[Pavel]

Originally Posted by octopus8

Součástí svodu i bonitace byla „zkouška povahy“, kde je pes hodnocen podle toho, jestli je nebo není schopen neustoupit před figurantem nebo na něj případně zaútočit.

To je velký omyl. Povaha psa není hodnocena pouze podle této části bonitace ale jako komplex jeho chování po celou dobu bonitace. Bonitační řád jasně říká : "... Bonitační komise sleduje chování předvedeného jedince po celou dobu bonitace ... zkouška povahy se provádí se psem uvázaným ke kolíku. Bonitační komise sleduje po celou dobu chování psa, srovnává jej s poznatky chování při předchozí činnosti a stanoví příslušný kód povahy...".

Originally Posted by octopus8

Majitelé ČV mi vysvětlili, že psy na tuto „zkoušku“ připravují na cvičáku, dělají obrany.

Mohu Vás upozornit, že majitelů ČsV, kteří chodí na cvičáky a pravidelně se psem cvičí je, vzhledem k celkové velikosti populace, poměrně málo. Bohužel.

Originally Posted by octopus8

V souvislosti s tím, jaké je dnes postavení psů a jejich majitelů ve společnosti mi připadá, že tím, že psa toto učím, zadělávám sobě na velké problémy a psovi přímo na utracení.

Opak je pravdou. Ze všech dosavadních šetření a statistik jasně vyplývá, že psi, kteří prošli alespoň základním výcvikem (včetně obran) se na počtu napadení lidí podílejí zcela mizivým procentem (lépe řečeno číslem v desetinách procenta). Pes, který prošel skutečným výcvikem obran a má složené i třeba nejvyšší obranářské zkoušky není pro své okolí nebezpečným na rozdíl od velkého počtu rozmazlených "domácích mazlíčků", kteří nejen že svého majitele neposlouchají ale naopak vyžadují aby on poslouchal je.

Originally Posted by octopus8

Protože naše nynější zákony psovi upírají právo na to, aby se bránil jakékoli agresi a jeho majiteli právo na obranu zdraví i majetku.

Vážený "octopusi8" (také bych rád věděl s kým mám tu čest), nevím kde jste na tohle tvrzení přišla ? Můžete mi říci jeden jediný případ, kdy majitel i bylo bráněno v obraně proti agresi ? Pokud na mně někdo namíří zbraň a já na něj pošlu psa, který mu ukousne hlavu , budu s největší pravděpodobností osvobozen. Samozřejmě, pokud mi bude kluk trhat v mém sadu jablka a já ho nechám roztrhat smečkou psů, tak asi půjdu za mříže. Ale to neplatí jen u nás ale v celém civilizovaném světě.
Máte ale pravdu v tom, že u nás je hranice mezi oprávněným použitím prostředků pro obranu a jejich použitím neoprávněným velice nejasná. A většina případů obrany není tak extrémním případem, jako ty dva výše uvedené. Ale obecně z toho vyvozovat, že u nás se nelze bránit agresi, je nesmysl.

Originally Posted by octopus8

Jaká je tedy praktická využitelnost této „zkoušky“?

Praktická využitelnost ? Nevím kolik je Vám let a zda máte děti ale má fena zachránila mou dceru 2x před přepadením opilcem, když s ní byla na procházce. Stačilo, když vycenila zuby a zaštěkala, nebylo potřeba aby ho kousla ...
A jiný případ ? Možná by Vám mohli vyprávět lidé, kterým byli psi ukradeni z kotců na cvičáku nebo když byli na chvíli uvázáni před obchodem.
Zkouška povahy není o tom aby pes bezhlavě útočil na každého cizího člověka (a jak jste mohla vidět ani to tak neprobíhalo - pes se pouze bránil, když na něj figurant zaútočil). Pes, který je skutečně agresivní a bezdůvodně útočí, musí a je bez milosti z chovu vyřazen. Zkouška povahy je o tom, zda pes je psychicky stabilní a má normální reakce. Nevím, zda Vy, když by Vás někdo přepadl, se nebudete snažit alespoň minimálně bránit ?

Originally Posted by octopus8

Nebylo by lepší vymyslet nějakou jinou formu ke zjištění, jestli má pes pevné nervy?

Vymýšlely už se různé jiné způsoby ale u nich lze chování psa v konkrétní situaci ještě snadněji nacvičit, než u zkoušky "u kolíku". Zkouška povahy nemá prověřit, co pes umí ale jako má skutečnou povahu a proto situace musí být pro psa co nejextrémnější. Protože stejně jako všichni ostatní živí tvorové (člověka nevyjímaje), svou skutečnou tvář ukáže pouze v ve skutečně extrémně krizové situaci.

Originally Posted by octopus8

Jaká je v dnešní době praktická využitelnost „obran“?

Obrany jsou dvojí. Prvním typem jsou obrany praktické, kdy je pes využíván pro činnosti, ke kterým byl vyšlechtěn (ano skutečně drtivá většina psů nebyla šlechtěna jako domácí mazlíčci ale k práci). To jsou psi policejní, armádní ale např i psi, se kterými soukromé osoby hlídají majetek firem a společností.
Druhým typem jsou obrany tzv. "sportovní", kdy už psu nejde vůbec o kousání do člověka ale o ukořistění ochranného rukávu. V tomto případě je název "obrana" jen symbolický.
Upozorňuji opět, že psi, kteří prošli skutečným výcvikem, nejsou svému okolí nebezpeční, protože jsou pod plnou kontrolou svého majitele.

Originally Posted by octopus8

Mezi lidmi a ostatními „pejskaři“ mají dnes ČV pověst agresivních a nespolehlivých, těžko ovladatelných psů.

Nevím kde tuto pověst mají ? Částečně je pravda, že mají pověst hůře cvičitelných psů (nezaměňovat s "těžko ovladatelných"). Je to ale dáno tím, že v minulých letech šel chov ČsV cestou extenzivního chovu, bez nutnosti udržování pracovních vloh. A tak dnes ČsV je na cvičácích jako šafránu (i když poslední dobou se situace mírně lepší).
Samozřejmě, že i v populaci ČsV, jako u každého plemene, se najdou jedinci agresivní. Ale větším problémem je spíše právě špatná socializace a absence jakéhokoliv výcviku. Takoví psi jsou plaší, bázliví, nesebevědomí a jsou skutečně nebezpeční, protože útočí ze strachu.

Doporučoval bych Vám, přečíst si nějakou literaturu o chování psů a jejich výcviku. Především tam najdete odpovědi na své otázky.