Vidím to tak, že člověk je ten, kdo ve psu rozvíjí to dobré a potlačuje špatné, co mu nadělila příroda a geny. Věřím, že pan Desenský to se psy umí, ale pokud má problém komunikovat s lidmi, jsou jeho schopnosti prospěšné tak akorát jemu a jeho psům... Naštěstí jej osobně neznám, a snad ani nikdy potřebovat nebudu, neboť používám selský rozum a cit (a možná mám obyčejné štěstí na psy
)!