Quote:
Originally Posted by Dušan
ˇ
To bych taky rád, taky jsme kvůli tomu položili místo parket a koberců dlažbu, aby byl pes s námi co nejvíc. Jenže fenka měla první 3 měsíce neustále průjmy (příčiny a léčbu jsme neustále konzultovali s veterináři). Jak se to upravilo, fenka zase začala učurávat, kdykoliv se k ní někdo přiblíží - od radosti, vrtí ocasem, olizuje, ...... a učurává. Vydatně. Takže domů momentálně nesmí, to by tam nechala litr moči. nevím, jestli je to věkem (7 měsíců) nebo to takové "vřelé" povahy prostě dělají??? Může mi s tím někdo poradit? Mým přáním je brát ji domů mezi nás co nejvíc.
|
Ahoj, moje fenka, co se známých týče, je jak velká voda. Učůrává naštěstí jenom když se potkáme s Adrianem a jeho smečkou..to se opravdu počůrá radostí. Ale většinou je to někde, kde to nevadí.
Ne vždy a všude je ale vhodné takové zběsilé vítání a ne každému je to příjemné. Zjistila jsem, že moje fenka vítá dotyčného tak moc, jak moc si to nechá líbit/neodporuje. Proto se v takových situacích snažím, aby dotyčný fenku naprosto ignoroval, (v horším případě odstrkoval) a fenka se tak uklidnila. Když je pak fenka v klidu, třeba 5min, tak ji pochválím a nechám ji se s dotyčným přivítat - v určitých mezích. Připadá mi, že tohle je dost o výchově nejen svého psa, ale hlavně svého nejbližšího okolí. Docela to funguje. Kolega z práce zase při setkání s námi se snaží fenku přidržet při zemi (ne ji povalit, ale zabránit, aby skákala atd.) a se slovy "hodný pejsek" ji hladí.
Někdo také odvede psovu pozornost tak, že jej naučí na uvítanou nosit např. plyšáka..přijdeš domů a pes jak Tě vidí, utíká pro plyšáka se kterým pak kolem Tebe běhá..(což funguje taky proti štěněčímu okusování).