Jupííííí :lol:

no proc, to je jasny:
 

V čem jsou psi lepší než ženy

Rodice vašeho psa vás nikdy nenavštíví.
Pes vám nikdy netelefonuje.
Pes miluje, kdyz se vaši prátelé zastaví na sklenicku.
Pes neocekává, ze mu zavoláte, kdyz se nekde opozdíte.
Cím pozdeji prijdete domu, tím radostneji vás vítá.
Pes nenakupuje.
Pes nemá zájem o kvetiny, blahoprání a šperky.
Pes není nikdy nespokojen se svým telem.
Pes nedovolí, aby nejaký casopis rídil jeho zivot.
Pes vás povazuje za zábavného, kdyz máte špicku.
Psa pobavíte, trpíte-li plynatostí.
Pes vás nikdy nekritizuje.
Pes nechce vedet o kazdém psu, kterého jste kdy mel.
Na psa nemusíte nikdy cekat, je pripraven okamzite jít ven.
Cas, který pes stráví v koupelne, je omezen na rychlé napití.
Pes si nenosí svacinu na váš pracovní stul.
Pes je vdecný za to, ze ho zivíte.
Pes si nikdy nepujcuje vaše košile.
Pes vám nevypne televizi, díváte-li se na fotbal.
Muzete mít legálne nekolik psu.
Kdyz vás pes pokouše, muzete ho utratit nebo prodat.
Pes neumí mluvit.

V cem jsou psi a zeny stejní:

Vypadají dobre v kozichu.
Nevypadají zpravidla dobre v klobouku.
Jsou schopni sníst kilo cokolády na posezení.
Nerozumejí fotbalu.
Výborne dokází predstírat, ze rozumejí kazdému vašemu slovu.
Vyzadují drbání zad.
Nemuzete jim sverit platební kartu.
Nikdy nemuzete vedet, co si skutecne myslí.
Obcas bezduvodne štekají.

bambasi, todle nema chybu... je to takove.. takove...hmm, i kdyz jsem zenska, jeto proste pravdive!!! :lol:

Hlavně ten poslední bod :p

Jo, to je přesný. Asi některé z bodů lehce přeformuluju, upravím a už to bude uplně sedět na mou drahou polovičku:-D

dokonalý :lol:

ale toto pokračovalo a bolo tam aj porovnanie pes vs. muž :twisted:

anyway, tiež dobrá vec:
1 - granule (nebo maso pro psa) jsou na vašem nákupním seznamu každý týden
2 - váš pes spí s vámi
3 - nosíte psí sušenky v peněžence nebo kapse
4 - venčení a výkaly vašeho psa se staly zdrojem konverzace pro vás a vaše okolí
5 - v autě nevidíte přes sklo, protože všude zevnitř jsou otisky čenichu
6 - máte 32 různých jmen pro vašeho psa. Nejvíce z nich nedává žádný smysl, ale pes jim rozumí
7 - máte rádi lidi, kteří mají rádi vašeho psa a pohrdáte lidmi, kteří ho rádi nemají
8 - když vy a pes onemocníte v jeden den chřipkou, psa ještě tentýž den prohlídne veterinář, zatímco vám stačí pár prášků z drogerie
9 - váš pes zestárne a je artritický, tak jdete kupovat dřevo a budujete mu malé schodiště, aby nemusel skákat do postele
10 - vůbec vám nepřipadne divné vylézt na dvorek a mumlat: "vyčurej se, tak už kakej." Zatímco sousedi podezřele sledují vaše chování
11 - když zaspíte, raději nesnídáte, jen abyste vyvenčili psa
12 - vy jste jediný idiot jdoucí v silném dešti, protože váš pes potřebuje dlouhou procházku
13 - nepokračujete do dalších barů se spolupracovníky, protože pes ještě nejedl a musí ven
14 - vaše víkendové aktivity jsou plánované kolem procházek se psem
15 - máte zvláštní misku s vodou v ložnici, kdyby pes dostal v noci žízeň, ať nemusí daleko
16 - vaše mraznička obsahuje více masa pro psa než něco jiného
17 - nikdy nedokončíte kus bifteku nebo kuřete, aniž by to váš pes ochutnal
18 - sníh na dvorku odházíte cikcak tak, aby váš pes mohl dosáhnout všech svých oblíbených bodů
19 - pobýváte v psí části místního knihkupectví
20 - nepřestanete jíst, když jste našli v jídle psí chlupy, dokonce se ještě zděsíte, že se mu v poslední době nějak rozdvojují
21 - váš pes je hvězda vašeho internetového místa
22 - šperkovnice neobsahuje žádné drahokamy .... jen ty sponky pro psy
23 - váš hladový manžel přijde z práce, zvedne kryt z pánve na kamnech a říká, "Je toto moje jídlo nebo psí jídlo?"
24 - váš hladový manžel jednou omylem ochutnal psí potravu a žádal o přídavky
25 - máte psí chlupy vlepené pod páskou na zabalených dárkách
26 - máte psí hračky a dárky ve vašem kufru
27 - máte několik fotoalb, všude jsou fotky psů, ale když chcete dětem ukázat pradědečka, nemůžete si vzpomenout, kde skončila ta fotka
28 - když jdete kupovat auto, vezmete si s sebou několik pravítek a měříte zavazadlový prostor, jestli se vám tam vejdou přepravní klece
29 - nasypali jste si popcorn do psí misky
30 - vytáhnete kreditní kartu a jsou na ní přilepené psí chlupy
31 - lidé v práci vám přestali nabízet kartáče na obleky, protože jim došlo, že jste zabitý případ
32 - doma máte psích pelíšků, žvýkacích hraček, obojků, vodítek, postrojů a přepravek na psy víc než máte psů
33 - když si necháte vyvolat film, není jediná fotka s člověkem
34 - po setkání s jinými pejskaři si během třiceti sekund zapamatujete jméno psa, ale jméno majitele si nezapamatujete, dokud se s ním nesetkáte aspoň ještě čtyřikrát
35 - nerozmýšlíte se dvakrát nad tím, zda máte dát svému psovi líznout zmrzliny ze svého kornoutku
36 - hovoříte o svých pejscích jako jiný o svých dětech či vnoučatech
37 - pokud jste připojen na internet, věnujete se vyhledávání novinek o psech všeobecně, o svém plemeni, prohlížením seznamů, fotografií, dotazů a odpovědí, chatů o psech, posloucháním zvuků, vyhledáváním chovatelských stanic a všeho co se týká psů
38 - když sáhnete do kapsy, vždycky vám vypadnou psí granulky, pamlsky a sáčky na sbírání hromádek
39 - na každého pejska, kterého potkáte na ulici se usmějete
40 - dlouze diskutujete s přáteli jak nejlépe zastřihnout psí drápky, ale vy sami jste ještě nikdy nebyli na pedikúře ani manikúře
41 - knihovnu máte přeplněnou knihami o psech a psích hrdinech
42 - za nejkrásnější okamžiky dne pokládáte dobu strávenou se svým psem
43 - díváte se na příšerné filmy jen proto, že se v masové scéně objeví asi na tři vteřiny vaše plemeno
44 - jediné na co se vás můžou všichni přátelé zeptat při setkání je otázka: Jak se mají psi? nebo Kolik psů teď máte?
45 - na svých novoročních přáních jsou jedině vaši psi (ostatní členové rodiny jen zřídka)

Je to sice strašný, ale sedí to:lol:. Asi tak 7 bodů z deseti.

je to fakt vtipny. me se libi bod 43 to o tech filmech.Takhle jsem cekala na scenu Nejasna zprava o konci sveta,kdy "vlci" napadnou tu vesnici a povrazdi jeji obyvatele. Scena je teda delsi nez 3 vteriny a kdyz tam jedno z cevecek jakoze dostalo sekerkou,tak jsem byla hrozne rozhorcena:)

Já se v tom celá vidím...je to se mnou špatný. :lol:

Leila, to je super!!! :thumbs 1-45 naprosto samozřejmě!!! :)

Na mě to sedí všechno, jen nevím, jestli je to veselý, nebo smutný :lol:

Teda až na bod 29, popcorn nejím :-)

Jak to bylo u mě s pořízením ČSV
 

jako malá holka jsem měla možnost přijít do kontaktu s hafíkama už od dvou let, prababička, měla vesnickýho vořecha, kterého jsem neskutečně zbožňovala, jako malá. Moje babička měla Kolii Donečka, skvělej to pes a když umřel tak babička měla NO ač kotcoví psi, byli suprově vycvičení že babička mě klidně pustila se psem do okolí na procházky a pes mě poslouchal suprově. Samozřejmě že rodičové o psovi nechtěli ani slyšet a když mi bylo 15, tak sem si od tety dotáhla domu kříženku beagla a čehosi dalšího, úžasná fenka. Když sem se vdala, tak jsme s manželem hodně přemýšleli jakého psa si pořídíme a manžel chtěl středního pejska a tak následovali Staffordšírský Bullteriéři, ale po smrti manžela sem přeci jen chtěla opravdu parťáka aby sem zahnala chmury a tak jsem postupně poznávala Terezu s Aryou, Honzu s Akašou a Alenu s Benem Srdcerváčem a jela jsme s Terezou a Alenou na výstavu do bolky, kde jsem vystavovala i stafbulíka. Když jsem za holkama přišla ke kruhu tak sem užasla na čévéčkama co jejich páníci vystavovali a začala sem se ptát jaké že to vlastě plemeno ČSV je a hrozně mě učaroval Jerry Lee z Molu Es nádherné čévéčko a plánovala sem že až na přes rok bych si čévéčko pořídila, ale stalo se něcoo co jsem absolutně nepředpokládala a co do základu změnilo muj život a to když sem viděla v nabídce že Jiřina Nekvasilová z chovky Arqeva nabízí své odchované štěndo Bellonku k prodeji a shání jí nový domov a mrzelo mě že musím ještě počakt s ČSV, ale po pár dnech mi Alča s Terkou nabídly zda bych s nima nechtěla jet na bonitaci do Roudnice a 2.10 to bude přesně rok a tak sem jela. Když sme dorazily na místo tak sem se okamžitě zamilovala do ČSV, ale to sem ještě vůbec netušila ráno co se bude dít dál, tak jsem tak chodila, psíky si fotila a sbírala informace a Alča s Terkou mi řikaly, že dorazí páníci i s Bellonkou. Dopoledne se opravdu tak stalo a přijeli majitelé i s Bellonkou a já se do toho malýho šedivý štěnda zamilovala na první pohled. Nakonec z paní majitelky vypadlo, že by chtěli fenu opravdu vracet, ale pozorovala sem že váhají a teda po dlouhém hovoru s paní chovatelkou Bellonku nakonec vrátili a ještě před tím se Jiřina Nekvasilová ptala kdo by Bellonku chtěl a že já nedržela jazyk za zubama:lol:, tak jsem se nabídla jako zájemce, protože Bellonka se mě opravdu moc líbila, ale nevěděla sem co se bude dít dál a tak jsem si řikala, že asi to nevyjde. Jenomže, mezitím jsem byla venku a pozorovala hafíky jak se bonitují a obdivovala je ať to byla jejich povaha, vzhled a impozantnost a kdybych se mohla rozhodnout tak opravdu čévéčko, protože jsem toužila po velkém psovi a opravdovym parťákovi do nepohody, kterému nevadí, déšť a bude milovat, procházky, bude plavat a ve sněhu se jako šílenec bude válet. Mezitím jsem také na chvilku pohlídala Bena a ten pak na mě samou láskou skočil, když sem byla v podřepu že sem si sedla do trávy a asi usoudil, že sem unavená :lol:, no a když jsem si nakonec kupovala čaj, protože byla zima, tak holky za mnou přišli s hodně potutelným úsměvem od ucha k uchu a já nechápala co se děje a za nima šla Jiřina Nekvasilová a do ruky mi podala vodítko a že tady mám Bellonku. V tu chvíli sem nedokázala popsat co se ve mě odehrávalo a dodneška nedokážu dostatečně poděkovat Jiřince za to že mám Bellonku a jak moc sem s ní šťastná. A tak se takhle ke mě dostalo čévéčko ač moje plány na pořízení se měli ubírat jiným směrem a mé rozhodnutí bylo urychleno samotnou Bellonkou a i když za ten rok jsme si prošli spoustou věcma a Bellonka mi úplně změnila pohled na to co je to mít psa a život s ní je o poznání akčnější, veselejší občas na zabití, ale hlavně mi ukázala, že ke štěstí stačí opravdu málo a že to štěstí je zabaleno do šedivých chlupů.

Lucko, musím potvrdit tvá slova - byla jsem u toho, když ti Jiřina Bellonku předávala, a musím říct, že ses samým štěstím málem počůrala (nebo rozplakala?). ;-)

oboje pomalu :lol:m, ale spíš sem se málem rozbrečela štěstím:lol:

Když mi bylo asi tak 11 let, v centru Prahy jsem potkala hned dva - pes a fena ČV, úplně mě už jako malou holku okouzlili. Ten krásný hluboký pohled a pak, když se dali do pohybu, propadla jsem jim úplně. Když jsme nechali uspat naší fenku - kříženec dalmatina, tak si každý z rodiny vybral nějaké plemeno, které se snažil doma prosadit, ale marně, mamka řekla že bude dalmatin a tak jsme si domu přivezli Izoldu. Něčím netypická přece jen byla - hnědý dalmatin se jen tak někde nevidí... :)

Když jsem se pak odstěhovala od rodičů a z 12h směn přešla na normální pracovní režim od pondělí do pátku po 8h denně, tak jsem si řekla, že už je čas na vlastního psa... :) Zjištění, že po 12 letech mě nadšení z ČV neopustilo, mě donutilo k tomu, že jsem si přečetla všechny články líbivé i nelíbivé, navštívila CHS, odkud jsem si vlčátko chtěla vzít. Nic mě neodradilo, tak už nezbývalo, než si pro vlčátko jet.

Doma máme sice na podlaze permanentí nepořádek, který se skládá z kousků papírků, rozžvýkaných kaštanů, okusaných kousků šišek a taky z nějakých těch psích hraček (ovšem podotýkám, že ač většina plyšová, všechny drží v celku, což je dosti netypické), ale nikdy nebudu litovat svého rozhodnutí a myslím, že se odvážím říct, že u jednoho nakonec nezůstane... :)

A závěrem malé shrnutí:
ČV jsem si pořídila proto, že mě toto plemeno naprosto okouzlilo. A čím? Svým ladným pohybem, krásným pohledem, je to pes, který je nejblíže svým kořenům. Plemeno je to mladé, není zdegenerované několikasetletým šlechtěním a navíc je to i české národní plemeno, což je pro mne přinejmenším sympatické... :)

Leila: to je super..fakt jsem se pobavila..:lol:

..a to srovnani psa s zenou..no, at je to srovnani s muzem nebo zenou, me to pripada tak akorat jako zabava do hospody, k pobaveni to mozna je, ale jinak absurdni - srovnavat zvire s clovekem, ale to to "moc pitvam" ;-)