Bojácnost při procházkách

[malkovicz]

Dobrý den chtěl jsem se zeptat jestli nemáte zkušenosts bojácností při procházkách jak odnaučit? Besta když jdeme na procházku tak do 100 metrů od baráku v pohodě je vesela hravá ale jak se vzdálíme na delší vzdálenost je zle sedne a začne kňučet už ani nepomáhá když přivolám našeho druhého psa za ním jde chvíli a pak zase sedne a kňučí že chce zpátky mlsonky taky moc dlouho nezabírají trošku pomáhá když je na volno nebo když se s ní běží na vodítku. Ale jakmile se vracíme zpět domů tak může vodítko přetrhnout co dělá aby byla už doma na procházky chodíme 2 krát deně ne na moc dlouhé ale častěji jak nám bylo doporučeno teď má něco málo přes dva měsíce a doma jí máme 8smý den na procházky jsme začali chodit 3 den co jsme si ji přivezli děkuji za odpovědi.

[leila]

Originally Posted by malkovicz

na procházky chodíme 2 krát deně ne na moc dlouhé ale častěji jak nám bylo doporučeno

ak tomu rozumiem správne, chodíte von len dva krát za deň a bolo vám doporučené len raz???

osobne si myslím, že dva krát za deň je teda hodne málo na socializačnú prechádzku a vyvenčenie vôbec...

[CDaniela]

Originally Posted by malkovicz

Dobrý den chtěl jsem se zeptat jestli nemáte zkušenosts bojácností při procházkách jak odnaučit? Besta když jdeme na procházku tak do 100 metrů od baráku v pohodě je vesela hravá ale jak se vzdálíme na delší vzdálenost je zle sedne a začne kňučet už ani nepomáhá když přivolám našeho druhého psa za ním jde chvíli a pak zase sedne a kňučí že chce zpátky mlsonky taky moc dlouho nezabírají trošku pomáhá když je na volno nebo když se s ní běží na vodítku. Ale jakmile se vracíme zpět domů tak může vodítko přetrhnout co dělá aby byla už doma na procházky chodíme 2 krát deně ne na moc dlouhé ale častěji jak nám bylo doporučeno teď má něco málo přes dva měsíce a doma jí máme 8smý den na procházky jsme začali chodit 3 den co jsme si ji přivezli děkuji za odpovědi.

A z čeho usuzujete že se bojí? Že nechce dál? ČSV často něco nechtějí
Je to malý prcek, který je v neznámém prostředí a vše se teprve učí. Když nechce ťapat sama, vezměte jí do náruče a neste. Ona časem zjistí, že venku je spousta zajímavých věcí.

[Helenasotis]

To, že se nechce vzdalovat příliš ze svého teritoria, je v podstatě přirozené (ale ještě to neznamená, že to máte respektovat a podřídit se tomu).
Stejně jako Daniela si nemyslím, že se fenka doopravdy bojí - jen jí její instinkty velí, že ještě nemá věk na to, aby se účastnila lovu. Ale máte psa, ne vlka, a také Vy jste lidská rodina, ne vlčí smečka , tedy je třeba s tím nenásilně "bojovat".
Pár tipů, jak na to, můžete najít třeba v tomto článku...

[malkovicz]

Originally Posted by leila

ak tomu rozumiem správne, chodíte von len dva krát za deň a bolo vám doporučené len raz???

osobne si myslím, že dva krát za deň je teda hodne málo na socializačnú prechádzku a vyvenčenie vôbec...

Samozřejmně že ven chodíme víckrát za den jen ty delší procházky zatím absolvujeme 2 krát deně jinak Besta je na venčení tak 40 krát za den cvrká snak každou půl hodinu

[CDaniela]

Originally Posted by malkovicz

Samozřejmně že ven chodíme víckrát za den jen ty delší procházky zatím absolvujeme 2 krát deně jinak Besta je na venčení tak 40 krát za den cvrká snak každou půl hodinu

Snažte se oprostit od pocitu, že čsv se zákonitě musí něčeho bát. Přečtěte si Heleny článek a berte fenku jako normálního psa, který se bude vyvíjet tak, jak mu umožníte.

[leila]

Originally Posted by malkovicz

Samozřejmně že ven chodíme víckrát za den jen ty delší procházky zatím absolvujeme 2 krát deně jinak Besta je na venčení tak 40 krát za den cvrká snak každou půl hodinu

ahááá, tak to je iné, ja že len 2 krát za deň idete na socializačku už rozumiem, heh

[saschia]

Originally Posted by malkovicz

jinak Besta je na venčení tak 40 krát za den cvrká snak každou půl hodinu

No inak tomuto by som sa vyhla, netahat vencit kedykolvek vyzera ze by mohlo cvrkat. Pekne po zobudeni, po jedle, pred spanim mozno este, ale len tak by som obmedzila, musi sa naucit udrzat moc. Nech to nezacne zneuzivat, CVcka su vychcalkovia ;o)

Zdravím vnouče naší Bellis. Na vnoučátka jsme se byli dvakrát podívat a určitě mezi nimi nebylo žádné bázlivé, to spíš naopak… viděla jsem malé Bellisky, Berušky a Kamíky Jak kvůli povahám rodičů, tak vzhledem ke kvalitě socializace u chovatelky, bych bázlivost opravdu moc neočekávala. A osm dní soužití je strašně krátká doba na to, aby se štěně plně projevilo. Vždyť se navzájem teprve poznáváte.

Lea a David (chs z Březovské samoty)

[yzengrin]

Sofa je ukňouranec a ukecanec od narození. Co si pamatuju, také nejen venku často "stávkovala", nechtěla dál, kňourala (dokonce jsem si kvůli tomu vyslechla od jedné paní). Většinou pomohlo nechat ji chvíli rozkoukat-v místech, kde ještě nebyla, nebo to tam tak dobře neznala. Případně jsem ji kousek poponesla. Hodně zabíralo jakékoli rozptýlení. Aby se nestahovala pozornost na štěndo, ale štěndova pozornost na mne. Dělala jsem např. jako že jsem našla něco tuze zajímavého, hrála si s klacíkem, lákala ji na mňamku. Štěndo k Vám určitě spíš půjde, když si čapnete, než když budete stát apod. Chválit, hrát si, když štěndo přijde. Vzít si ven hračku, kterou vytáhnete, když se štěndu nechce jít-táhne domů. To mne jen tak napadá..co jsem zkoušela na "malou Sofu". Ale to už Vám chovatelka určitě řekla, nebo jste na to přišly sami. Jestli ne, tak to zkuste takto:-)
Jani a Sofušín

[Anathema]

Originally Posted by malkovicz

Dobrý den chtěl jsem se zeptat jestli nemáte zkušenosts bojácností při procházkách jak odnaučit? Besta když jdeme na procházku tak do 100 metrů od baráku v pohodě je vesela hravá ale jak se vzdálíme na delší vzdálenost je zle sedne a začne kňučet už ani nepomáhá když přivolám našeho druhého psa za ním jde chvíli a pak zase sedne a kňučí že chce zpátky mlsonky taky moc dlouho nezabírají trošku pomáhá když je na volno nebo když se s ní běží na vodítku. Ale jakmile se vracíme zpět domů tak může vodítko přetrhnout co dělá aby byla už doma na procházky chodíme 2 krát deně ne na moc dlouhé ale častěji jak nám bylo doporučeno teď má něco málo přes dva měsíce a doma jí máme 8smý den na procházky jsme začali chodit 3 den co jsme si ji přivezli děkuji za odpovědi.

Ahoj, no protože máme Bestina brášku (a nejspíš ne jen proto ) se potýkáme s tím stejným. Bran miluje zahradu, ale procházky na sídliště jsou pro něj hotová tryzna. Nicméně pokud jdeme do lesa, tak je to tak napůl, musíme překonat část, kde bydlí lidé, jezdí auta, štěkají psi a v lese se už můžeme beztrestně potulovat na volno (ne tak sebejistě jako na zahradě, ale přeci jen zvědavě a celkem radostně), semtam potkat nějakého toho pejska, ale rozhodně tam není tuna dvounožců a spousta děsivých věcí. Takže do lesa chodíme jednou denně a stejně tak na zahradu. Jinak ho taháme chtě nechtě právě na sídliště.
První procházky byly šílené, vlastně bych to procházkami ani nenazývala. Dělal oslíka co tři metry. Ze začátku platilo čupnout si a přivolat ho, ale teď, co je mu skoro 8 týdnů to už úplně vždycky nezabírá, začíná si pomalinku stavět hlavičku a čeká, co se stane, když nepřijde, jestli třeba nepřijdu já. Pokud je kolem moc nebezpečných věcí, třeba rušná doprava, což odpoledne bývá, tak ho táhnu (já vím, vypadá to strašně a je to strašné) a když se chytne a začne ťapat, chválím a chválím, div se z toho nerozplyneme no a pokud už je večer, jsem na přehledném úseku a vidím, že žádné auto nikde a on nezareaguje na "Brane jdeme", pustím vodítko a prostě jdu. Během chviličky ho mám v patách. Pokud je ten úsek, kde se odvažuju ho pustit jen krátký, tak se rychle schovám za parkující auto, keř, roh a nenápadně vyčkávám. Jsou to paličáci, určitě si vždycky prosaďte svou a za každou poslušnost nebo splnění chválit do skonání. Tedy tolik alespoň z mé zkušenosti s pejskem ze stejného vejce nu a občas ho nesu, ale jen výjimečně. Když je situace hodně nestandartní, třeba řev nějakého obrovského stroje, nebo dav lidí.
S každou procházkou je to lepší. Pořád ještě občas dělá toho oslíka, ale už zdaleka ne tolik. Obliba procházek (tedy, obliba bych tomu asi ještě neříkala) roste úměrně s počtem lidí a pejsků co jsme potkali. Roztomilého štěníka si spousta lidí rádo pohladí a pejskové očmuchají. Napřed byl Bran trochu zlostný, vrčel, couval, bál se, ale teď už ke každému běží s mávajícím ocáskem, k lidem i k psům.
Vydržte a postupujte procházkovou tryznu mezi lidi a ruch ulic co nejčastěji.
A ještě jedna věc, kdykoliv vidí - byť ralativně daleko - nějakého blížícího se člověka, sedne si a čeká. Když člověk přejde, stále se otáčí, hlídá si záda. Čekám s ním, nevím jestli je to správně, ale předpokládám, že brzy získá jistotu, že blížící se lidé neznamenají nebezpečí. Uvidíme časem, možná ho pak už nebudu nechávat, protože občas takto čekáme docela dlouho, ale evidentně to teď potřebuje.

A poslední rada z trochu jiného soudku - už od prvního dne jsme Branovi vyhradili místo na spaní (koupelnu s kuchyní) a mezi dveřmi má dětskou mřížku, takovou tu co se dává třeba před schody, má to vrátka, je to železné... takový provizorní indoor kotec.
kdykoliv Bran usne, neseme ho do pelíšku a učíme ho na denní režim, kdy je zavřený a má být v klidu a vystačit si sám a kdy si hrajeme a dovádíme a chodíme na procházky. Jídlo má také tam. Opravdu se nám to osvědčilo, už druhou noc co u nás byl jsme se vyspali skoro celou (tu první řval jako tur). Vzhledem k tomu odnášení na spací pelíšek si rychle navykl, že je to místo k odpočinku, chodí tam rád, protože jsme tam často s ním (v koupelně se sprchujem, v kuchyni vaříme...) takže si to vůbec nespojil s nějakým omezením, spíš naopak. Samozřejmě občas spustí, když je nejčilejší, dělá randál jako by ho na nože brali, až se i sousedi diví. Ale jinak jsme spokojení, dáme ho spát o půl jedenácté a do půl sedmé je ticho (to už ví, že vstáváme do práce - já mám tedy ještě štěněčí dovolenou, ale od příštího týdne mě to taky čeká)
Na jaře ho budeme zvykat na kotec a myslím, že bez toho, aniž by si už teď zvykl, že bývá zavřený - ale ve svém útočišti s jídlem, vodou, pelíškem a hračkami - by to asi jen tak nešlo. Když spustí, stojí to opravdu za to

Ps.: Jak říká panička babičky Bellis, bojácný opravdu není (Besta určitě také ne), až se všichni, co čévéčka trochu znají - třeba veterinář - diví. Procházky jsou pravda problém, ale to by byl možná s každým štěňátkem. Přeci jen je to výprava do země nikoho a ještě jim nejsou ani 2 měsíce

[Pouliche]

Mně Bolt taky stejně pokňourával a nechtěl se vzdálit od domu. Musela jsem ho na konci ulice vzít do náručí a odnést kus, abychom se dostali k louce. Krom toho je od mala zlomyslný, takže na louce rád dělal naschvály naší tehdejší fence, která byla veliká jako on.
I tak poprvé, co nekňoural a se zaujetím běhal, bylo v lese, takže pokud máte blízko les, tam by mohl být mrňous ve svém živlu

[Kometa]

Já se tedy musím skoro pochlubit, že to naše osmitýdenní potřeštidlo nemá s procházkami nejmenší problém. Neříkám, že je to nějaký super výlet, ale povětšinou pěkně šlape, zarazí se spíš, když si chce něco očichat, nebo zásadně, když chce běžet za někým, koho potkáme. Když občas stávkuje, řeším to prostě tím, že ho vezmu a kousek poponesu a pak zase šlape Teď už se moc nosit nechce, už ho tím pěkně zlobím, takže už přišel na to, že má lepší poslechnout a jít sám, než se nechat nést