[BrunhoferovaV]

Originally Posted by Vlkodlak

Dotaz trošku off topic, ale: moje fena čsv cvičí a od mala je v kontaktu mezi všemožnými plemeny, s čsv se vídáme minimálně. Nikdy nebyla rváč, spíš se podřizuje, ale zhruba od roku a čtvrt to zkouší na fenky, které vypadají plaše - hojí si na nich ego, válí je a snaží se je podřizovat. Samozřejmě jí to zakazuju, s menším či větším úspěchem, mezi některými psy navolno už nesmí-majitelé si to nepřejí, ale ne proto, že by něco dramatického provedla, je jen velká, šedá, moc divoká a vypadá jako vlk - to pro strach stačí. Nikdy ale nešla do rvačky zubama a máme na kontě jen jednu jedinou bitku s krví - s místní fenou NO - vyhlášenou zápasnicí zocelenou mnoha bitvami - a i tak šly holky velmi rychle od sebe, jedna měla procvaklé ucho, druhá hřbet - na šití to rozhodně nebylo. V souladu s teorií na cvičácích doufám, že se dobereme stavu, že na ostatní feny vůbec vyjíždět nebude a když už něco zkusí, tak se to podaří řešit poslušností, tedy odvoláním nebo zákazem. Doteď jsem věřila, že se tohoto stavu dobereme (budou jí 2 roky). Ale tohle fórum mě trochu zarazilo: je moje očekávání reálné? nebo mají čsv nějakou speciální povahu, která jim velí rvát se se stejnými pohlavím? Mám čekat nějaký zlom, kdy se začne rvát fakt na krev? Jak jsou na tom vaše feny při vypuštění navolno, když potkají na procházce neznámou fenu? Předem díky za zkušenosti.

Mně se nerve. Teď jí je 9. Cizím dominantním, stejně velkým, stejně starým fenám se většinou vyhne. Vychovávací snahy mívá na mladé, převážně hodně temperamentní psy, stejně jak psala Daniela, netoleruju, páč bych se v opačném případě taky pěkně vztekala.