně/
- reakce na střelbu /hákovnice, děla, varhany, šrapnely a jiné trhaviny/
- reakce na oheň /5 metrový sloupec plamenometu/
- zkouška u kolíku / několika denní nekompromisní střežení tábořiště a přístupové cesty;-)/

Opět se zcela potvrdil jedinečný smečkový duch plemene.

..my taky jeli do Brna a jsme z Mělníka;-):rock_38)

...ultimativní zkoušky vřele doporučuji!!!
Teprve zde totiž zjistíte skutečnou povahu Vašeho miláčka a jeho reakce v pestrém prostředí a dlouhodobě.

To je zvláštní, že při bonitaci se Darlinka bouchačky lekla a tady jí mohli střílet za ušima a ani jima nezastřihala...
:wolf

Patrně si vzala příklad z jedinců, kteří se při střelbě nebáli vyspat. Po deseti ranách byla střelba dost nepříjemná i mně, ale mám strach, aby se hafan neptal na bonitaci, jestli je to všechno :)

Tam to byla kanonáda sem tam průběžně 2 dny a pak asi hodinu docela intenzivní. Navíc dělo bez koule dá několikanásobně větší šlupku:(.
Mladší psy si zvykají docela rychle, ale nesmí se to přepísknout. Náš odloučený tábor byl asi 100m lese, od epicentra. Akeenah to zná od 7 týdnů a bezproblémů. Ovšem Ema to má spojené se špatnou zkušeností a tak za 5 let a stovku podobných akcí jsme dosáhly jen toho, že se hodí do útlumu a je lepší ji někam přivázat a nechat v klidu.
Ovšem někteří "čivavové" byli neuvěřitelní. Arwen se při jedné ráně odepla z úvazu/nikdo neví jak;-)/ a zmizela v houští. A my už odepínaly hafany a rozjížděly pátrací akci s vidinou desítek kilometrů a nočního bloudění kdoví kam. Ovšem po dvou zavoláních se vrátila jako by nic, přesto, že rány nepřestávaly.
Avšak 5 měsíční tele/jež dostalo svým monstrozním zjevem do kolen i přítomného Karla Hartla nejml./ Akkon de Molay svým doslova cynickým přístupem k jakýmkoliv nepříjemným vlivům fascinoval všechny přítomné a dokonce jako jediný nepodlehnul několika minutovému smečkovému / lidi nevyjímaje:rock_3/ neklidu krátce před nástupem do akce, čímž zahanbil i staré harcovníky.

no akce byla opravdu výborná,jsem na naše vlkoidy hrdá:lol: jsem ráda,že arwen, i když se z úvazu utrhla /obě karabiny byly zacvaklé,zřejmě se je naučila odepínat),tak naštěstí neutekla do lesů,to bychom tam byli asi ještě teď....taky myslím,že na bonitaci už ji nemůže nic překvapit:rock_3

Teď budud za zlou, ale tohle je nejlepší způsob jak psu "udělat" reakci na střelbu.:rock_3

Tak tomu asi uplně nerozumím. Jestliže se pes vlivem střelby urve-ze strachu, tak to chápu. Ale jestliže jsem v dané situaci se psem a snažíme se aktuální dění zvládnout spolu, tak je to snad v pořádku..?:roll::shock:

yzengrin:

Jde o to, že na takové akci, jejíž součástí je "kanonáda", nemáš šanci intenzitu a množství (dobu trvání) střelby nijak ovlivnit. Velmi snadno se může stát, že síla těchto zvukových vjemů překročí únosnou mez pro daného jedince a nastane přetížení nervové soustavy, která v psovi zanechá negativní zážitek.
Problém je v tom, že na takové akci z této situace není možnost včasného úniku - ve chvíli, kdy se na psovi začne projevovat přetížení nervové soustavy, musela bys pro co nejrychlejší přerušení nebo aspoň zeslabení účinku střelby zvolit útěk, což by vše ještě zhoršilo. Dala bys psovi signál, že prcháte před nebezpečím...
Problém je také v tom, že přetížení nervové soustavy majitel nemusí ani zaznamenat a následky se pak projeví "se skluzem"...

[quote=yzengrin;208227]
Je opravdu zbytečné riskovat, hlavně u plemene u kterého je střelba součástí bonitace. Já bych osobně své psy nikdy takové dávce hluku nevystavila i když vím že reakci na střelbu nemají ani jeden. I při bonitační zkoušce povah jdu stranou, nerada riskuju. Podívej se někdy při bonitaci na psy, kteří stojí blízko oblasti kde se sřílí. Neříkám že všichni, ale někteří s přibývající počtem ran "vadnou".
Reakce na střelbu se získá lehce, práce s odtraněním je složitá a dlouhodobá a často bezvýsledná.

Přivazovat psa při střelbě a čekat kolik vydrží vůbec nedoporučuju. Úplně stačí na povahách u kolíku.

V našem případě se nejednalo o přivázání za tímto účelem. Rány byly slyšet znatelně tlumeněji, než přímo na bojišti. Nebylo to za účelem zkoušení psa, to určitě ne. Nicméně, stalo se..

Děkuji oběma za osvětlení;-):)

Když proběhly dvě bouřky a pes se běhěm nich naučil to neřešit, tak tohle byl další bod. Pokud se to komukoliv zdá jako frustrující, tak mně to přišlo jen jako zkouška.
Vaše psy jste mohly připravovat na bonitaci, zkoušky a další akce, ale Akkon na bonitaci ani netušil, že někdo střílí. Tady aspoň bylo vidět, že na něco reaguje. Asi i Adrian chtěl říct, že pokud by tam šli i vaši psi, kteří mají za sebou bonitaci, tak výsledek by byl určitě zajímavý.
Všichni psi, které taková salva rozhodila, tak v momentě kdy bylo potřeba dělali právě to, co bylo potřeba. Jednoduše zafungovala smečka a najednou byli OK všichni. Nálada několikačlenné smečky udělá hodně a při hereckém výkonu a návratu do tábora šli všichni členové se zdviženou hlavou. Třeba to ukáže čas, ale asi se nenajde pes, kterému by to uškodilo. Spíš to mohlo jen pomoct.
Třeba jste zkušenější a nevystavujete své psy těmto možná extrémním zvukům, ale psi, kteří tam byli si patrně odnesli veskrze kladnou zkušenost v podobě krmení.
Jednalo se určitě o lepší zkoušku reakce na střelbu než na bonitaci, ale labilnější kusy podpořily ty pevnější a majitelé nebo kamarádi. Bylo to špatně? Nemyslím. Asi každý majitej psa si ho nenechá zbytečně vynervovat. To je asi důvod, proč Adrian nechal v táboře Seegrid, u které předpokládal spíš záporný než kladný výsledek dopředu.

mě spíš není dodnes příliš jasné,proč je součástí zkoušky povahy reakce na střelbu,jaký to má smysl třeba pro psa,který odmalička vyrůstal ve městě,kde je kakofonie zvuků a to i náhlých vcelku pestrá.:roll:Na bonitaci,co jsme tak koukali se mi jevilo,že reakci neměl skoro žádný pes,arwen teda ani nezvedla hlavu. při té naší akci,když bylo po té vydatné střelbě,vzali jsme psy do hlavního tábora,kde usnuli a když se ozval jen jednotlivý výstřel,tak třeba jen tu hlavu zvedli,zaměřili a spali dál.Mám psa jako společníka,jezdí všude se mnou,tak bych byla ráda,aby si zvykla na různá prostředí....

mellorn, to je poměrně smutné, že Ti dodnes není příliš jasné, že sis pořídila psa pracovního plemene... ;)

Ano opravdu může dojít k přetížení nervové soustavy, ale nemusí to být jen ze zvuku. Sám nenávidím hlasité zvuky a strach ve mě vybuzuje už jen zvýšený hlas/jednou to bylo i za lukrativní zaměstnání:)/. Svého druhého psa jsem začal připravovat tímto způsobem právě proto, že jsem prožil pár doopravdy stresujících zážitků na které jsem nebyl připravený. Toho prvního navždy zlomili dva idioti kteří se srazili dvěma kusy plechu na spícím 5 měsíčním štěnětem které jen před pár týdny vypadlo z bezpečí mámina kotce. Na pohled blbost, jenomže ona se tehdy bála i hořící svíčky.
Jinak v Praze bouchají ohňostroje prakticky denně a nikdy nevíte jestli se náhodou nenacházíte v ulici kde začne najednou pořádný firemní mejdan a ze střechy baráku nezačne padat "zlatý déšť" přímo vám na hlavu a zvířátku do kožichu. Děti házející dělobuchy na psy zažil snad každý. Navíc poplašňák z bonitace je úplně jiný zvuk než petarda a nebo samopal/myslím, že znalci služební kynologie vědí/. Vždycky se najde něco nového. Viz. poslední klubová výstava, kdy nám pohodu kruhu vylepšili kolegové od NO poplašňákem a vyhráváním sprostostupidních písní:roll: za neustálého otáčení volume doleva-doprava. Mám za to, že nejhorší dopad na zvíře má stresové chování lidí okolo. Obrovská škola byla pro mě opakovaná práce pro duo filmových specialistů V.Tomšovský-V.Čahoj. Hysterie a velká kumulace zbytečných lidí s pocitem nejvyšší důležitosti odrovná spolehlivě většinu psů. Pak nepřimějete psa ani přejít z bodu A do bodu B.
V Libušíně se, ale utvořila skutečná hierarchizovaná smečka se vším všudy která se po 4 dnech jen velice nerada rozpouštěla. Jinak vám můžu prozradit, že tam byli též desítky všechmožných psů/i několik kříženců evidentně naší krve/, kteří se vesměs na volno jen tak bez dozoru potulovaly po celém areálu od začátku do konce. Takže je vidět, že pořád jsme trochu jiný vesmír.