Ahoj,
mám 14měs. psa, který je povahou flegmatik, ale přežírá vodítka taky a vrčí si taky. Jsem hodně dominantní psovod a nemám obavu, že by jeho vrčení byla dominance - vrčí si prostě, protože je teď hrozně důležitý, že si něco nese. Je to takové bublání. Tak jestli ta tvoje fena to taky nemyslí takhle? Shadow mi na povel přinese a pustí do ruky cokoliv, co najde nebo nese - kosti, mrtvý ptáčky (extra chuťovka), cokoli. Ví, že nemá smysl si přede mnou nic hlídat, ale vrčí si, když si něco nese. Já ho většinou ještě pomuchluju a říkám mu "drž si ho, to víš že jo." :-)
Kdyby to tvá fena myslela vážně, řešila bych to tak:
trochu bych poodešla a přivolala si ji i s kostí (pokud neposlouchá, tak na vodítku), pochválila, hladila bych ji po hlavě i přes tu kost, ale bez pokusu o odebrání. Pokud by se vztekala, když se dotýkáš kořisti, dominantním hlasem bych ji upozornila, ať se uklidní (nesmí v tom být strach ani výhružka, jen uklidnění), a pustila bych ji. Tohle bych kombinovala s občasným odebráním kořisti (bez přivolání: ty přijdeš k ní, řekneš pusť, vyndáš jí věc z tlamy, pochválíš, vrátíš jí kořist a dáš volno). Odebírání bych dělala míň než přivolání s kořistí. Fena ti musí věřit: že jí nic nebereš, ale že když má něco na tvůj povel pustit, že prostě pustí. Je to asi složitý, ale funguje to. :-) Žiju se smečkou od dětství a mám leccos odkoukaný.
|