Ahoj
Tak koukám, že Arwen je stejná jako bráškové a sestřička, hrr za psy a do života. To je moc dobře.
Pro výcvik používám dva druhy zákazů -
"FUJ" pro věc, kterou nemá dělat NIKDY. Takže nikdy nesmí lovit zvěř, nesmí lézt na stůl, nesmí vybírat odpadkový koš... (to je ale utopie, co?)
"NE" nebo "NESMÍŠ" aby nějakou činnost nedělala teď - třeba štěkala, očuchávala roh, běžela za konkrétním psem nebo lovila hadru když utíráš louži ze země. Protože hadru jinak lovit smí a je to žádoucí, jen prostě nechceš aby to dělala teď.
Výcvik psa je jako učit se cizí jazyk. Musíš jí vysvětlit že dané slovo (pronesené s určitou intonací a důrazem) znamená konkrétní činnost. A za dobré pochopení ji pochval.
Třeba když bude okusovat roh od sedačky, zkus postup "FUJ", Arwen nějak zaujmi, ona toho nechá a hned jí dej odměnu (pochvala a pamlsek).
Přivolání uč hned, je to jediný cvik který zatím potřebuje umět. Začni doma, kde není tolik podnětů. Prvně ji zavolej jménem a až si budeš jistá, že jde a přijde k tobě, hodně hlasitě a srozumitelně, a pouze jednou, řekni "ke mně". Je jedno že to bude třeba na vzdálenost 2 metry. Ona musí pochopit, že je to povel nad kterým se nepřemýšlí. Tak jí nedej čas, aby pochopila, že přijít nemusí.
Volej ji s radostí, dřepni si, couvej od ní, vítej jí ... protože to že přijde je přece největší radost na světě, musí pro ni být