Okousávání pejsků
 

Máme problém s mojí fenkou, protože ve hře ráda okousává ostatní pejsky. Bohužel využívá toho, když jsou někteří submisivnější (a třeba automaticky si lehaj na záda apod) a asi je štípě až moc, protože dva takoví pejsci během jejich hry pískají.

Mě to hodně mrzí, protože máme u baráku psí louku a ona má pejsky ráda, tak jsem dost často využívala společného venčení, jenže v poslední době mě čím dál víc majitelů docela jasně upozorňuje, že ten můj pes ty jejich kouše a já tam chodím s čím dál horšíma pocitama...

Máte tip, co dělat, nebo je nejlepší se na louku vykašlat?

Čévéčka si hrají trošku dravěji...Bolta si vždy museli srovnat ti druzí psi během hry. Nikdy jsme nenarazili naštěstí na moc poddajného :)

Taky jsme měli ze začátku takové problémy a až časem jsem pochopil že s tím nic nenadělám. Je to jejich způsob hry a pokud to majitelé ostatních pejsků nejsou schopni akceptovat nezbyde ti nic jiného než svého pejska pouštět jenom k těm psům kterým to nevadí (respektive k pejskum jejichž majitelům to nevadí). Honza

[quote=Bára;342692]Máme problém s mojí fenkou, protože ve hře ráda okousává ostatní pejsky.

Okousávání pejsků-báječná zábava. Nechodím svou fenku jen vyběhat, ale aby bylo venčení úspěšné, musí se také pořádně vykousat. Někteří majitelé vyšilují už jen jak pejsek při hře kníkne, ale kdyby je nechali, tak si to divá zvěř vyřídí mezi sebou. Jen bych neřekla, že je to specifita čsv, na vykousání máme rovněž zlatého retrívra, přeborníkem na kousání byl jack russel terrier a teď foxteriérka. Spíš záleží, co vydrží majitel. Foxteriérka brutálně kvičela, když jí moje čévéčko, drželo pod krkem, ta jí 2x stiskla tak, že sem trošku znervozněla, ale pak jí foxteriérka jen lehce odsunula packou, jako že už to stačí a moje fena jí hned vyplivla. Majitel pravil, že nemá provokovat. Holky se oklepaly a další kolo. Takže si myslim, že s kousáním psů u své feny nic neuděláš (a ani bych s tim nic nedělala, vždyť si hezky hrajou) a jen musíš mít štěstí na psy a majitele, kteří to vydejchaji.

Díky, je to dobrej pocit, že v tom nejsem sama :)

Tak nějak mi bylo jasný, že jí to odnaučovat nebudu, je to prostě její hra. Holt bišónky a jiný krysy necháme na pokoji :twisted:

No pozor, já bych krysy nepodceňovala:o U nás na sídlišti je černý bišonek a to je démon, ten mi fenku mlátí a kouše kdykoliv jí potká. Není to o velikosti,ale o temepramentu a výchově-jasně že zvedaní do náruče si neškrtnou. Ale i bišonek a yorkšír uměji bejt pěkný drsňáci pokud jejich majitelé chápou, že mají psa a ne plyšovou hračku. A koušou jako svině:o

Je to jak se tady píše, okusování nejen páníčka je velká zábava. Moc s tim opravdu nanaděláš, mimo hledání vhodných parťáků pro hru, tj. těch co sami koušou nebo se nechají kousat bez jekotu, případně těch kteří si jasně dokážou říct kde je hranice. Částečně Ti z toho vyroste a myslim že se tomu dá pomoct tim, že ji budeš usměrňovat když bude okusovat Tebe ... stanov jasnou hranici a je možné, že se tu hranici bude aplikovat i na psy. Dakoušovi jsou teď dva roky a když mne dobíhá a já upažim, skočí a chytne mne za ruku, ale hned pustí a letí dál. V roce by mi takhle urval ruku, protože by ji chytil a pokračoval v letu i s ní :rock_3.

V cca 6ti měsících jsme potkali velmi dominantní 6měs čubu Kanadsko-amerického bílého ovčáka - rvali se tak, že to byl řev na půl sídliště, chlupy lítaly, pak oba odpadli, odpočinuli si a vlítli do sebe znova .... tož asi tak.

Jo to tady je takový parson teriér, je to hrozně malé a bílé a má to neuvěřitelnou povahu. Nejen, že vydrží běhat s mým psem, ale dokáže jí lehce dát najevo, co může a co už ne. Začíná se mi ta teriéří povaha líbit :-)) Takže vím, že o velikosti to není.

Bohužel u nás v okolí ti pejsci si s ostatníma moc nehrajou, max si sednou na bobek ke svýmu pánovi a čekaj, až je odkulí dál...

Agyr (můj první pes), než dospěl a začal se rvát, používal na hraní především bulíky, pitbulíky a stafíky, protože mu byli ve hře rovní. Pamatuju si scénku, jak když mu bylo přes rok, uviděl na 20 metrů 5 měsíční bullteriérku, která seděla a koukala na své paníčky. Na těch 20 metrech nabral plnou rychlost a zezadu do ní vlítnul tak, že odlítla 5 metrů a dalších 5 se kutálela .... polilo mne horko a už jsem se chtěl těm lidem omlouvat, ale ta bulina hned vyskočila, oklepala se a začala se rozhlížet, kde je ten prima kámoš, co si s sní bude hrát pojejím ;). Když ho zmerčila, vyrazila do "protiútoku" a fakt ač váhou třetinová, nedala mu nic zadarmo. Nakonec jsme tam stáli s páníčkama buliny a oni si libovali, že je Agyr první pes, kterej je ochotnej si s ní takhle hrát :rock_3

Opravdu v tom Báro nejsi sama, taky mne mrzelo, když jsem zjistila že drsný kousací hry jsou u čsv spíš pravidlem, ale už jsem se trochu smířila.

Páníčkům říkám, že to je pouze hra a holt rozhodnutí je na nich. Pobaví mě, když pán chce odvolat svého pejska pryč, že mu Rakša ubližuje, tož přivolám Rakšu, a ouha - s ní přiběhne i do ní zahryznutej dovádějící pes a vůbec se mu nechce jít "do bezpečí" za pánem:)

Teriéři jsou opravdu drsní, tedy aspoň ten jeden kterého pravidelně potkáváme, to je neuvěřitelný jak rovný parťák to pro Rakšu je, nic ho nezabije, nerozhází, spousta energie a má výdrž... takový malinký torpédo.

Mno myslim, ze to je spise problem tech ostatnich pejskaru. Z vlastni zkusenosti mi kazdy, kde se intenzivneji venuje svemu psu (to znamena, ze se s nim jen nemazli a nechodi na prochazky), mi potrvrdili, at se klidne nechaj, at se kousou, ze si to ti psy vyresi sami, jen v pripade, ze se do sebe pusti, zasahnout. Ale to zkusenejsi majitel pozna, ze se k necemu takovemu schyluje. Holt jsou ostatni pejsi moc "zhejckany" ;) A samzorejme, CV ma trochu jiny zpusob zabavy. Ja bych to az tek neresil, ale spis bych si o tom v pratelskem duchu popovidal s prislusnym majitelem ozuzlaneho pesjka.

jo teriéři jsou jako kamarádi výborní, Aryin nejlepší kamarád je border terier a vidět jejich hrátky někdo neinformovaný, tak se asi divý.

Vše je o domluvě

Moc bych ti přála, aby jsi měl malého, křehčího psa, aby sis to vyzkoušel i z té druhé stránky! :evil:

A to je právě, to co mě při sledování hry uchvacuje-moje fena si hraje s malinkými pejsky neuvěřitelně opatrně (samozřejmě jen s těmi, jejichž majitelé to dovolí). Brutálně na sebe vrčí, cení zuby, ale nikdy žádnému neublížila. Teriérku držela pod krkem až chroptěla, ale pořád to byla hra. Když už stačilo,tak jí teriérka jemně odstrčila tlapou a feňule jí hned vyplivla. A teriérka se oklepala a začala hned zas dorážet:p

Ale tak jsem to nemyslel zle, ale ve vetsine pripadu mi prijde, ze se majitele "malych" plemen zbytecne boji a nekdy jsou az hystericti. Ve vetsine pripadu se setkavam s tim, ze jdu se psem venku, na voditku, ale panicek s malym psem udela to, ze bere psa do naruci. A to socializaci jeho psa prilis neprospiva. Pak je pes hystericky, sotva se ho jiny vetsi pes dotkne, rve jak tur :), popride na kazdeho steka apod. A tento trend pozoruji stale vic. V podstate neco na zpusob: malej pes poslouchat nemusi, ale velkej pes musi. POpripade "Vemte si toho psa" ackoli nic nedela a ratlik kolem nej skace jako hopik :)

Zbytečně? A ptal ses jich proč se bojí? Třeba mají důvod...
Bohužel velké holky do náručí nevemu, ale občas by se mi to hodilo.
Když se pes bojí tak to přeci není problém poslouchání nebo neposlouchání. Je to o náhodě zda venku potkám blba, co na mě za svým řítícím se psem řve, že ten pes nic nedělá...
Poslouchat by mělo všechno, to se určo shodnem, nicméně pro mě osobně je lehčí odkopnout ratlíka od čévéčka jak rvát ze špicky tu bulmastifku co mi jí napadla.
Zpátky k tématu - fenu co si "hraje" s malými psy až pištěj bych naučila povel dost.

Jasně, že teď na ni neustále dohlížím a jak dělá nepravosti, okřiknu ji a ona dá pokoj. Chápu, že malí pejsci se třeba bojí a není jim to příjemný, zvláště pokud mají povahu "mouchy snězte si mě."

Na druhou stranu, když jedna hysterka na mýho psa včera řvala, i když jen zvědavě obíhal kolem kladiny, tak to už jsem měla dost. Navíc pak "vtipně" celý večer všem psům říkala "vy jste taky ochočení vlci". a tak. Mám chuť ji zabít.:evil:

Je to takovej ten typ děsně "zkušený" a ostřílený mužatky. První co mi řekla bylo, zda jsem si čubinku pořídila kvůli vzhledu. A proč jsem si ji vůbec pořizovala a že to je "nepovedený experiment, tohle plemeno". Nakonec to zazdila tím, že můj pes brzy bude napadat statní psy a bude zcela jistě agresivní a že si na to "ráda počká" A teď mi řekněte jak s takovou krá... vycházet.

Takový lidi bohužel jsou, někdo nemá rád vubec psy, někdo jen čsv, s tim nic nenaděláš.. :( a to i kdyby tvoje čuba byla nesvatější na světě. Jen pro zajímavost ona má čubu nebo psa?

No z vlastni zkusenosti ty duvody jsou ve stylu - on ten by se hned pral a porad steka. Nektere znam od malicka, i jejich panicky a je to dusledek spatne socializace. Samozrejme chapu, ze kdyz vidi velkeho psa, tak se boji, nicmene pokud potkam nejakeho pejskare, tak se ho nejprve zeptam, zda se mohou spolu probehnout. Jsou celkem prekvapeny, kdyz ta moje fenka - je ji rok - zacne kolem ratla skakat a olizovat ho nebo ho povali a olize mu oblicej :)

S takovym clovekem neni treba vychazet, takoveho clovek je treba ignorovat, popripade ho ztrapnit tim, ze se ukaze, ze ten muj pes posloucha lepe a je chytrejsi nez ten jeji. Ale nedavat ji to najevo, staci, ze to clovek vi sam a navic, ona si toho jiste vsimne ;)

Já už Dakouše v jeho dvou letech nemůžu pustit ke každýmu psovi a bohužel jsou i malí psi, kteří mu vadí ... na tohle jsem nebyl zvyklej, protože Agyr co nemělo aspoň 40 v kohoutku tak ignoroval.

Každopádně Dakouš se v 8 měsících seznámil na dovolený v Polsku u Baltu s trpasličim pudlem, stejně starým a jeden druhýmu nezůstával nic dlužnej :-). Po roce jsme tam byli znova, oba v pubertě a bál jsem se co bude. Úvodní očichávání bylo napjatý, ale pak začli dovádět a bylo to fakt k neuvěření. Hmotnostní a velikostní rozdíl se zvětšil, ale projevovalo se to akorát tim, že Dakouš byl opatrnější ... ten pudl se s nim vůbec nemastil a Dakouš mu to toleroval. Byla docela sranda sledovat pudlika, jak se vzteká, že na Dakouše nemůže i když leží a ta radost, když se mu povedlo ho chytit za pysk nebo ucho. Na druhou stranu kolikrát Dakouš chytil pudla za hrudník a kdyby zkousnul, tak byl vejpůl. Párkrát to taky trochu zkusil, ale než jsem stihnul zakročit, pudlik na něj zavrčel a Dakouš ho pustil.

Zpátky k tématu - fenu co si "hraje" s malými psy až pištěj bych naučila povel dost.[/quote]

A proč? Když majitel souhlasí, menší pes se nebojí a evidentně si drsňáckou hru užívá (prostě je menší, tak filmuje, ječí a o to zákeřněji kouše do nohou:o) a všichni se dobře baví, tak nevidim jedinej důvod se mezi feny plést, kazit jim hru okřikováním a usměrňovat je. Nejsem žádný znalec, ale mnohdy pochybuju o tvrzení, že fena se nesnáší s fenou, když vidím aktivního majitele (často i čévéčka) jak na svý feně leží v momentě kdy jen trošku zabručí a začne jí okřikovat a krotit a pak se ukáže, že se nic neděje a holky si pěkně pokecaji. A majitel tvrdí, že na svoji fenu musí jít takhle, protože je děsně dominantní a navíc je to čévéčko a ty sou přece jiný...Nevim, zatim nemám negativní zkušenost s jinou fenou, třeba to přijde, ale pořád se ve mě honí pochybnosti, nakolik sou čsv "jiní" (jiní vzhledem k čemu? k NO?) a do jaké míry z nich ty "jiné" dělají majitelé. Protože na cvičáku tvrdí, ža každé plemeno je jiné a specifické.

Už když byla Sofa štěně, byly majitelé psů, kteří se nám obloukem vyhýbali, ti, kteří nechali psy navzájem se očichat a ti, kteří nechali psy vyblbnout se. Těch posledních je od začátku nejméně, těch prvních nejvíce. Od mala měla Sofa kamaráda Labradora-asi 2letého. Majitelka byla v pohodě, ať dělala Sofa cokoli, nikdy labradorovy nic neudělala a majitelka to věděla. Že hry jen vypadají drsně. Ale když jsme labradora potkali s majitelem, bylo po hře. Majiteli se to nelíbilo, měl strach, že Sofa psovy něco udělá.

Pokud potkáme cizího psa, sleduji nejen chování psa, ale i majitele. A pokud se podaří, že majitel svolí ke společnému vyběhání psů, snažím se respektovat majitele. Připadá mi lepší, psa trochu pokárat, než přijít o potenciálního psího kámoše.

Pokud mi jiný pes toho mého rdousí tak, že už kvílí a před psem utíká (opravdu utíká-nedělá volavku) a "hra" je tak poněkud jednostranná, připadá mi, že jde spíše o jakousi šikanu, tak z toho taky nejsem zrovna nadšená.

Psy jsme měli doma různé, křížence i nekřížence. Snad každé plemeno má svá specifika, stejně jako každý jedinec.
Před půl až třičtvrtě rokem bych si ze Sofčiného vrčení vůči jinému psovy nic nedělala, vím, že vše by bylo v pohodě. Ale dnes je vrčení poněkud jiného rázu, opravdu dominantního. Ale fenám se nevyhýbáme, spíše se snažím fenu naučit, aby tyto situace přenechala k řešení mě.
A naučit psa povel "DOST!" a podobně, rozhodně není k zahození.

Takže pro Báru: pokud jsou hrátky tvého psa na majitele "moc", pokus se mu věci vysvětlit-že tvůj pes, tomu jeho neublíží (pokud si tím jseš jistá). Pokud to majiteli nestačí, psa bych trochu usměrnila.

Jo a na blbou paní bych se vykašlala. Takovým lidem opravdu nemá smysl cokoliv vysvětlovat. Stejně člověka neposlouchají.
Ale to vše, je jen můj názor :-)

Povel na zklidnění má asi většina z nás, ať už je jakýkoliv a většina z nás ho začala používat jako sebeobranu při hraní s vlastním psem (rozuměj "při hraní psa s vlastním páníčkem" :-)) a třeba u Dakouše to občas musí provázet pohlavek a nebo přimáčknutí na zem, protože jakýkoliv pohlavek, který mu nezpůsobí fyzickou bolest (což se stává jen náhodou) moc nefunguje. Konec konců, při jednom venčení přišel hodný "strejda" a krmil štěňata vždy po jednom pamlsku a když si štěně vyskočilo pro další, nastavil mu koleno a štěně odpadlo .... všechny kromě Dakouše, kterej se nechal nabrat do břicha 4x, než pochopil kde je konec fronty. Tolik k zalehávání psů a upřímně, neni mým cílem psa bezúčelně mydlit (a většinou při tom spíš způsobit fyzickou bolest sobě) a pokud mi řve na jiného psa na vodítku a nenechá se okřiknout, jde na zem ... raději než se ho snažit odtáhnout pryč a přetahovat se s nim.
Nestojim ani trochu o to, aby mi pes na okolí bručel. Jasně, v zásadě je to normální, ale podle míry jeho "agresivity" musí poznat, že takhle ne. A raději mu to včas připomenu a pak ať si čichá a případně ho pochválim, než řešit nějaký zranění. Konec konců, to že děti bezhlavě pobíhaj je normální, ale když vlítnou do silnice, tak dostanou na prdel ať už něco jelo nebo ne ... nechceme přece, aby skončily pod autem.

Jo to já ji klidním, ovšem znáte ty naše obludky, jakmile se otočím že seberu ze země, co mi tam nechala, rázem se můžu vsadit, že zrovna pobíhá okolo našeho oblíbeného psíka :-)) Btw Janiz - je to samec, proč? No zkusím si babu odchytnout a nějak to pořešit. Jinak tam asi chodit nebudeme.

Jinak třeba mě vůbec nekousá...někdy jí dám ruku na žužlání, to ji tak zlehka okusuje. A někdy když běháme tam se mi samozřejmě zakusuje do rukávu, ale to ji prostě setřesu a jede se dál. Jako malá mě kousala dost, a to nám jediný pomohlo zalehávání. Nic jinýho prostě nepochopila, fyzická bolest? haha :-D Ale znehybnění a nemožnost řádění, to na ní platilo 100%. Ale dělala jsem to stejně kvůli dědovi, co nemůže na nohy a ona ho kousala do krve.

Ad samec - tak tohle nechápu. Neřeknu, kdyby to byl samec pekinéze nebo něčeho malýho, tak bych to pochopil, poznal jsem totiž vícero fen velkých plemen, který byly vysazený na malý psy a to i na samce (byly na ně vyloženě hnusný), ale proboha tohle zvíře je stejná váhovka. Nepochopim, jak si majitel PSA může stěžovat, že ho FENA okusuje, byť by to bylo sebeostřejší. Dakouše coby 5 měs štěně si několikrát vzaly do parády dvě čuby ČSV od nás ze sídliště tak, že ho třeba chytla za hlavu a obloukem s nim praštila o zem .... brutalita maximální, ale nikdy jsem to neřešil, přestože to nebyla hra, ale dávaly mu najevo že o něj nestojí. Včera ráno po Dakoušovi poměrně zostra vyjížděla stejně stará čuba Bullteriéra ... kluk ji krotil, protože Dakoušovi skákala po krku s vyceněnejma zubama, tak jsem jen mávnul rukou a řekl mu ať ji nechá ... no, stejně si ji odvedl, ale rozhodně by mne nenapadlo z toho dělat nějakou aféru (je fakt že Dakouš jen uhybal, ale neječel), to už bych se spíš bál, že Dakouše nasere tak, že ji umravní.

Né to jsi mě blbě pochopil, tohle je malé plemeno. Kavalír. Samec. Né že by moje čuba nevycházela s malými psy a naopak jelikož je dost sumbmisivní, k nim přistupuje opatrně. Takže vychází se všema kromě tohohle. On první, co udělá, když vidí většího psa, že se obrátí na záda a zůstane na místě, asi je dost plachý. Nu a moje čuba o chce samozřejmě vyprovokovat, tak ho štípe. Nejdřív jsem si myslela, že bych mého psa nějak usměrňovala ještě víc, než to dělám, ale po přečtení příspěvků jí spíš najdu vyhovující kamarády i jejich páníčky. Ono nic se nemá lámat přes koleno a tohle nedělalo asi radost ani mně, ani mému psovi

Bára: aha, promiň, nějak jsem ztratil stopu .... měl jsem zato, že máš problémy s labradorem.

Tak to bych se na psa i na pani tuplem vykašlala a našla si raději normální psí kámoše. Přesně jak píšeš. Jak jsi to teď popsala, tak si to přesně umím představit:lol:. Já myslela, že je na psa fakt nějak moc drsná.

Ako tak čítam, tak vidím, že je to asi neozaj problém všetkých čévečkárov. Často sa stretávam s tým, že majitelia nechcú pustiť svojho psa s mojím, pretože ich "hryzie a určite uškrtí". To že sa ich pes neprestajne vracia pre ďalšie štípnutie s obrovskou radosťou ich asi moc nezaujíma.
Celkom nemilú skúsenosť mám s 1 pani s retrieverkou, o pol roka staršou ako Akum. Keď bol Akum mrňavý a ona oproti nemu vtedy ešte obor, ešte sa spolu hrávali. Fenka mu dávala docela zabrať, ale šak nech sa malý naučí. Zlom nastal keď ju Akum asi v 4-5 mesiacoch prerástol a role sa vymenili. No to bolo cirkusu. A dôvod bol ten, že sa pri hre hryzú (oba psy úplne šťastné že sú spolu) a keď sa hryzú to predsa nie je hra a môj zostane určite agresívny. Pretože jej syn to povedal, že vlčiaci sú agresívne psy a to či už taký je sa má stále vypytovala už od jeho 4 mesiacov! Odkedy som jej vysvetlila svoje, nerozprávame sa. O to viac ma naštvala veľmi múdra ženská s vyžlou. Keď bol Akumar malý, pri hre s jej psom ju náhodou štipol do nohy. Odvtedy všade vyhlasuje že ju môj pes pohrýzol!! Dokonca moju kolegyni v robote zastavil chlapík, že môj pes pohrýzol "jednu pani". Snažila sa fám o mojom nebezpečnom a zákernom psovi rozšíriť kde sa len dalo. Akože sila. Iróniou je, že tieto 2 ženské teraz stále venčia len spolu, tvária sa že zhltli všetku môdrosť sveta a akých oni majú dokonalých psov oproti ostatným, pričom výcvik nula bodov, jedine čo majú šťastie, že majú submisívne fenky, ktoré sa im nesnažia skákať cez hlavu. A to všetko len kvôli tomu, že môj pes sa hrá inak ako sa zvyčajne psy hrajú...
No som to potrebovala niekde napísať, lebo keď ich vidím vždy mi príde zle. Ale šak ich problém :)

Ahoj najo,
někdy se člověk potřebuje prostě "vypsat" ;-). A fórum je na to skvělý ... kdo to číst nechce, nečte to, kdo chce, tak třeba i reaguje.
Takovým lidem je lepší se vyhybat :-(. Zažil jsem něco horšího s Agyrem. Je to trochu z jiného soudku, ale dotyčná je podobně hloupá. Před cca 11 lety jsem měl psa na vodítku 4m odemne bez náhubku. Najednou k nám přiběhl labrador sice s košíkem ale bez vodítka, ozvalo se zavrčení psi se do sebe pustili a milej labrador si dal pokoj až když ho Agyr seknul do boku. Ozvalo se zaječení, pes zdrhnul a to bylo všechno - jeho paničku jsem ani neviděl. Za pár dnů přišel chlap, že můj pes pokousal psa jeho snachy, kterej měl košík a byl na vodítku. Vysvětlil jsem mu situaci, odešel a druhej den se vrátil jeho syn, s tim že pes opravdu nebyl na vodítku, protože přítelkyně je těhotná a vysmekl se jí z obojku. S tim jsem ho slušně poslal doháje. Za pár dnů přišel znova jeho otec, že mne udají. To jsem ale už mluvil s jejich veterinářem, s městskym úřadem atd. a vědel jsem co a jak. Z dobrý vůle jsem pánovi nabídl 700 Kč, což byla třetina co zaplatili na veterině a řekl jsem mu, ať si to vezme nebo mne udá (což by ve výsledku bylo dražší i pro něj). Peníze si vzal a už jsem ho nikdy neviděl.
A teď přichází ta nejsmutnější a zároveň nejsměšnější část. Nedavno jsem ráno venčil a potkal jsem jakousi mladou paní, která měla dvě mladý fenky - kříženku a štěně pittbulky a šla s pánem, kterej má starýho kokra, se kterym je Dakouš relativně vpohodě. Když jsme se míjeli, fenky se zajímaly o Dakouše a on o ně, ale pani je začala strhávat k sobě, přestože jsem ji ujistil, že jim nic nehrozí. Na to mi pani odpověděla: "Vy už ste jednoho takovýho měl a on mi pokousal psa a Vy ste mi ani nezaplatil veterinu!". Jo, byla to ta nána, co nezvládla svýho psa a dovolila aby se servali a ještě měla tu drzost ze mne tahat peníze. Ve finále to postavila tak, že jsem jí ani nezaplatil veterinu. Snažil jsem se si to s ní vysvětlit, ale byl to ten typ člověka bez argumentů, co se otočí zády se slovy "s Váma se o tom nebudu dál bavit". Pak už jsem jen viděl, jak šla dál s tim pánem, rozhazovala rukama a zjevně mu líčila, jak jsem ji poškodil a ukřivdil jí. Od té doby jsem si několikrát všiml, že pokud jde onen pán se psem a má možnost se nám vyhnout, tak se nám vyhne. No věřila bys, že někdo vytáhne něco takovýho po 11 letech?!
Pro doplnění dodám, že ten labrador byl stejně dominantní jako Agyr, většinu psů nesnesl a když mohl tak se porval. To mi potvrdilo víc lidí ze sídliště. Nakonec ho prý musela dát pryč, protože zle žárlil na dítě a když měl šanci, snažil se prý dítěti ublížit. Možná jsou to jen řeči, ale labradora nakonec pryč dát musela - to je jistý.

no jak to tak ctu, tak jsem celkem rada, ze se lidem uspesne vyhybam. Je pravda, ze Arwenka nema moc kamaradu a jsem neskutecne rada za kazdyho vlciho kamose, spise samce, protoze mladsi cubinky mi dama sikanuje, ale je to i o zvyku, pokud se s nimi vidava casteji, dokaze se srovnat. Takze pro nas nejsou parky,jezdim vencit brzo rano bud k rece nebo odpoledne do lesa.A s beznymi pejskari se nestykam vubec, takze si zrejme setrim nervy.Jednou se mi stalo, jeste nez se harala poprve, to mohla chodit na volno bez kose, ze se snazila si podridit hodne submisivni cubinu nejakeho vorecha.Cuba stala cela ztuhla a Arwen ji na rozloucenou chnapla za krk. Nic se nestalo, ale kdyz jsem tu pani potkala priste, tak na me vytasila to, ze tam jeji cuba mela diry a zacaly hnisat a chtela ucet za veterinu. Ja se zpocatku cukala, protoze to muze taky rict o kazdem psu, ale nakonec jsem uznala, ze to byla opravdu Arwen. Taky ma radny tesaky a ta cuba nemela moc srst.Pani byla nastesti slusna,neprudila,nenadavala a ja mam psa pojistenyho, tak jsem to nahlasila na pojistovnu a do parku na Folimanku prestala chodit....Ted touzim po druhem vlciskovi ciste z praktickych duvodu, aby mela Arwen partaka a ja vyreseno, jestli budeme nebo nebudeme mit s kym vencit.No, ale to je zatim asi nemozne...


jo a je mozny, ze jsem tu prihodu sem uz psala, ale vlakno neni nove a ja si to asi nepamatuju,tak se kdyz tak omlouvam

A teď ještě něco veselejšího. Dakouš "žluťáky" miluje (psy teď ve 2,5 letech už nemusí ale fenky ano). Když byl malej, měl hned dvě retrievří kamarádky. Jedna byla o rok starší než on a druhá asi o dva roky. Kdyby ty tvý ženský viděly to maso co si prováděli, tak by je asi odvezla sanita s infarktem. Salta, kotrmelce, škrcení, škubání, kolikrát se i svázali k sobě Dakoušovym dlouhym vodítkem. To byly držkopády, že to kolikrát vypadalo, že si strhnou vaz. Dakouše honila retrievřice, dohnala ho a strhla ho za krk k zemi jako by byl srnka. Největší sranda byla, jak se Dakouš naučil tomuhle "bránit". Když mu skočila po krku a chytla ho za něj, zabrejkoval přední nohy, odrazil se zadníma a udělal kotrmelec, někdy i salto na záda. Véééélkáá sranda pak byla, když si s nim takhle hrála asi 10 kg foxteriérka - to totiž pak vypadalo, že ten malej pejsek s Dakoušem hází ze strany na stranu :p

No sice si setris nervy, ale na druhou stranu sidis Arwen i sebe. Taky si setrim nervy, ale jen dlouhym voditkem. Nikomu neuhybam resp. jen zcela vyjimecne. Obdivuju Tvou odvahu poridit si dalsiho ... nahoda je totiz blbec a nekoho muzes potkat i u reky nebo v lese a dva psi = dvakrat takovej prusvih. Na to bych asi nerva fakt nemel, i kdyz by se mi taky libilo mit smecku.

Já mám nepříjemných zážitků s cizími lidmi, že bych je nespočítala za ty necelé dva roky a lepší možná nelíčit ani...jednu "chytrou" paní, co měla dva (nějakým zázrakem) naprosto bezproblémové psy, se mi nedaří rozdýchat ani po roce a půl...naštěstí jsou i lidé opační - např. před týdnem jsme ve městě míjeli starou babičku, která se celá rozzářená nadšeně seznamovala s vlčkem. Takoví lidé to trochu vyváží a jsem za ně ráda :gent

Babičky nebrat ... průměrná babička totiž neustojí Dakoušovu lásku :p

Však já taky Boltíka vždycky hlídám, ale občas se nepovede.. :lol:

no, ale ja ty lidi fakt nemusim a nebudu si delat nasili,ze jo a ve ctvrt na pet je u reky krasne;-) chodim totiz na sedmou do prace. Lidi mam nekdy po krk uz tim,jak se porad ptaji,jestli je to vlk apod. S exterierem slavi celkem uspech, vsem se moc libi a lidi jsou casto dost prekvapeni tim,ze se necha v klidu pohladit. Jsou presvedceni o tom,ze to je plachy zvire. Kontakt se psama Arwen ma,ale v posledni dobe to nejak nevychazi. Ja totiz nejsem uplne happy, kdyz potkame uplne ciziho psa a ja vubec nevim,co je to zac, jak se chova, jestli ustoji to kousani, atd. Nejlepsi jsou provereni psi se kterymi se zname. jo a druhyho psa bych chtela v pripade, ze by mela arwen privolani a musel by ho mit samozrejme i ten druhej. No,ale vzhledem k tomu, ze od zvirat se mi to nedari vubec, tak to zustava zatim pouze snem. Mozna bych si vzala i nejaky stary zvire na doziti co uz je tak nejak vic v klidu...

ono my vyhýbať sa ľuďom nevyhýbame, okolo "bežných" psíčkarov proste prejdeme. kamošov máme bohužiaľ v našom meste veľmi málo, psov, ochotných sa hrať "jeho hry" tiež nie je veľa a s mojou 8-ročnou čubinou sa už nehrajú vôbec. asi najviac sa vyblázni zo svojim starším polobratom, tí dvaja sa milujú až až, úplní závisláci (ešte ale uvidíme čo bude keď Akum dospeje). Sú to také pravé drsné čévečkárske hry. Tak tak mu stíhajú ešte 2 fenky - NO a catahoula, ale i tam má navrch. Za to keď som minule bola venčiť s kamoškou, má takú malú fenku, ktorá sa Akumara bála a na moje prekvapenie k nej vôbec nebol drzý ako obvykle k iným psom, síce dobŕdzal, ale bolo to na jeho pomery také nežné, aby jej moc neublížil :)
ono celkovo okolo nás ľudia prechádzajú akoby som mala nejakého zabijaka, najmä tí s "plyšovými" psami :roll:
teraz sa nám výber psích kamošov ešte začne zužovať, keďže si môj vlk začína ovedomovať, že nemusí byť vždy len ten druhý. doteraz bolo privolanie ok, ale teraz si musím dávať pozor kde ho púšťam. tam kde sa môže niekto vynoriť už vôbec, iba na miestach kde vidím ďaleko keď niekto iný ide. keď ale má kamoša, vtedy mu je okolité dianie ukradnuté.
to tie incidenty so psami na voľno sú o držku, nie raz sa mi stalo keď bol malý menší, že sa k nám dorútil veľký pes a majiteľ kričí, že neublíží. Tak som mu skušne vysvetlila že ok, ale stať sa to o rok...

mellorn, aj ja plánujem do budúcna ďalšie čévo a teda je jasné, že potom budú tie pohľady ľudí a všetko okolo toho ešte oveľa horšie. plánujeme aspoň oplotiť náš pozemok, aby som tam mohla mať psov navoľno kým sa vybláznia, momentálne si nemôžem dovoliť ani to, keďže máme pozemok otvorený k susedom :lol:

Jak to, zes to nenatocil na video? To s foxterierkou musi vypadat vyborne;]]

tak nám se už od malinka nedaří najít si psí kámoše, už když Anýmu byli 4 měsíce se nám vyhýbali jak čert kříži. jediná naše záchrana jak se dostat blíž k pejskům byla u agility, kdy jsme šli k nim na plac a občas se k nám některý človíček přišel se psem pokecat aspoň seznámit naše hafany, ale o vyběhání si můžem jenom nechat zdát... bohužel... Tedka už je Aný dospělej, velký psy nemá rád.. přece jenom konkurence, tudíž o hře nemůže být ani řeč, hned by šlo do tuhýho... čubinky má rád a štěňata miluje, ale vše se odehrává na vodítku, protože majitelé se bojí... co kdyby. Na mé ujištění nijak nereagují, takže jen se zastavíme pejsci se seznámí a když už by si rádi zadováděli majitel svého psa odvede, že musí jít, že by to nemuselo dobře dopadnout :-(... A v okolí nemám nikoho "statečnýho", kdo by nechal hafiky společně proběhat...
Na venčení jsme do nedávna měli ovčandu mých rodičů, ale byla to už dáma v letech a o řádění neměla zájem, bohužel odešla do psího nebíčka, takže venčíme sami...

De Lorche, jestli mate zajem, tak mi napiste PM a my k vam do Loun klidne na vylitani nekdy prijedeme. Mam 3,5 letou cubinu a Louny nejsou daleko. Nekdy o vikendu, vetsinou nic nemame...

a to je to takovej gentleman, arye se v lysý líbil, taky by sme si mohli někdy udělat za váma výlet, by se děcka prolítala

to je fakt, tam byl zlatíčko největší :love, tedka momentálně nevím já mám přetržený vazy v kolenu takže ležím doma a nic nedělám a čekám vždy až mi přivedou mufíka na návštěvu a Anubín si to taky užívá, má dovolenou s přítelem (nic nedělání, procházečky, nikdo po něm nic nechce :-)...) až se uzdravím byla bych moc ráda, kdyby jsme se zase potkali, byl to pohodovej den v lysé, fakt se nám to moc líbilo... pozdravuj od nás chlupáčky

No, nám se také hodně pejskařů co potkáváme raději vyhýbá už od úplného prtěte a ti co se nevyhýbají začínají nedůvěřivě koukat (pár světlých výjimek se naštěstí ale najde). Přeci jen, Branovi je teď 7 měsíců, je velký jako dospělý NO, ale chování má pořád jako štěně a hraje si zkrátka po vlčím,pěkně divoce. Navíc na něj teď pomalu přichází puberta a s tím bohužel i nahlížení na dospělé psy jako na konkurenci :( je to škoda, vždycky si moc hezky hrál, ale posledních pár dní se na neznámé čtyřnohé kluky začíná ježit a stavět se "do pozoru". Naštěstí zatím nepozoruju zhoršení poslušnosti, jen trochu náladovost, ale ti pejsani mě mrzí. Tajně jsem doufala, že třeba Bran by mohl být výjimka a mít rád všechny, ale holt asi ne no:twisted:
Každopádně chovatelka nás předem varovala, že pejskaři nemají čéva rádi, a že z Brana vyroste rváč, tak jsme na to připravení:rock_3

Když to tak čtu, tak nevím, jestli jsou u nás pejskaři a psi nějak odolnější nebo co, ale Dingovi už je taky přes sedm měsíců, takže většina lidí, co potkáme už nepozná, že je to štěně, a pejskaři se nám zatím nevyhýbají:) Nebo teda spíš naopak, většinou se vyhýbám já:lol: Jak vidím cizího psa, svého odchytávám a obcházím cizího, pokud se majitel i pes zjevně nechtějí kamarádit. Pokud je cizí pes na volno, tak dělám, že ho nevidím a je mi jedno, jestli si jde pro Dingovo ohlodání nebo ne, mají ho mít na vodítku. A musím říct, že dost obdivuji odvahu jak psů, tak majitelů. Kolikrát se Dingovi přímo do tlamy přiřítí nějaký jezevec nebo jack russel, že jako bude sranda hra, ale hlavně nechápu, že se nebojí ti majitelé, když neví, co je ten cizí pes zač, ale jim je to asi jedno, kolikrát si ho ani nezavolají, nebo jen tak vlažně, si myslí, že když ho mám na vodítku já, tak je to OK...
I když zrovna tuhle jsem zažila vtipnou situaci, když takhle přiběhl jezevčík, Dinouš na vodítku si s ním začal hrát, tak jemně, jak on na malé psy je opatrný. Paní na to s úsměvem kouká, jak si hezky hrají. Jenže pak jezevčík skončil na zádech a Dingo mu začal polykat hlavu:lol: Paní zděšeně vypískla, já jí začala ujišťovat, že se nic neděje, že mu nic neudělá, ale bylo to marný, paní se mi vrhla po vodítku a začala Dinga tahat pryč:lol: Myslím, že ta už se nám vyhýbat bude.

No, oni totiž spoléhají na to, že nebezpeční psi nosí náhubky :) na připnutí na vodítko nikdo moc nehledí. To rozlišování velkých a malých psů je kouzelné, Bran taky do těch prťavých hlodá hrozně jemně a opatrně, velkého by čapnul za kožich, ale malého něžně zatahá za ouško, roztomilé :) uvidíme, jak dlouho to tak milé ještě bude, hádám, že moc ne :(:twisted: