Obojek nefungoval a ja jsem se k nemu uchylila po velmi dlouhem premysleni a nerada, nicmene ho mela parkrat a z nahravek bylo znat, ze nic nepipa ( impulsy jsem odmitla), i kdyz to mela nasroubovane nakrku dost natesno...proste si musela zvyknout a taky dospet.
S tim stereotypem to je taky trochu cesta do pekla. Nedejboze bychom chteli jit vecer oba dva do kina. Parkrat jsme ji tu samotnou nechali, kdyz jsem sli oba pryc, ale ona moc dobre vedela, ze jsme ji provedli "svinarnu"a i kdyz jsem odesla jakoze prvni a par minut na to pritel, tak jsme ji teda vubec neobloudili, je chytra az to pekny neni.... Ja jsem si to kino ani moc neuzila a furt jsem premejslela, co se doma deje. Takze do kina asi jen do Aera na Zizkov, kam muzou psi
