Využití píšťalky při výcviku

Ghost · 21-12-2004, 12:27

Ahoj,

máte někdo zkušenosti s píšťalkou pro psy? Já mám jedinou zkušenost s píšťalkou z filmu "Goro bílý pes"

tak mě zajímá, jaké to je ve zkutečnosti.
Zajímají mě názory na použití píšťalky při výcviku, její vhodnost pro čsv, obtížnost výuky, vaše zkušenosti s píšťalkou a vůbec všechny podněty a názory týkající se tohoto tématu.

Díky
Zdeněk "Ghost" Havlík

Pavel · 21-12-2004, 12:46

Já nevím. Ptal jsem se na to před časem profesionálních psovodů jak u armády tak u policie a odpověď byla stejná - pes by měl poslouchat svého pána, jeho posuňky, jeho hlas a nikoliv pískání píšťalky nebo klikání klickeru.
Znám jen jeden případ, kdy jeden z mých známých používá píšťalku a to pouze a jen pro přivolání psa, pokud je pes z dohledu a on netuší kde přesně je ? Jina jeho psi, samozřejmě, mají přivolání i na normální hlasový povel.

Helenasotis · 21-12-2004, 17:04

Já jsem si kdysi pořídila píšťalku pro svého hluchého (nebo značně nedoslýchavého) 12 letého kokršpanělího nalezence (než jsem přišla na to, že je to hluchota a ne snaha ignorovat mé povely, tak jsme si celkem užili

). Píšťalka byl pokus o komunikaci pomocí vysokofrekvenčního zvuku, který se mohl prodrat psím zvukovodem snáz, než zvuky o nižším kmitočtu.

První a celkem zásadní zjištění bylo, že píšťalka je neskutečně nepraktická! Musela bych ji mít neustále v puse, jinak nebylo možné reagovat včas a podle potřeby. A to nemluvím o tom, když jsem ji úplně zapomněla doma.
Davida naučila nouze housti, mě zase pískat podobně jako ona píšťalka (na Gora zapomeňte, píšťalka je slyšet i lidským sluchem), což má hned několik výhod:
1) i když pískám velmi tenkým a vysokým hvizdem, podobně jako ta píšťalka, tak má tento hvizd stále moje individuální melodické zabarvení, které jen těžko napodobí někdo jiný
2) nepotřebuji žádnou píšťalku - pusu nosím stále s sebou

3) a psi na to velmi dobře reagují - zvuk je pro jejich sluch dostatečně pronikavý, aby jej snadno zachytili i ve velmi rušném prostředí.
V určitých situacích je pro mě také mnohem praktičtější použít tlumeného písknutí, které registrují obvykle jen mí psi (třeba na výstavě apod.). Toto pískání nepoužívám obvykle jako samostatný povel, ale spíš jako alarm, který má obrátit pozornost psů ke mně (venku nejprve písknu a pak přidám povel "Ke mně!" - písknutí tak v podstatě nahrazuje jméno psa; i když i na samotné písknutí máme přivolání slušné).

Naučit psa reagovat na pískání není zase až tak těžké. Nejprve písknu a v zápětí vydám slovní povel, který pes už dobře zná a ovládá (třeba výše zmíněné "Ke mně!"). Následuje samozřejmě pochvala a odměna. Po určitém počtu opakování pes začne reagovat již na samotný hvizd.

Otázkou ale zůstává, co vlastně chci pískáním řešit - pokud chce někdo odkládat psa ze 3 kilometrů nebo dělat sedni, lehni, vstaň přes celé pole, tak ať jde asi nejdřív shánět toho filmového Gora

.

Helena

Fianna · 18-01-2005, 16:02

Ahoj,
no já mám takovou docela neobvyklou zkušenost. Chodím na dlouhé několikahodinové procházky s kamarádkou, která bydlí kousek od nás a jak našemu štěněti, tak její fence to evidentně prospívá. Tori jsou 3 roky a poslouchá i na píšťalku (věřte, že když se Tori s Joshuou rozeběhnou za zajícem a zmizí kdesi za horizontem, je píšťalka skutečně na místě).
Celou dobu jsem si myslela, že když se zapíská na píšťalku a od někud se vynoří Tori, takže Joshua, jako správné štěně se jí drží a přibíhá s ní.
Ovšem nedávno jsme byli někde venku a akorát jsem volala Joshuu k sobě, když tu vidím, jak metelí a najednou se zarazil. Nědko na druhém konci parku pískal stejný signál na přivolání jaký používá kamarádka na Tori a on zmateně koukal, jaktože stojím tam, když pískání jde odjinud.
Jinak Joshuovi je 5 měsíců, pro upřesnění.

wami · 27-01-2005, 09:55

Ahojky!

Ad pistalka - je psa naucila pribihat mimo na slovni povel i na pistalku. Bylo to kvuli mamince, ktera by jej jinak neodvolala z pole (mame cast pozemku stejne jako sousedi okolo neoplocenou, takze kdyz tam cas od casu pejsu pustime, "ztrati se" v okoli

)

A protoze jsem obcas lina mluvit, po nekolika letech uz reaguje na spoustu druhu piskani - neco jineho znamena "stuj", neco jineho "davej pozor", jine je "ke mne", jeste jine na upozorneni zmeny smeru. Nektere piskaci "povely" jsou veci, na ktere me nikdy nenapadl vhodny slovni povel (i kdyz treba na slovni povel "stuj" mi pejsa primrzne k zemi

), ale ted uz na to pejsa reaguje v pohode.

Nicmene samozrejme jsem nic z toho nepouzivala na cvicaku (jenom pri par pokusech o agility jsem pouzivala misto jmena psa piskani, protoze na to lepe reagoval

)

Jirda · 21-05-2005, 09:38

Zdravím všechny.
Helena má pravdu. Mám 3 pesany a ať se rozběhnou kamkoli, třeba i každý jiným směrem, tak na moje zapískání pusou vždy všichni přiběhnou. Píšťalku jsem si nikdy nekoupil z jednoho prostého důvodu. Může ji mít kde kdo a pesany by potom mohlo pískání mást. Není nad vlastní specifický zvuk hvízdání. Zdeněk

Artemis · 12-06-2005, 08:09

Mě naopak vysokofrekvenční píšťalka pomohla s přivoláním, repektive svoláváním několika vlčáků, jež ve svých třech letech neuměli nic. Kromě toho, byli z Francie a neznali ani české "pocem" natož "ke mně". Dodnes nemám strach je pustit do kilometrové vzdálenosti na volno a spolehlivě je na píšťalku přivolám. Je pravda, že se tato píšťalka koupit nedá, ale je ručně upravená na čistotu zvuku při zhr. 16-18kHz. Problém by nastal, kdybych ji ztratil, jelikož bych musel vyrobit kopii a opět ji dlouze testovat, aby měla stejný zvuk, jako ta přechozí. Výhodou je, že hvizd píšťalky, narozdíl od zvukového povelu, je pro psa více podobný svolávacímu vytí a dá se naučit téměř za jedno odpoledne. Na jiné povely píšťalku nepotřebuji, stačí, když mám naučené přivolání na velkou vzdálenost. Dobrou zkušenost mám s tím, když mi nějaký pes utekl, stačilo kolem jedné nebo druhé hodiny ráno, kdy je okolní šum naprosto minimální, písknout a spolehlivě se pes zvuku chytil a přiběhl. Ještě se musí brát v potaz odraz zvuku, proto je dobré znát kopcovitost terénu a třeba písknout opačným směrem, než kde lze předpokládat, že se pes pohybuje.

overdrive · 13-11-2005, 15:53

Quote:

Originally Posted by Helena

Toto pískání nepoužívám obvykle jako samostatný povel, ale spíš jako alarm, který má obrátit pozornost psů ke mně (venku nejprve písknu a pak přidám povel "Ke mně!" - písknutí tak v podstatě nahrazuje jméno psa; i když i na samotné písknutí máme přivolání slušné).
Helena

Presne tak, piskani take pouzivam jako tlesknuti, nebo piskani pusou. Kdyz mam u sebe pistalku samozrejme.

Dobre je to treba do kopcu, kdy ma pes dost svobody a rozbehne se treba za nejakou vysokou.Clovek je udychany a vyschly z cesty do kopce a pres suche rty se spatne piska. Navic je pistalka asi DOST vyrazna, protoze pes ma daleko vetsi motivaci pribehnout i pres jine zajmy. Oznacil bych pistalku za takovy ekvivalent voditka na dalku, ale jak podotkli jini, musi si na to clovek zvykat snad vic nez pes.

21-12-2004, 12:27	#1
Ghost Junior Member Join Date: Jan 2004 Location: Praha-Východ Posts: 74	Využití píšťalky při výcviku Ahoj, máte někdo zkušenosti s píšťalkou pro psy? Já mám jedinou zkušenost s píšťalkou z filmu "Goro bílý pes" tak mě zajímá, jaké to je ve zkutečnosti. Zajímají mě názory na použití píšťalky při výcviku, její vhodnost pro čsv, obtížnost výuky, vaše zkušenosti s píšťalkou a vůbec všechny podněty a názory týkající se tohoto tématu. Díky Zdeněk "Ghost" Havlík

21-05-2005, 09:38	#6
Jirda Junior Member Join Date: May 2005 Location: Brno Posts: 72	Zdravím všechny. Helena má pravdu. Mám 3 pesany a ať se rozběhnou kamkoli, třeba i každý jiným směrem, tak na moje zapískání pusou vždy všichni přiběhnou. Píšťalku jsem si nikdy nekoupil z jednoho prostého důvodu. Může ji mít kde kdo a pesany by potom mohlo pískání mást. Není nad vlastní specifický zvuk hvízdání. Zdeněk __________________ Zdeněk

12-06-2005, 08:09	#7
Artemis Junior Member Join Date: Oct 2003 Location: Vysočina Posts: 30	píšťalka Mě naopak vysokofrekvenční píšťalka pomohla s přivoláním, repektive svoláváním několika vlčáků, jež ve svých třech letech neuměli nic. Kromě toho, byli z Francie a neznali ani české "pocem" natož "ke mně". Dodnes nemám strach je pustit do kilometrové vzdálenosti na volno a spolehlivě je na píšťalku přivolám. Je pravda, že se tato píšťalka koupit nedá, ale je ručně upravená na čistotu zvuku při zhr. 16-18kHz. Problém by nastal, kdybych ji ztratil, jelikož bych musel vyrobit kopii a opět ji dlouze testovat, aby měla stejný zvuk, jako ta přechozí. Výhodou je, že hvizd píšťalky, narozdíl od zvukového povelu, je pro psa více podobný svolávacímu vytí a dá se naučit téměř za jedno odpoledne. Na jiné povely píšťalku nepotřebuji, stačí, když mám naučené přivolání na velkou vzdálenost. Dobrou zkušenost mám s tím, když mi nějaký pes utekl, stačilo kolem jedné nebo druhé hodiny ráno, kdy je okolní šum naprosto minimální, písknout a spolehlivě se pes zvuku chytil a přiběhl. Ještě se musí brát v potaz odraz zvuku, proto je dobré znát kopcovitost terénu a třeba písknout opačným směrem, než kde lze předpokládat, že se pes pohybuje.

21-12-2004, 12:46	#2
Pavel Moderator Join Date: Sep 2003 Posts: 2,190	Já nevím. Ptal jsem se na to před časem profesionálních psovodů jak u armády tak u policie a odpověď byla stejná - pes by měl poslouchat svého pána, jeho posuňky, jeho hlas a nikoliv pískání píšťalky nebo klikání klickeru. Znám jen jeden případ, kdy jeden z mých známých používá píšťalku a to pouze a jen pro přivolání psa, pokud je pes z dohledu a on netuší kde přesně je ? Jina jeho psi, samozřejmě, mají přivolání i na normální hlasový povel.

21-12-2004, 17:04	#3
Helenasotis Junior Member Join Date: Jun 2004 Location: Zdiby Posts: 333	Já jsem si kdysi pořídila píšťalku pro svého hluchého (nebo značně nedoslýchavého) 12 letého kokršpanělího nalezence (než jsem přišla na to, že je to hluchota a ne snaha ignorovat mé povely, tak jsme si celkem užili ). Píšťalka byl pokus o komunikaci pomocí vysokofrekvenčního zvuku, který se mohl prodrat psím zvukovodem snáz, než zvuky o nižším kmitočtu. První a celkem zásadní zjištění bylo, že píšťalka je neskutečně nepraktická! Musela bych ji mít neustále v puse, jinak nebylo možné reagovat včas a podle potřeby. A to nemluvím o tom, když jsem ji úplně zapomněla doma. Davida naučila nouze housti, mě zase pískat podobně jako ona píšťalka (na Gora zapomeňte, píšťalka je slyšet i lidským sluchem), což má hned několik výhod: 1) i když pískám velmi tenkým a vysokým hvizdem, podobně jako ta píšťalka, tak má tento hvizd stále moje individuální melodické zabarvení, které jen těžko napodobí někdo jiný 2) nepotřebuji žádnou píšťalku - pusu nosím stále s sebou 3) a psi na to velmi dobře reagují - zvuk je pro jejich sluch dostatečně pronikavý, aby jej snadno zachytili i ve velmi rušném prostředí. V určitých situacích je pro mě také mnohem praktičtější použít tlumeného písknutí, které registrují obvykle jen mí psi (třeba na výstavě apod.). Toto pískání nepoužívám obvykle jako samostatný povel, ale spíš jako alarm, který má obrátit pozornost psů ke mně (venku nejprve písknu a pak přidám povel "Ke mně!" - písknutí tak v podstatě nahrazuje jméno psa; i když i na samotné písknutí máme přivolání slušné). Naučit psa reagovat na pískání není zase až tak těžké. Nejprve písknu a v zápětí vydám slovní povel, který pes už dobře zná a ovládá (třeba výše zmíněné "Ke mně!"). Následuje samozřejmě pochvala a odměna. Po určitém počtu opakování pes začne reagovat již na samotný hvizd. Otázkou ale zůstává, co vlastně chci pískáním řešit - pokud chce někdo odkládat psa ze 3 kilometrů nebo dělat sedni, lehni, vstaň přes celé pole, tak ať jde asi nejdřív shánět toho filmového Gora . Helena

18-01-2005, 16:02	#4
Fianna Junior Member Join Date: Jul 2004 Location: Praha Posts: 21	Ahoj, no já mám takovou docela neobvyklou zkušenost. Chodím na dlouhé několikahodinové procházky s kamarádkou, která bydlí kousek od nás a jak našemu štěněti, tak její fence to evidentně prospívá. Tori jsou 3 roky a poslouchá i na píšťalku (věřte, že když se Tori s Joshuou rozeběhnou za zajícem a zmizí kdesi za horizontem, je píšťalka skutečně na místě). Celou dobu jsem si myslela, že když se zapíská na píšťalku a od někud se vynoří Tori, takže Joshua, jako správné štěně se jí drží a přibíhá s ní. Ovšem nedávno jsme byli někde venku a akorát jsem volala Joshuu k sobě, když tu vidím, jak metelí a najednou se zarazil. Nědko na druhém konci parku pískal stejný signál na přivolání jaký používá kamarádka na Tori a on zmateně koukal, jaktože stojím tam, když pískání jde odjinud. Jinak Joshuovi je 5 měsíců, pro upřesnění.

27-01-2005, 09:55	#5
wami Junior Member Join Date: Jan 2005 Location: Stonava Posts: 35	Ahojky! Ad pistalka - je psa naucila pribihat mimo na slovni povel i na pistalku. Bylo to kvuli mamince, ktera by jej jinak neodvolala z pole (mame cast pozemku stejne jako sousedi okolo neoplocenou, takze kdyz tam cas od casu pejsu pustime, "ztrati se" v okoli ) A protoze jsem obcas lina mluvit, po nekolika letech uz reaguje na spoustu druhu piskani - neco jineho znamena "stuj", neco jineho "davej pozor", jine je "ke mne", jeste jine na upozorneni zmeny smeru. Nektere piskaci "povely" jsou veci, na ktere me nikdy nenapadl vhodny slovni povel (i kdyz treba na slovni povel "stuj" mi pejsa primrzne k zemi ), ale ted uz na to pejsa reaguje v pohode. Nicmene samozrejme jsem nic z toho nepouzivala na cvicaku (jenom pri par pokusech o agility jsem pouzivala misto jmena psa piskani, protoze na to lepe reagoval )