Já jsem měl ruce jako řešeto od mléčných zubů a po výměně jsem si oddechl. Druhé zuby nejsou tak ostré a asi je snazší naučit ty bestie aby kousaly málo než aby nekousaly vůbec :-). Taky jsem používal AU a kňučení, a když kousnul jo moc, tak jsem ho kousnul taky a nebo když byl rozdováděnej, tak jsem ho zklidnil složením na zem a podržením. Tohle ale funguje spíš až později, od těch 6-8 měsíců (teď je mu cca 15) - asi je to i o tom, jak se postupně štěně sžívá s pánem a roste jeho respekt. Často mi ale nejbližším okolím bylo vyčítáno, že se ho VŮBEC nesnažim odnaučit kousat a asi je na tom něco pravdy. Ono to kousání je v tomhle věku projevem hry, ale i přízně a lásky a já jsem prostě neměl to srdce mu to vzít úplně
. Teď když je rozdováděnej, tak občas zmáčkne víc než by se mi líbilo, ale postupně se to srovnává, jak zjišťuje co ještě jde a co už ne (a co se stane když mne nas***). Když mne tahá od počítače za uši, už se nebojim že mi je urve a můžem se přetahovat tak, že je zaklesnutej špičákama za moje prsty, aniž by to moc bolelo. Samo, někdy se rozohní, ale už si dá říct když je to moc. Jsem spokojenej, měl jsem takhle naučenýho i Agyra (tahání za špičáky). Přítelkyně má Retrievera, kterého to odnaučili tak dokonale, že nekouše vůbec a ani neni ochotný vzít nabídnutou ruku do tlamy. Když ho člověk vyprovokuje ve hře ke chňapnutí nebo chycení za ruku, tak většinou zmáčkne opravdu hodně - měl to zakázané a nikdy nepoznal míru. Tohle je o důvěře a mně vyhovuje vědět, že si s nim můžu hrát "po jeho" a nic mi neudělá. Někde jsem to tu už asi psal, před pár měsíci měl takovou radost při odchodu z hospody, že se postavil na zadní, spodní špičáky jsem měl pod bradou a horní za uchem, do kterýho mi ječel
. Mně se nic nestalo, ale číšník co stál metr od nás málem zkolaboval
)).