Quote:
Originally Posted by mellorn
Me je pochvala za cokoliv,ktera je divadlo pro celou ulici hrozne protivna a myslim,ze z toho neni nadsenej ani ten pes. Podle me to poznaj,ze to clovek prehrava a kdyby mohli,tak si poklepou packou na celo. Pochvala klidne,ale tak nejak normalne. A neurcite povely nepovely jako FUJ nebo NESMIS teda taky nepouzivam,prijde mi,ze tim psovi neukazuju CO je teda spravne,kdyz to co udelal je spatne.Mam pocit,ze na tak maly stene rvat Fuj,kdyz se stane nehoda jinde nez ma,je jako by clovek dal facku pulrocnimu diteti,ze si zase nadelalo do plinek a nereklo si....Proste plnou cistotnost doma bych ocekavala tak nejdriv v pul roce a mozna klidne i pozdeji...
|
Mellorn, přijde mi, že jsi získala špatnou představu (zdá se, že si představuješ hysterické řvaní na nechápajícího nevinného a zmateného psa, popřípadě afektované neupřímné pochvaly rovněž na nechápajícího zmateného psa, který se navíc ještě cítí trapně, protože si na něj okolí při té slávě ukazuje prstem), ale na našeho psa nikdo neřve, ono by to ani nemělo smysl. Občas to člověku v afektu ujede, zrovna jako občas ujede nějaké to zařvání na děcka, partnera, rodiče... ale nedá se to přeci považovat za formu výchovy. Branovi říkáme fuj, ne, nesmíš, nech toho atd., ale nepovažujeme to za povely. Jde jen o výchovný prostředek, který psovi vysvětluje, co může a co ne. Pochvaly má Bran rád a nemyslím si, že by byly nějak neupřímné. Bohužel tak krásně chválit jako umí naše chovatelka umět asi nikdy nebudu, ale zdráhat se pochválit psa za to, že se správně vydělal jen proto, že jsou okolo lidi, z toho už jsem vyrostla
ti lidi s mým psem - na rozdíl ode mě - nestráví dalších řekněme 14 let a co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš. Ne a Správně funguje opravdu moc dobře, uvedu příklad - Bran nesmí kousat nohy od židlí, ale může kousat klacky. Židle máme netknuté, klacky jsou ohlodané k nepoznání. Občas vezme nohu do tlamy a zvědavě kouká, co se bude dít, s tím svým rošťáckým vyzývavým pohledem, ale nehryže ji, třeba to naznačí, když má zrovna zlobivou, nicméně protože jsou bez otisků, je to z jeho strany jen taková legrácková provokace. Pak následuje NE a hra s klackem za účasti SPRÁVNĚ.
Fuj a NE říkáme zklamaně, nebo pohoršeně, klidně, tiše - pokud teda nejsme vytočení do běla, ale to je pak spíš BRANEEE - myslím, že to známe všichni.
Jinak bych ještě napsala, že plácání taky nefunguje, považuje to za hru, i kdyby to byla pádná ruka mužova, on by takovou formu trestu nepochopil, pokud to není plácanec ze spodu po tlamičce, když se moc zakousne do ruky nebo nohy (moc znamená do krve, byť v dobrém). Jakýkoliv plácanec po zadku je jen zábava a ještě větší divočení zcela bez efektu
(ne že bychom psa fyzicky trestali, spíš jako poznatek pro další štěníkáře).
K tématu - Bran má čerstvé tři měsíce a posledních pár dní už vydrží nečůrat celou noc. Což je skvělé, protože jsme ho kvůli nočnímu čůrání venku nebudili (jeho ani sebe) ani jednou, naučil se to sám, aniž by byl jakkoliv limitován. Taky už tak v 85% vydrží s hromádkou do procházky. Přes den čůrá ještě dost i mimo venčení, ale hezky na plínky. Nicméně jak roste, tak se ten proud z výšky už docela rozstřikuje do stran
navíc to jsou často maxi louže, které občas přetečou, takže máme kyblík s hadrou stále v pohotovosti
Quote:
Originally Posted by Kometa
Já osobně teda pochvalu "na celou ulici" klidně používám...
|
to je paráda, snažíme se s Branem o něco podobného, zatím jsme ještě bažanty v křoví nepotkali, ale často potkáváme jiné psy, bohužel, ti jsou zajímavější než okoukaná panička, je s nimi přeci větší psina. Ale když se odvolat povede, je to radost nad radost
od psů je to zatím ale nejtěžší, od koček, koukání po srnkách nebo lidech je to docela v pohodě, ale od psů... to je konec