Pokud se to dítě nebojí nebo není moc drzé, tak je to ještě ta lepší varianta. Dítě naší sousedky (která nás nemá ráda a umím si živě představit, co mu asi o psech doma vykládá) při setkání s našimi psy už na vzdálenost deseti metrů začne výskat a divoce mávat rukama. Nejlepší způsob, jak docílit pokousání. Naštěstí jsme o krok napřed, takže naši miláčkové na dítě jen civí, jestli nepřijelo z Bohnic.

tak to tu nekdy muzeme udelat maly sraz :) vase smecka je celkem pocetna a v okoli tu je par dalsich csv :D

asi videl v tv desenskeho...takovych blbu, co ho napodobuji jsem uz potkala vic, ale nikdy to zadny nezkousel na mou fenku:x
az bude cesta do prahy, tak se ozvu;-)

uz trenujeme s burty..a celkem to zabira :) zatim ale jen od lidi, ktere uz zna z drivejska jako kolemdouci...na uplne cizi nejak nereaguje

jako deti jsou skupina sama o sobe, tem se, pokud to nejsou vylozene deti psi, vyhejbame. Nedoslo by k pokousani, ale takovyto vejskani s rukama nahore je idealni lovna korist.Ale mam cerstvou zkusenost s tim,ze nam na cundru, kdyz jsme si varili obed a ja a ani Arwen jsme prichoziho cloveka nezaregistrovali, ze se proti nemu vyritila a skakala na nej ne s uplne pratelskym umyslem.Prisla mi zaskocena, protoze vetsinou o lidech vim tak dve minuty predtim, nez se objevi,protoze temne vrci a je mi jasny, ze ne bezduvodne. Tohle mi prislo,ze zaspala svou strazni povinnost,protoze byl treba vitr jinak otocenej, (kterou po ni nikdo nechce) a ze proto takhle vystartila. Jinak v Praze s lidma problem nema zadnej.Ale v noci ,mimo mesto, hlida spolehlive.Nesteka, jen zavrci,a kdyz vi, ze to vnimame,nedela uz potom nic....

No jo, ale ty matky netuší, že naše 35kg štěňátko to jejich dítě nadšením serve z oblečení a zadupe do země. On děti hrozně zbožňuje, ale hold si s nima chce hrát po vlčím... to většinou děti moc nerozdýchaj:) Já pak mám co dělat, abych ho udržela, aby na ně neskočil...

Jinak včera se mi Dingo rozhodl sežrat nějakého pána. Jdeme normálně po chodníku a na druhé straně široké frekventované silnice šel nějaký starší pán, normálně oblečený, měl sice čepici, ale to už v tomhle počasí nosí kde kdo a Dinouš si toho nevšímá, neměl brýle, vousy, vůbec nic a docela normálně šel, ani o nás nevěděl. A Dingo jak ho uviděl, celý se naježil a začal vrčet a štěkat, úplně jako blázen. Šli jsme souběžně asi sto metrů a celou dobu vyváděl, já se ho snažila soustředit na pamlsky, chtěla aby šel u nohy a tak, tak vždycky na chvilku přestal a pak zase. Nakonec jsme oba přecházeli na stejném přechodu silnici proti sobě, a to už jsem fakt měla co dělat, abych psa udržela... nevím, co to do něj vjelo, jestli mu někoho připomínal nebo co... fakt nevím, ale to jsem ještě nezažila tohle. Jako že se lekne divně vypadajících lidí, když se před ním vynoří, hlavně třeba večer, to je normální, ale tohle?

Tak to je super 8)
Že nereaguje na cizí to není tak špatný, pokud okolo nich neprochází se staženým ocasem. Zkoušejte to postupně a pravidelně, to se srovná. Dobře taky funguje uzený kuře ;-)
Vyber si typ lidí který jí nevadí a začněte od nich. Annie se bála velikejch chlapů a babek s holema, a už je to skoro dobrý. Dodneška se ale občas objeví někdo kdo se jí nelíbí, teď se chová tak že dělá že je nevidí a je to. Dokonce se už nedávno nechala pohladit od obrovskýho hospodskýho a mlela ocáskem

No jo Desenskej... jednou jsem chtěla udělit jeho trest nejvyšší a kousnout Rakšu do nosu. Ani si toho nevšimla, mě ještě notnou chvíli bolely zuby a jako blb jsem si oprávněně připadala :D
Ale jedna věc je učit se vychovávat svého psa a druhá věc je jít, a vychovávat psy náhodným kolemjdoucím...

Jestli je pro něj podnět tak silný, že motivace pamlsky nezabírá, musíš jeho nežádoucí chování přerušit jiným, daleko silnějším podnětem. tzn. tak důrazný zákazem, že začne vnímat tvůj názor na své chování. V takové situaci bych ale nejdříve použila důrazný zákaz a pak až obrácení pozornosti na sebe - pamlsky. On musí pochopit, že si nepřeješ aby se tak choval. Když to pochopí, bude daleko jednodušší včas takové chování zastavit.

Tak to naši psi chápuo velice dobře a hodně hysterčí.

Tak já ho mezi tím napomínala, ale víš jak to s ním a zákazy je... můj názor na jeho chování je mu taky dost volný:) Tak příště žádné pamlsky, zkusím ho řádně seřvat... Stejně by mě ale zajímalo, co se mu na tom pánovi nelíbilo...


Já to občas používám, když přijdu domů, v jedné ruce něco, co nechci zničit a na druhou se mi nadšením pověsí pes... to mi pak k sebeobraně zbývají jen ty zuby na jeho čumáku:) Ale efekt to má jen ten, že začne hystericky ječet, jak když ho na nože berou, ale stejně se neuklidní:)

U pána se mu nemusel líbit třeba jen způsob chůze (zkušenost, když bratranec kulhal se sádrou na noze...)

Mně se osvědčilo jako jediné možné přerušení cizího nepřiměřeně silného podnětu jedině "kousnutí" rukou do boku. Je to sice z mé strany hodně zlé, ale v některých situacích to bylo jediné účinné, aby mě začal vnímat a zklidnil se (i co se týče psa, se kterým se chtěli servat), ale to používám jako takové poslední řešení.
Poprvé jsem to na něj použila zcela nechtěně, když se mi jako štěně chtěl za každou cenu probourat z pokoje v noci, kdy bratr dorazil domů s kamarádem...já ho chtěla chytit za kůži nad zadkem druhou rukou a trošku jsem se přehmátla. Bolt zařval, zklidnil se a za chviličku si mě šel udobřovat lízáním ruky k posteli. Do rána už byl klid.

V tom případě jsem musela kousat nějak špatně, páč hysterická reakce se nekonala:]

Hm, tak třeba u nás důrazné zakázání (případně ještě doprovoděné cuknutím vodítkem) vůbec nezabírá. Nebo spíš situaci dost zhoršuje. Když má strach z člověka a sama si vyhodnotí nebezpečí, tak se zákazama i pamlskama můžu jít někam:cry:. Mě se třeba osvědčilo úplně v klidu na ní začít mluvit ve stylu "co děláš? tam de pán, já ho taky vidim, no to je v pořádku a není potřeba ho sežrat, vyhodnotím si to sama" nebo tak něco, je úplně jedno co říkám, hlavně v klidu a nezvyšovat hlas při zákazu - to spolehlivě fungovalo jako zhoršení emocí a větší běsnění. Pokud vyšiluje moc, tak jí vklidu posadim (když je vypjatá moc a nereaguje, tak si jí pomalu a vklídku srovnám rukama tak jak potřebuju, případně jí s "kynologickým" povelem "halooooo" zaklepu mezi uši jako že má vnímat) a pořád na ní vklidu mluvim. Každý pes je samozřejmě jiný, nám funguje tohle - ne 100% ale je to o dost lepší-ikdyž vypadáme jako cvoci:roll: Jen tak naokraj - moc hezká ukázka přenosu emocí: šly jsme po cestě (na vodítku), celkem klídek, idyla a najednou kolem prosvištěly dvě cyklistky a srazily se. Nic se nestalo, ale jedna začala hystericky na tu druhou ječet a hádat se. Byly jsme cca 5 m od nich a moje fenečka najednou na základě nervozity a negativních emocí vycenila tesáky, začala vrčet, zježila hřbetní pruh ala divoké prase a vystřelila směr cyklistky. Rázem bylo po hádce:lol:

Samozřejmě na každého psa platí něco jiného. Já Dinga znám, je to moje štěně, znám Elišky přístup k němu a proto jsem napsala to co jsem napsala.
Dingo je pes s naprosto normální povahou, rozhodně není bázlivý ani agresivní, akorát je zvyklý přebírat situaci do vlastních tlapek.

Přesně tak:) On si myslí, že všechno na světě je tu jen pro něj a všechno si dělá po svém:D A že mu jako panička chce něco přikazovat nebo zakazovat, to jde mimo něj:) Abych dosáhla toho, že mi věnuje kousek své ctěné pozornosti, musím být někdy hodně nepříjemná... pak se na mě uráčí podívat stylem: co zase proboha chce??? A pokud ho okamžitě nepřesvědčím, že to co má udělat, chce udělat on a ne já, tak si jde zase po svém:) Naštěstí pamlsky jsou v 90% případů silný argument, že to chce tak udělat on:D
Příště budu důraznější, až bude mít zase snahu řešit něco za vůdce smečky:)