Myslím, že je to vždy práce pro chovatele. Pořady v televizi toto nemůžou nahradit.
Podle mě je propagace plemene potřeba - ať v televizi nebo v novinách a časopisech. Ta osloví lidi, z nichž možná část bude těch, pro které se ČSV z různých důvodů nehodí, ale část bude takových, pro které bude jako dělaný, jen o tomto plemeni doteď pořádně nevěděli a tohle jim dá impulz se zajímat.
Ale vybrat majitele pro štěňata, to bude vždy na chovatelích, ne na televizi nebo novinách. Na toto téma bylo napsáno už hodně, podle mého názoru se ne vždy každého zájemce podaří prokouknout, ale aspoň ty evidentní případy nevhodných majitelů jde při rozhovoru se zájemci odhalit... to se těžko píše, musí se to zažít. A každý, kdo chová delší dobu, se dřív nebo později s některým z majitelů svých odchovů napálí, chybami se člověk učí.
Takže propagace a osvěta jednoznačně ano, zbytek je jen a pouze na chovatelích. Osobně mám třeba takovou zkušenost, že jsem prodal psa tehdy šestnáctileté holčině a ona ho zvládla tak perfektně, že jsem se až divil jak to šlo hladce - nikdy si nestěžovala na jakýkoliv problém, jsou perfektně sehraná dvojka. A zase jsem se naopak spálil u člověka, se kterým jsem komunikoval tři měsíce před odběrem štěněte prakticky denně a zrovna u něj bych vážné problémy nečekal, to se prostě někdy stane ... no psa se podařilo zachránit a dostat (ač na druhý pokus) do dobrých rukou, a to je hlavní, Ale všechny případy takový happy end bohužel nemají...
Karel
|