Já jsem jako malá toužila po vlku a když jsem ve 14 letech četla inzerát : "Prodám křížence vlka " ,hned jsem přemlouvala mamču a ta mi řekla jednou větou "Jsi blázen?" Tak jsem se spokojila s nalezencem německého ovčáka.
Pak mi padlo 245et a vyskytla se možnost splnit si sen.Hledala jsem křížence vlka a netušila jsem ,že dokonce bylo vyšlechtěno plemeno čsv,byla jsem úplně nadšená a začala jsem hledat psa bez pp ,po všech útulcích a našla jsem.Naše cesta směřovala až do Bratislavy na otočku autem a celá nadšená jsem si vezla moje první vytoužené čévéčko,tedy mého vlka :-)). Pak mi to nedalo a chtěla jsem k němu kámoše,tak po půl roce jsem kontaktovala chovatelskou stanici a vezla jsem si domů malé klubíčko a z malého klubíčka se nám nyní vyklubalo velké klubíčko .
A jsem snad ten nejšťastnější člověk na světě ,nedovedu si bez nich život představyt.Ale na starý kolena bych čévéčko asi nechtěla,no nevým jak moc budu či nebudu pohyblivá a vzhledem k jejich náročnosti na pohyb bych se toho vzdala.Naše každodenní venčení je převážně v klusu,snažím se držet jejich tempo a vyhovět jim .