Zkouška povahy na svodech a bonitacích

[Helenasotis]

Věro, já Vám poradím ještě jednu knihu - "Poznej svého psa" od MVDr. Mikulici (nezaměnit s jiným titulem téhož názvu, ale od jiného autora, jehož jméno si již nepamatuji). Tuto knihu dodnes považuji za to nejlepší, co jsem kdy o psech četla, byť třeba teorie o původu psa domácího je již asi překonána. Ale o etologii je tam spousta zajímavých informací včetně popisu některých pokusů (např. ohledně schopnosti řešit různé situace apod.). Jsou tam velmi zajímavým způsobem rozebrány emoce psa a nechybí ani již zmiňovaná řeč těla. Asi jedinou nevýhodou této knihy bude její obtížná dostupnost. Na pultech obchodů se naposledy objevila asi před 3 lety, tak Vám nezbyde, než obíhat knihovny či kamarády pejskaře. Po přečtení této knihy určitě pochopíte nácvik a provádění obrany mnohem lépe a budete se i snadněji orientovat v chování psa - zda se jedná o agresivitu či kořistnickou náruživost (ta je totiž základem nácviku sportovních obran).
Než se Vám podaří knihu sehnat, můžete si přečíst článek "Obrana - ANO či NE", kde je tento problém také rozebírán. Článek je sice poměrně rozsáhlý (má 4 díly), ale protože ani toto téma není na pár řádků, odkazuji Vás raději na článek, než abych zde dělala stručný a neúplný výtah.

Helena

[Simona]

Kniha od pana Mikulici se dala zhruba před čtvrt rokem sehnat ve výprodeji levných knih ve větších městech. V paperbackovém vydání za směšných 40Kč. Určitě ji ještě seženete.

[Mirkawolf]

Já bych přidala ještě pár dalších knih, které rozhodně stojí za to, si přečíst. Nevím, jak těžko nebo snadno se budou shánět. Jsou to:

Stanley Coren - Co má pes na jazyku (etologie, reč psů atd)
Gwen Bailey - Výchova a výcvik (týká se hlavně štěňat)
John Fisher - Proč můj pes..? (etologie, proč pes dělá to co dělá, řešení problémů)
John Fisher - Pes to chápe jinak (etologie, jak rozumět psům, řešení problémů atd.)

Jinak samozřejmě knihy od Rogera Abrantese jsou také bezva, ale popravdě jsou psány až trošku moc vědecky.
Doporučuji zejména knihy Johna Fishera, ten dokáže vysvětlit a otevřít oči i pomaleji chápajícímu "kynologovi".

Mirka

[Pirx]

K těm obranám. I při prosté sportovní kynologii pes většinou figuranta nejprve vyštěká a kousne teprve po povelu psovoda! Viděla bych to jako slušně dlouhý čas na to, aby se zvážila situace při případném útoku. A bezpředmětné není jistě ani to, že pes kousne pouze do předloktí, navíc netrhá a dobře vycvičený pes má zvládnutý i povel Pusť. Pirx šel dříve trochu i po nohách pod plentou, když byl revír moc dlouhý, ale důsledným nácvikem se pes zlepšuje.
I při výcviku obran se prohlubuje vazba psa na psovoda, to také není zanedbatelné. Rozhodně doporučuju Jen přeju hodně štěstí při výběru figuranta.
Bára

[wami]

K seznamu knih bych rada doplnila jeste Eberharda Trumlera: Tykame si se psem..

Je to predevsim pro (budouci) majitele stenat, ale E.Trumler byl zakem Konrada Lorenze a verte mi, ze k psi etologii toho ma mnoho co rict...

Nicmene kniha je psana popularne naucnym stylem, takze i laik si v ni moc krasne pocte a kniha mu da spousty cennych informaci!!!

[Simona]

Dobrý den všem :P

Originally Posted by kveta

Když jsem si přečetla, co všechno se konkrétně u čsv při bonitaci měří, tak si myslím, že pes, který takové měření "ustojí", musí být poměrně dost sebevědomý, sebejistý a vyrovnaný a jako zkouška povahy by mně to stačilo.

Pes, ketrý to ustojí, jistě vyrovnaný je. Ale tato situace je pro psa velmi neobvyklá a jistě nepříjemná. Pokud psa soustavně na toto nebudete připravovat, téměř vždy bude "mírně udiven". Toto prověří pouze část povahy, a to tu, že pes na sebe nechá sahat. To přece není jediné kritérium pro dobrou povahu psa.

Originally Posted by kveta

Vždy jsem byla zastáncem toho, že pracovní pes by měl mít zkoušky z výkonu. A za takovou zkoušku bych pro uchovnění považovala zkoušku ovladatelnosti. To je totiž to, co ke svému životu potřebuje každý pes.

Jistě, i ZZO nebo ZOP je zkouška z výkonu, ale výkonu pouze jednostranně zaměřeného. Pes vám sice toto zvládnout může, pokud ale dupnete a on uteče, moc dobrou povahu zrovna nemá... Tyto zkoušky spíše hovoří o tom, kolik času věnoval a jak šikovný byl psovod, ne pes. S některými jde tato zkouška udělat dříve, s jinými po delší době. Po důkladné přípravě ji zvládne naprosto každý pes. Aby zkouška skutečně prověřila pracovní vlohy psa, měla by nutně obsahovat mimo poslušnosti i obranu a stopy. Toto sice každý pes nepotřebuje, ale patří to k tomu, co by měl každý pracovní pes zvládnout.

Originally Posted by kveta

Samozřejmě psi, kteří jsou skutečně pracovně využívaní (policie, ochranka, apod), budou pro svou profesionální kariéru patřičně vycvičeni, ale velmi bych se bála okamžiku, kdy můj rodinný mazel jednou špatně vyhodnotí situaci a půjde si pro svou "kořist".

Co k tomu mám napsat? Nesouhlasím s vaším názorem jako celkem, vidím to spíš takto:
Pokud máte strach, že váš pes vyjede, právě proto byste obrany cvičit měla. Pes se tak stává mnohem více ovladatelným v krizových situacích a hlavně vy poznáte jeho. A proto budete vědět kdy a jak zareaguje. Právě tímto totiž předejdete nečekanému pokousání. A navíc, většina psů, která někoho pokousala, byli psi necvičení. Myslíte si, že pes se ZVV3 žere lidi na potkání? Právě naopak, je sebejistý a vy víte, jak se zachová. A kdyby se "nezachoval", stačí jedno slovo a uklidní se.

Pokud byste chtěla odstranit zkoušky povahy z bonitací, jak byste si potom, jako zájemce o všestraně nadaného psa vhodného na výcvik, vybírala štěně? Bez potíží by se vám mohlo stát, že by z něj vyrostl vytřepaný nerváček, se kterým byste nemohla ani na cvičiště, kde se střílí.

Pokud se vám zkoušky povah nelíbí, nemusíte na ně psa vůbec nijak chystat, to opravdu není vaše povinnost. Ale výsledek bude důležitý pro všechny, kteří by měli zájem o jeho štěňata. Vždyť chápu, není hezké vědět, že můj pes mne v krizové situaci třeba opustí. A nebo naopak považuje křičící dítě za hrozbu? Uvědomte si ten paradox. Zkoušky povahy zachovávají populaci povahu vhodnou a vyrovnanou. Jen tak poznáte, jestli otec či matka není nervák nebo strašpytel. To, že se psu nelíbí měřidlo, o tom nevypovídá.

I vyděšený psík se přípravou naučí nechat se změřit. Obranu nikdy nervově nezvládne. A jak byste bez zkoušky povahy rozlišila třeba známku Of (sangvinik - ovladatelný, vyrovnaný) od povahy Oh (dobrácký - méně dráždivý)? Pro vás jistě zanedbatelné. Pro toho, kdo hodlá se psem cvičit nebo ho mít pro svou obranu, je to velmi propastný rozdíl. Ale chování u měření by bylo prakticky nerozlišitelné.

Ale jakýkoli názor je přínosný. Odpověď na něj může vysvětlit mnohé, jak pisateli jednomu, tak druhému. A nebo třeba náhodnému čitateli.

[Helenasotis]

Simona to napsala velmi pěkně ! Děkuji Vám, Simono, za tento příspěvek.
Já bych ještě jen dodala, že nejlepší způsob, jak prověřit povahu, tedy nervovou soustavu psa, je střídání vzruchu a útlumu. Pes, který se dokáže snadno vzrušit, ale má problém se následně uklidnit, je cholerik (trochu to zjednodušuji, ale nebudeme zde rozpitvávat všechny podrobnosti), pes, který se nevzruší vůbec, je podle dalších okolností flegmatik (bývá přátelský až netečný, nikdy bázlivý) nebo melancholik (bývá bázlivý). Jedině pes, kerému nedělá problém ze vzruchu přejít do klidu a po chvilce se chovat opět zcela normálně, je pes s povahou sangvinika - tedy to nejžádanější. V praxi samozřejmě neexistují čisté typy(nebo spíš vyjímečně), ale vzájemně se kombinují, proto i stupnice povahy u ČSV má víc jak pouhá 4 písmena.
Co je z toho důležité ale pro samotný chov - populace ČSV je velmi malá a nelze dělat selekci jen na samé jedince sangviniky (Of), vyřazeni jsou psi choleričtí (Oe), melancholičtí (Oa) a nejistí, kteří nenavazují kontakt (Ob). U ostatních povah je pak samozřejmě žádoucí správné zkombinování chovného páru, proto je třeba mít povahy dostatečně podrobně rozčleněné.

Co se týká měření, také ho nepovažuji za hodnověrnou prověrku povahy. Stačí úraz, který bude obnášet bolestivé ošetřování a jedinec bude v budoucnu minimálně na tuto tělesnou partii značně nedůtklivý (samozřejmě mohou existovat výjimky). Po vlku čsv totiž zdědili "sloní" paměť na negativní zážitky (to je vlastnost, která vlku pomohla přežít až do dnešních dnů) a jakákoli špatná zkušenost se u tohoto plemene odstraňuje velice těžko a zdlouhavě. A pak by byl výsledek takovéto "zkoušky" povahy velmi zkreslený.

Helena

[Artemis]

Originally Posted by Simona

Pokud máte strach, že váš pes vyjede, právě proto byste obrany cvičit měla. Pes se tak stává mnohem více ovladatelným v krizových situacích a hlavně vy poznáte jeho. A proto budete vědět kdy a jak zareaguje. Právě tímto totiž předejdete nečekanému pokousání. A navíc, většina psů, která někoho pokousala, byli psi necvičení.

Ahoj všem,
neměl jsem v úmyslu se do vaší debaty vůbec zapojovat, protože na toto téma mám vlastní názor, který tu ventilovat nebudu. Ovšem tato hláška mě málem zvedla ze židle. Dávám dohromady psy, kteří někoho napadli už dost dlouho, abych měl zcela jasno v tom, co měli za sebou a musím s tebou nesouhlasit. Docela dost psů, kteří napadli i vlastního pána, chodilo pravidelně na cvičák a dělali se s nimi aktivně obrany. Dokonce jsem dostal poměrně dost psů i se slušně okousaným vlastním rukávem, který tedy stejně vždy někomu věnuji. Za mlada jsem také figuroval a vím kteří psi se na tuto práci hodili a kteří ne. Nebezpečí pokousání totiž nepramení od psa, ale od jeho pána. Pokud mám já sám super psa, se kterým by se dali úspěšně odkousat i ZV3 nebo OPéčka, tak je všechno v pohodě, ale ten samý pes je v rukách nejistého psovoda s nižším sebevědomím vysloveně časovanou bombou. Proto nevidím žádný důvod k tomu, tlačit každého (i když dokonalého) psa do obran. Mohl by tak jedině zvýšit bilanci průšvihů ve zprávách, kterých je tam dost i bez toho. Zmíněné dvojici, kde psovod neví ani co je ZM natož ZV3, bude skutečně lépe vyhovovat alespoň slušná poslušnost bez obran.

[HankaB]

Všechny zdravím.
Heleno, Simono, opravdu Vám připadá, že tento typ "zkoušek povahy" m objektivní vypovídací schopnost? Myslím si, že je nelogické, aby zkoušku povahy bylo možné natrénovat předem. Pak to není zkouška povahy, ale toho, co psa učím, jestli chodím na cvičák a tak. O povaze psa mi to nic neříká.
Souhlasím s Květou, že měření je pro psa velkou zatěžkávací zkouškou.
Ovladatelnost mohu psa naučit spolehlivě - i pro krizové situace - i bez obran. Znám pár psů různých plemen, kteří na cvičák chodí, cvičí obrany, ale klidně utečou za zvěří nebo za kočkou a ovladatelnost je v tahu.
Mám dva ČV a pokud se mě týká, měla bych v budoucnu zájem o štěňata po rodičích, kteří obrany nebyli nuceni cvičit. O tom to není. Jsem si jistá, mám vyzkoušeno konkrétními událostmi, že pokud je dobrý vztah mezi pánem a psem, i pes necvičený na obrany je ochoten svého pána bránit.
V dnešní době považuji za nejlepší řešení učit psa, že po člověku se vyletět za žádných okolností nesmí a do lidí se prostě nekouše.
Co se týká populace ČV, myslím, že je škoda, že v současném systému nemohou být uchovněni psi, jejichž majitelé odmítají cvičit obrany.
Podle informací, které jsem si našla, v ostatních zemích se povaha ČV touto formou nezkouší? Jak to tedy dělají tam? Jsou jejich psi labilní, neovladatelní atd.? Děkuji za odpověď.

[Mirkawolf]

Originally Posted by HankaB

Co se týká populace ČV, myslím, že je škoda, že v současném systému nemohou být uchovněni psi, jejichž majitelé odmítají cvičit obrany.
Podle informací, které jsem si našla, v ostatních zemích se povaha ČV touto formou nezkouší? Jak to tedy dělají tam? Jsou jejich psi labilní, neovladatelní atd.? Děkuji za odpověď.

Bydlím už rok v Belgii a za tu dobu jsem se setkala se slušným počtem místních (belgických, holandských nebo francouzských) československých vlčáků. A musím říct, že převážná většina z nich je naprosto povahově tragická.

Jsou to psi naprosto povahově nevyrovnaní, plaší a ustrašení, v některých případech naopak poměrně agresivní. Převažují ale ti ustrašení a bojácní. Takoví psi by v Čechách nebo na Slovensku nikdy neměli šanci projít povahovými testy. A neustáli by ani ono zmiňované měření. Vždyť jejich majitelé, kteří je třeba přivedou na výstavu, mají co dělat, aby je z výstavních klecí vytáhli ven a dovlekli do kruhu, tam je udržet a po posuzování je psi zase s očima navrch hlavy vlečou zpět ke klecím. Výstavní klece jsou k dispozici na každé výstavě a 99% čévéček v nich tráví celý den, protože z pobytu mimo klec ve výstavním ruchu mají prostě hrůzu!

Tito psi vetšinou nechodí na cvičák, majitelé je mají na zahradě jako mazlíka a maximálně s nima jdou někam na vodítku. Z vodítka je nepustí, protože by jim pes utekl. Socializace většinou mizerná až nulová. Obrany s nimi nikdo nedělá, neboť by psa nedostali na cvičák, od figuranta by utekl a ještě by přitom pokousal vlastního pána. Necvičí s nimi ani poslušnost, natož stopy nebo něco jiného. Někteří majitelé dokonce zastávají názor, že čévéčka se cvičit vůbec nedají, hodina výcviku je pro ně nezvládnutelná a další podobné bludy. Dokonce jsem už i slyšela, že pokud se čévéčko bojí, tak je to v pořádku, má přece v sobě vlka!

Čévéčko si tady pomalu ale jistě vypěstovává nálepku psa, se kterým se nedá nic dělat a které je naprosto k ničemu. Pak se každý diví, když já mohu se svými psy jít kamkoli, do restaurace, na náměstí když jsou trhy, do metra atd. A samozřejmě na cvičák. Moje starší fena cvičila obranu (nijak valně) a přesto je vůči lidem naprosto bezpečná, neožene se, ani když jí cizí děti šlapou na nohy, tahají za uši a píchají do nosu.

Pokud bychom se v Čechách vzdali testů povahy, pravděpodobně by to za čas vypadalo tak, jak tady "na Západě". No děkuju pěkně, to by byl konec našeho plemene.

ČSV je jednou plemeno pracovní a jako takové musí tedy k uchovnění projít svodem, bonitací a zkouškou povahy. Zkoušky povahy mají v ruzných podobách i ostatní plemena, nevím, proč by to naše o ni mělo být ochuzeno. Nebo snad chceme, aby se časem naši psi změnili v ustrašené chudáky, jaké tady potkávám? Pokud se někomu nechce cvičit na cvičáku a dělat obrany, tak si přece nemusí pořizovat pracovní plemeno? Na světě jsou desítky až stovky jiných plemen, ze kterých si lze vybrat.
Jestliže chci ale pracovního psa a chci na něm chovat, musím dodržet určitá pravidla.

Nejde přece říct, pořídím si štěně po rodičích, kteří nemuseli obrany dělat. Možná nemuseli, ale zkouškou povahou stejně museli projít, a to že jí prošli, o něčem svědčí. Profitovat na tom, že někdo si dal tu práci a připravil rodiče mého štěňěte na zkoušky povahy, ale pro svého psa a majitele jeho budoucích štěňat já to dělat nebudu, to je trochu zvláštní. Podle mě to svědčí o nezájmu udržet plemeno zdravé a psychicky normální.

A pro mě je normální, bude-li mě můj pes bránit před opilci a jinými pobudy. Proto ho mám. Až budu chtít, aby mě mohl na každém rohu nějaký trouba namlátit a okrást, tak si pořídím pudlíka.

[HankaB]

Názory jsou od toho, aby se různily. Mirko, píšete, že máte psa z určitých důvodů. Já je mám proto, že mi s nimi je dobře, mám je pro potěšení svoje a doufám, že i jejich. S fenkou jsme byli jako se štěníkem na cvičáku celkem 3x a rychle jsme utekli, způsob zacházení se psy nám prostě neseděl. Přesto, i když umí měně povelů než cvičákoví psi, je v ovladatelnosti na srovnatelné, v některých případech i lepší úrovni.
Z Vašeho příspěvku vyplývá, že u zahraničních ČV je to v první řadě o socializaci, ne o cvičáku a obranách. Mimochodem, moje fenka svod v pohodě ustála, přestože cvičák viděla jako tříměsíční a ještě z rychlíku.

[CDaniela]

Pokud chce majitel zbonitovat psa,musí se prostě přizpůsobit určitým podmínkám.Pokud se mu podmínky nelíbí ať nebonituje.
ČSV nemá pro chovnost nutnou zkoušku z výkonu a pokud by se zrušila ještě zkouška povahy u "kolíku" můžem to rovnou zabalit a přeřadit ČSV z plemen pracovních do společenských.

Všem nespokojeným doporučuji navštívit bonitaci NO a detailně si prohlédnout jak vypadá jejich zkouška povah.
P.S. Má-li někdo lepší nápad,jak zbonitovat povahu u čévéček,může podat svůj návrh na konferenci.

[HankaB]

Šediváku, já přece nemluvím o zrušení zkoušky povahy, jenom o její formě. Není přeci argument poukázat na to, že to jinde dělají také. Jinak se budeme určitě řídit Vaší radou a nebudeme bonitovat. Pro nás je důležitější pohodový pes než bonitace.

[Dayen]

Mám z toho tady divný pocit. Zkouška povahy přece není o tom, dělat ze psů bestie, ale jen prověřit, jak se zachovají. Můžete psa na to připravit, ale také nemusíte. A podle toho, jak se zachová, buď chovný bude nebo ne.

Lidem, kteří se psem necvičí a nechtějí chovat, může být tato zkouška vysloveně ukradená. Copak jejich psům ublíží, když na ně jednou někdo zakřičí? Myslím, že ne. Tak proč se tolik rozčilují... je to jako kdybyste chtěli zrušit testy bezpečnosti aut. Jen proto, že některá pěkná se vyřadí? Pokud by zkoušky nebyly, byly by silnice skučně nebezpečným místem. Co chvíli by někomu mohla selhat brzda a auto někoho zabít.
Pro druhé je důležitá. Tak proč jim ji lidé, kteří s ní neslouhlasí, chtějí odpírat? Jen proto, že důvodu této zkoušky nerozumí?

HankoB, myslíte, že ta jedna zkouška ubere vašemu psu na pohodovosti? Naopak, až si po letech třeba budete brát dalšího, zaručí vám tato zkouška, že pejsek pohodový bude. Kdyby tu zkouška nebyla, tak si uvědomte, že váš pejsek by rozhodně nebyl takový, jaký je, ale mohl by to být plachý uzlíček nervů.
To byste si přála? Aby se váš pejsek bál lidí? Aby chtěl utéct, když na ulici něco bouchne (vystřelí)? Aby se vám strachem vysmekl z obojku a vletěl pod auto? Přála bych vám to zažít, pak byste mluvila jinak. A nebo na ČSV nadávala za jejich neschopnost?

Pro všechny odpůrce stávajících zkoušek: navrhněte jiné řešení, které by umělo rozdělit povahy tak jako teď.

[HankaB]

Vidím, že se mi nepodařilo srozumitelně vysvětlit, na co se vlastně ptám. S tímto stylem zkoušky nestojí a nepadá to, jestli budoucí štěně bude nebo nebude pohodové, vždyť si přečtěte svoje odpovědi. Děkuji všem za odpovědi a Vaše názory, mějte se dobře a hlavně Vaši pejskové.

[Helenasotis]

Originally Posted by HankaB

Všechny zdravím.
Heleno, Simono, opravdu Vám připadá, že tento typ "zkoušek povahy" m objektivní vypovídací schopnost? Myslím si, že je nelogické, aby zkoušku povahy bylo možné natrénovat předem. Pak to není zkouška povahy, ale toho, co psa učím, jestli chodím na cvičák a tak. O povaze psa mi to nic neříká.
Souhlasím s Květou, že měření je pro psa velkou zatěžkávací zkouškou.

HankoB, přečetla jste si dobře můj příspěvek o tom, že nejlepším testem povahy je takový, kde se střídá vzruch a útlum? A že jedině podobnými testy lze rozlišit povahy, které v jistých situacích mohou vypadat na první pohled totožně? Já sice mohu psa na něco připravovat, ale zkušený posuzovatel pozná z řeči těla psa mnohem víc a prostě pes, který na to nemá "patrony", jako sangvinik nikdy nezareaguje. V dalším chovu by samozřejmě bylo žádoucí, aby alespoň jeden z rodičů byl vždy s povahou Of. Pokud chcete mít stoprocentně dobrácké plemeno bez jakékoli dráždivosti, musíte sáhnout někam hodně jinam. Ale toto je československý vlčák, přečtěte si, prosím, dobře jeho standard. Mrzí mě, když si lidé pořizují toto plemeno jen proto, že se jim líbí vzhledově, ale již nejsou schopni akceptovat jeho povahové rysy a pracovní zaměření.
Také si ještě jednou přečtěte, co jsem napsla o měření. Neplácám jen tak do větru, ale velmi dobře vím, o čem v tomto případě mluvím (čerpám z nejedné zkušenosti ze života).

Originally Posted by HankaB

Mám dva ČV a pokud se mě týká, měla bych v budoucnu zájem o štěňata po rodičích, kteří obrany nebyli nuceni cvičit.

To myslíte opravdu vážně? Asi toho moc nevíte nejen o obranách ale ani o ČSV. Už jste někdy nějakého viděla, který se nechal PŘINUTIT cvičit obranu? K obraně pes buď vlohy má nebo nemá a žádné čévéčko , které o obranu nemá ani za mák zájem k ní nepřinutíte, kdybyste se na hlavu stavěla. A pokud k ní vlohy má, tak je pravděpodobně předá dál a Vám to bude málo platné, že jste si vybrala štěně po rodičích, s kterými se nepracovalo. Spíš to bude ještě horší, protože tam bude opravdu problém poznat, co v těch psech je. Ale když se se psem cvičí, jeho vlohy na povrch vyplavou a upřímný majitel je nebude zkreslovat.

Originally Posted by HankaB

Co se týká populace ČV, myslím, že je škoda, že v současném systému nemohou být uchovněni psi, jejichž majitelé odmítají cvičit obrany.

A tuhletu, s prominutím, hloupost jste, prosím Vás, vzala kde? Copak to někdy někdo někde napsal? Zkuste si přečíst např. článek PŘÍPRAVA PSA NA BONITACI na klubových stránkách.


Asi jsme se tady na Vás všichni sesypali jako sršáni, ale zkuste si nejprve získat více informací, než začnete něco odsuzovat.

Přeji všem pěkný den a méně adrenalinu

Helena

[Pavel]

Jen drobná (a snad už závěrečná ) ) poznámka. Z debaty je jasné, že si navzájem nerozumíme. Jedni tady mluví o výcviku psa, o tom, jak s ním trénují obrany a druzí o povaze psa.
Zkouška povahy je zcela něco jiného, než zkouška z výkonu. Zkouška z výkonu prověřuje, co se pes naučil a jakými dovednostmi vládne. Naproti tomu zkouška povahy by měla prověřit povahu psa, nikoliv jeho dovednosti. Proto by měla být taková, aby se prostě nedala natrénovat nebo naučit. Samozřejmě nic není dokonalé a ani zkouška povahy u ČsV nikoliv. Ale náhražky "kolíku" už byly zkoušeny (především v zahraničí) a dopadlo to velice tristně. "Kolík" je prostě zatím nejlepší, co bylo vymyšleno. Používají ho jiná plemena a používají ho už hodně desetiletí i ozbrojené složky při prověřování svých psů (tam se ale úder nenaznačuje ale skutečně se provede). Se psem nemusíte chodit cvičit obrany aby ustál "kolík". Pokud máte psa sebevědomého a vyrovnaného, tak zkoušku ustojí.
A co se týká měření - to přece není žádné prověření povahy psa ?!?!? Změřit by se v přítomnosti majitele měl nechat kterýkoliv pes, který je normálně vychován a nemá závažné psychické problémy. Samozřejmě bázliví a plaší psi neustojí ani to měření.

A ještě k Rudovi (Artemis). To, co napsal, by si měli přečíst všichni, nejen Ti, kteří se psem cvičí. Začít se psem cvičit obranu ve chvíli, kdy nemá přivolání ani základní poslušnost je prostě zadělávání si na problémy. Stejně tak jako snaha mít za každou cenu všestranného psa z jedince, který je nejistý nebo flegmatický. A jak Ruda napsal, nejhorší je výcvik psa s majitelem, který sám není psychicky v pořádku. A já bych dodal, nejen výcvik - nejhorší je, když majitelem ČsV je psychicky labilní člověk. Ale to není problém obran jako takových ale soudnosti a odpovědnosti majitelů a chovatelů ...

[HankaB]

Heleno, mohu Vás ujistit, že všechno, co ve svém příspěvku uvádíte, jsem velmi pečlivě přečetla. Mohu jenom opakovat, že obě mluvíme o rozdílných věcech, znovu zdůrazňuji, že se mi určitě nepodařilo říct, o co mi jde. Vzhledem k tomu, že mám ČV velmi ráda nejenom kvůli jejich exteriéru, mám doma ČV, žiji s nimi. Ty s prominutím hlouposti, na které mě upozorňujete, mám od zkušených majitelů i chovatelů ČV, kteří nám doporučovali nácvik na svod a bonitaci s figurantem na cvičáku s tím, že bez toho asi těžko projdeme. Nesouhlasím s názorem, že mi zkouška tohoto typu zaručí v budoucnu pohodového štěníka/psa. To je o socializaci, výchově, o tom vzájemném poznání a důvěře.
Tímto se definitivně odhlašuji, ještě jednou přeji všem a jejich pejskůmˇ, aby se měli co nejlépe.

[Pavel]

Originally Posted by Bora

Nerada bych se dočkala toho, že můj pes krizovou situaci vyhodnoní po svém, a protože byl naučen, že proti člověku je možné se brátnit / útočit tak to vyzkouší.

Neodpostím si ještě jednu poznámku. Co je to za nesmysl ? Žádného živého tvora přece nemusí nikdo učit bránit se. I pes, který nikdy cvičák neviděl, se v případě nutnosti obrátí proti člověku. To nemá s výcvikem obran nic společného.
Mluvíme tady o VÝCVIKU obran, nikoliv o výchově k agresivitě. Výcvik provádí trenér a provádí ho do začátku do konce (to je třeba zdůraznit). Pokud přijde k trenérovi člověk, který má labilního psa nebo je sám labilní, a chce cvičit obrany měl by ho tento odmítnout. Pokud to neudělá, není to trenér ale podvodník, který se za trenéra jen vydává. Ale takovéhle extrémy nejsou jen v kynologii. Své drahé auto, na které jste celý život šetřili, si taky dáváte opravit do servisu, o kterém víte, že to tam umějí a nikoliv k nějakému zámečníkovi, který vám jen slibuje, že to není problém opravit.
Odpůrci výcviku obran tu argumentují extrémy. Ze všech šetření a statistik vyplývá jasně, že více jak 99% psů, kteří pokousali člověka, žádný výcvik nikdy neprodělalo. Nejnebezpečnější jsou nesebevědomí, bázliví, plaší psi bez výcviku a výchovy nebo psi v rukou pomatenců ...

[CDaniela]

Ještě jednou Hance:
Možná to tu někdo napsal,ale psa, kterého učíte na "kolík" vůbec nemusíte cvičit v obranách a na cvičišti."Kolík" můžete nacvičit kdekoli v terénu a s kýmkoli,kdo nácvik kolíku zvládá.
(V obranách pes kouše do ochraného rukávu,mimo jiné,cvičí se k ovladatelnosti. A při "kolíku" se ověřuje,jak pes reaguje na cizího člověka klidně procházejícího a útočícího.Oboje 2 x po sobě,jednou s majitelem a podruhé bez.)
Někteří majitelé to nechájí osudu a nic netrénují.Vyrovnaný pes to zvládne.Někteří to trénují a třeba i tuto zkoušku opakují a i tak to pes nervově labilní nezvládne.