Já bych to nazvala láska na první pohled. Poprvé jsem viděla čsv cca v 9 letech v zoo. Měla ho tam nějaká ošetřovatelka a seděli vedle nás při obědě. Tehdy jsem si myslela, že to je vlk a paní ošetřovatelka mi ho dokonce nechala pohladit.
No prostě zážitek.
A o 10let později jsem slavila narozky a potkala v místě oslavy Pavla s jeho Bartem z věrné smečky. Jeho žlutý oči a mazlivé chování mě učarovalo. O půl roku později mě vzal na výstavu, o týden později jsem jela na bonitaci a pak jsem s čsv trávila co nejvíc času to šlo. Jezdila po akcích a blíže je poznávala. Když mi ten samý Pavel (co mě k nim přivedl) volal, že Jiřinka má poslední volnou fenku, tak to bylo jasný. Jela jsem se na ní podívat, zamilovala se, takže jsem rovnou zaplatila zálohu a o 2 týdny později byla jen a jen má.
Sice mi občas zavaří, nervy vytočí na maximum, nebo mě rozpálí do ruda, přesto bych ji neměnila. A další pes bude rozhodně čsv. Jiné nechci,maximálně jako dalšího psa, ale vždy tu bude nějaký "vlk"