Každý pes je jiný, ale popisované metody-odcházet postupně, nacvičovat, trénovat,odměňovat, čekat na chodbě, připadá mi, že to nefunguje zejména proto, že sami majitelé z toho dělají "něco mimořádného". Taky mi štěně dělalo bordel, ničilo, ječelo, zdrhalo, skákalo na dveře, ale neměla sem na výběr, takže jsem po pár neúspěšných "nácvicích" praktikovala "tady máš snídani a ahoj". Hrozný řev, hrozná scéna, servané žaluzie, všechno rozkousané, rozmetané..občas i loužičky a výkaly po celém pokoji, rozmatlané do postele.. Když sem čekala za dveřma a vracela se jí okřikovat, moc dobře věděla, že tam sem a dělala ještě větší bordel. Ale když sem fakt odešla, tak tomu pár dní nevěřila a zkoušela tropit výtržnosti, ale za pár týdnů mi majitel bytu hlásil, že po ranním bengálu,jak zaklapnu dveře, tak je klid a spí. Když sem se vracela, vrhl se na mě naprosto týraný pes, který minimálně půl roku neviděl člověka a než sem vešla do bytu, zvykla jsem si dělat před dveřmi hluboký nádech
. Ale přes den sousedy nerušila, protože pochopila, že to stejně nikam nevede. Občas z nudy "pracovala" a občas ještě "pracuje" stále, ale s věkem se to uklidňuje.