Možná se největší kameny úrazu a zakopaní pudlové schovávají pravě v tomhle
:
"...
párkrát jsem zkoušela..."
"...
někdy jsme to taky udělali..."
"...to jsme
zkusili, ale..."
Práce se psem (je úplně jedno, zda výchova nebo výcvik - obojí je z jednoho soudku) je věc
dlouhodobá, systematická a musí být důsledná.
Základem je kvalitní a silná motivace.
Jestliže Vás jednou štěně poprvé někde "očůrá", je to signál k tomu, že je třeba okamžitě změnit strategii - zvýšit motivaci k žádoucímu chování (prostě MUSÍTE najít tak zajímavé pamlsky nebo hračky, aby to fungovalo) a posílit prevenci (dlouhá lehoučká šňůra - bez ní ani ránu).
Jestliže Vám pejsek nežere pamlsky, nestojí o hru s Vámi a nechá Vás klidně zdrhnout a je mu jedno, že se mu schováváte, je to známka toho, že jste v prvních týdnech udělali někde něco špatně (nebyli jste důslední, nedělali jste to dostatečně často a hlavně cvičně - ne jen ve chvíli, kdy to nutně potřebujete kvůli cizímu psovi atd., štěně má nesprávný krmný režim, neučili jste ho cíleně si s Vámi hrát a hrát si s hračkami, ne s Vašima rukama atd. atd.)
Na všem lze pracovat a zlepšovat to
- chce to obvykle ale trochu přehodnotit svůj přístup a pejskův režim
A čím později se změnami přístupu a nápravami začnete, tím chabější výsledek to bude mít.
Konstatování, že máte "nezávislého vlka" a tudíž na něj žádné metody neplatí, jsou s prominutím hloupost
Máte PSA - na to nikdy nezapomínejte! (Jistě - nadřete se s ním, ale pořád je to prostě pes, byť trochu vyčůraný, neochotný se tak snadno podřídit, lehce nezávislý atd.)
Závěrem přeji všem hodně trpělivosti, důslednosti a zároveň radosti i z toho sebenepatrnějšího pokroku
(a pokud něco hned nezafunguje, nehledejte chybu v metodě ale spíš ve správnosti její aplikace...)