ČSV a děti
 

Dobrý den jsem tu nový a přemýšlím nak koupí čsv a každý mě z toho zrazuje že je to plemeno tvrdohlavé nezvladatelné a zlé já osobně si myslím že je to mýtus který mezi lidmi panuje přečetl jsem snad tisíce článků o čsv je sice pravda že cvičení s ním dá více trpělivosti než s no ale myslím že se to vyplatí. Původně jsem chtěl no ale při schánění informací jsem narazil na stránky o čsv a hned jsem se do něj zamiloval (vzhled, oddanost, vlastní rozhodování, prostě je víc přírodní nebo jak bych to napsal než ostatní psi) jsem sice začátečník ale myslím že to není na škodu někde jsem četl že to může být i výhoda. Tak a ted k otázce máme doma dvě děti 9 a 2 roky a malého Yorkšíra tak jsem se chtěl zeptat vás co máte zkušenosti z reality jak se chová k dětem atd. o čsv se toho píše hodně ale toto téma se mi zdá je bohužel opomínano děkuji předem za odpovědi. Jinak máme byt ale od byto cca 80 metrů velkou zahradu kde ho chceme mít a jsme tam s rodinou každý den takže budeme pořád v kontaktu a máme rádi výlety a dlouhé procházky do přírody taže se s námi myslím nudit nebude.

My sice (ještě asi 3 měsíce) vlastní děti nemáme, ale jinak máme s komunikací dětí a psů spíše dobré zkušenosti.
Samozřejmě je potřeba dětem, které už to pochopí vysvětlit, jak se mají ke psovi chovat a ty, které to ještě nepochopí hlídat. Každý pes je trochu jiný, my máme čtyři a o jednom víme, že mu děti mohou lézt třeba po hlavě a neublíží jim, ani je neshodí. U ostatních záleží na náladě, ale většinou s dětmi vychází dobře, nechají se hladit a jsou opatrní, když se mezi dětmi pohybují. O jedné víme, že se dětí bojí a moc se mezi ně nehrne, tak ji nenutíme a necháme ji vše pozorovat zpovzdálí nebo odejít. Nicméně ani ta jim neublíží, pokud ony nebudou ubližovat jí.
Myslím, že se tu najde spousta lidí, kteří mají děti nejrůznějšího věku a mnoho z nich potvrdí, že soužití dětí a psů je u nich bez problému, či spíše prospěšné. Děti se naučí lásce ke zvířeti, zodpovědnosti a vhodnému přístupu, nebudou se bezdůvodně bát a budou mít skvělého společníka na hraní. Ty starší (nejen) se psy často i cvičí.
Nejlepší způsob jak se o tom přesvědčit, je zúčastnit se nějaké akce, kde se lidé a vlčáci scházejí.
Nejbližší příležitost bude asi 16. dubna v Roudnici nad Labem, kde bude bonitace vlčáků. Sejde se jich tam spousta od štěňátek až po dospělce nejrůznějšího věku a dětí nejrůznějšího věku také. Taktéž tam bude mnoho chovatelů, takže si můžete promluvit a načerpat informace, které třeba ještě nemáte. Zároveň uvidíte, jak probíhá svod a bonitace vlčáků, což pro vás bude také velmi užitečné, pokud si vlčáka pořídíte.
Jinak se také konají různé další akce a akcičky, kde se s vlčáky můžete setkat - často chodíme na procházky například do zoologických zahrad a podobně. I tam se s nimi můžete osobně seznámit (doporučuji chlupuodolné oblečení ;) ) a leccos dozvědět.
:wolf

No já mám doma mladou fenu a 6 leté dítě (synovce) A ten u nás bydlí asi půl roku. Než u nás bydlel, moc v lásce ho neměla, radši se mu vyhla, ale od té doby co u nás bydlí ho miluje. Sice ho občas schodí na zem, ale nikdy ne schválně. Chová se k němu něžněji než ke zbytku rodiny. Nikdy do něj nekouše, dobrovolně se sním jde pomazlit a dokonce mu je ochotná předvést základní poslušnost s takovým nadšením, že ji podežřívám z provokace mé osoby, protože takové nadšení mě nikdy nepředvede i když mám v ruce maso.

Krátce a stručně - feny vyrůstající ve společné domácnosti s dětmi jsou bez problémů. Chovají se velice tolerantně a nechají si líbit téměř vše. Se psy to může být horší. Oni nejsou od přírody tolik tolerantní k mláďatům, takže se mláďata musí více krotit. Já mám hodně temperamnetní děti a myslím, že dnes už oba (kluci) moc dobře vědí, kde je hranice, kterou nesmí v chování k Agarovi a Miovi překročit.
Z chování psa k dětem z několika náhodných setkání se nedá příliš usuzovat jestli má nebo nemá děti rád. Až ten pes, který je s dítětem nucen sdílet společnou dománost má možnost svůj skutečný názor na dítě projevit.

Děkuji všem za odpovědi a jsem rád že je to takhle jak tu píšete chceme fenku takže to bude zase o něco snažší. Moc jste nám pomohli a těším se až v březnu zavítáme mezi vás s naší fenečkou;-)

Já bych psa bez dozoru s malým dítětem nenechala, i kdyby byl sebehodnější, takže asi tak...Nikdy nevíš (zvláště ze strany dítěte, ne toho psa). Děti jsou parchanti, moje sestřenice třeba běžně psy tahá za uši, za ocas, leze jim do boudy i když se jí tam běží schovat...už jí jeden pes i rafnul.

S plemenem to, myslím si, nemá moc souvislost.

Podívejte se na tuto:

http://picasaweb.google.com/graba.cz...eat=directlink :p

Moje fenky: Uni od Úhoště a Crying Princess Chantal Srdcerváč - Milují děti. Žijí s námi doma - a všechno je v pořádku!:p

Lepší pro vlčáka jako roste s dítětem od malé:p


P.S. Omlouváme se za chyby

U nás je to obráceně - tolerantnější je pes (nebo je línější se ohradit), holky se spíš seberou a odejdou. Asi to bude kus od kusu, ale obecně s tím fakt problém nebývá a když, tak na straně dospělého... Ale máš pravdu, že u nás to zatím byl vždy krátkodobější kontakt, ne trvalé soužití.

Až to trvalé soužití prověří. Někdy může situaci zlepšit, někdy zhoršit.

Ještě jsem se chtěl zeptat (nechci zbytečně zakládat nové téma) od kdy je nejvhodnější se přihlásit na cvičák nebo raději cvičit sám doma pomalu a spíše formou hry? Někde jsem se dočetl že na některých cvičištích nejsou moc rádi za toto plemeno a tak nevím raději bych cvičil sám doma než být někde nevítaným hostem:evil:

Z mojich skúseností s mojím 1. ČV (pes), ktorý bude mať pomaly rok sa dovolím pripojiť do debaty.Jeho povaha je ako skoro všetky ČV živá, má rád všetko a všetkých, od malička sa ničoho nebál, no hyperaktívny určite nie je! Vlastné deti nemám, no pri návšteve synovcov (3r.) teda musím dávať riadny pozor, aby im z radosti neublížil. Momentálne sa im pozerá skoro do tváre a minule len tak v zlomku sek.si zmyslel, že 1-mu stiahne čiapku z hlavy a popritom si ich inokedy nevšíma a nevadia mu. Viete si to predstaviť? Hrôza, zrútil ho pri tom na zem, čiapku ťahal aj s vlasmi a chytil ju tesne pod okom, keby som tam nebola.. a pod.situácie sa môžu vyskytnúť aj inokedy. Takže určite veľkosť psa verzus dieťa netreba podceňovať nikdy a dávať na deti pozor, aj keď si myslím, že na plemene nezáleží. 10 psov sa môže zachovať úplne inak. Ale sú to NAJ spoločníci. Toť vsjo za mňa. Peťa

Tak s tímto přístupem se na cvičáku opravdu někteří setkali. Určitě se někdo pochlubí.
Přesto naopak existují cvičáky, kde mají ČSV rádi, jsou na ně zvyklí a umí s nimi pracovat. Nějaké by měly být označené na "Mapce výskytu vlčáků", jinak je asi vhodné hledat podle místa bydliště. Něco se možná najde i na starších fórech. (třeba http://www.wolfdog.org/forum/showthread.php?t=1939)
S čímkoliv se u vlčáka má začít co nejdříve, do tří měsíců se toho doporučuje stihnout co nejvíc - tedy pokud máte v úmyslu chodit na cvičák, choďte od malička. Stejně musíte začít od začátku.
:wolf

S manželom máme spolu tri deti od 12-15. Naše deti nie su veľkými milovníkmi psov ale rešpektujú ich. S "vlkošom" sa hrali tak do 4.mesiasov jeho veku, potom boli jeho hry neznesiteľné, znášala som ich len ja;), na sebe. V 5.mesiaci vážil cca 20 kg, meral 60 cm, nie je a nikdy nebol hyperaktívny, ale všetku energiu vedel vožiť do piatich minút neskrotnej sily. Deti fakt miluje, len jeho prejav lásky je hrozivý - škriabanie, driapanie, okusovanie tváre a ťahanie za vlasy. Bref musí byť patrične unavený, aby sa správal "slušne", ale aj vtedy má občasné-náhle prejavy jeho "hrôzostrašnej" lásky...Fakt je ale ten, že je ustajnený v koterci, čím je obmedzený jeho styk s deckami...možno keby s nimi bol stále, bolo by to iné.

Tak se musím pochlubit dnes jsme si konečně přivezli domů štěnátko fenečku Bestu z Heršpic je jí 6 týdnů a zatím se jen seznamujeme až bude trošku času pořídím nějaké fotečky a dám je sem jinak dík všem za rady :-)

Super, tak pevné nervy prajem :-D a veeľa psej lásky. peťa

Jé, tak to máme sourozence, jsem hrdou majitelkou Bestina brášky Brana :)
Taky jsem zvědavá na jeho vztah k dětem, každý víkend k nám chodí na návštěvy dvouletá holčička, tak uvidíme. Zatím se jí docela bojí, i když je klidná a opatrná, lepší vztah projevuje k dospělým. Uvidíme jak to bude dál :) časem si ji určitě oblíbí. Ale té hrůzolásky, o které jsem se tady dočetla se taky trochu bojím, aby nám pak neteřinka neplakala z toho, že ji Bran zahrne láskyplným okusováním a škrábáním, jako to už teď dělá mně :twisted:

Tak u nás zatím bez problémů teda okusuje nás pořád ale když se řítí na děti tak stačí říct fuj a hned poslechne tohle umí perfektně jen je to horší s naším druhým psem Leníkem(Yorksheer) s tím si chce pořád hrát a on zase vůbec a ještě navíc mu zabrala pelech tak snad se to mezi nima srovná:roll:

My druhého pejska sice nemáme, ale zato máme tři kočky :rock_3:twisted:

Asi není problém u psů, kteří vyrůstají s dětmi doma od mala. Já za svého psa ale musím říct, že dětí se vždy trochu bál a pokud mohl, vyhnul se jim. Doteď bez problémů toleroval jen neteř (dnes cca pětiletá), která se kolem něj mohla motat jak chtěla. Nijak mu nikdy neubližovala, přesto po ní nedávno vystartoval "bez příčiny" - když vešla na chatě ke mně do pokoje, aby mi dala pusu na dobrou noc. Otevřenou hubou jí narazil do obličeje. Naštěstí to skončilo jen modřinou. O pár hodin později na neutrálním území už byl zas v pohodě.
Takže po této zkušenosti doporučuji od mala poctivě socializovat psa s dětmi zejména tam, kde doma zatím nejsou ale jsou v plánu.

Dobrý den, taky přihodím jednu svoji zkušenost. Mám tříletého psa Erwina, se kterým od malička chodím do školy. Učím na prvním stupni a moje děti jsou na pejsky zvyklé, návštěvy nejsou nijak pravidelné, je to třeba i jednou dvakrát do půlroka. Ale přesto jsou návštěvy pohodové. Erwin děti miluje, naštěstí u dětí neprojevu hrůzostrašnou lásku, to jen u mě a přítele, ale u dětí je jak beránek. Všechny oňuňává, ale s takovou jemností až zírám. Nikdy bych ho nenechala bez dozoru, protože dětí je 20 a co kdyby se cítíl ohrožen, jeden nikdy neví...druhý můj pejsek (čínsky chocholatý pes) Budulínek k nám přišel před rokem a ze začátku to bylo trochu krušné. Taky si nechtěl hrát a vlk ano. Nakonec se sladil a jsou jak bratři. Všechno dělají společně, dokonce i o jídlo se dělí. Tak se nebojte, ono se to časem srovná. Přeji hodně sil a spokojený láskyplný život s vlkem. Tereza W

Tak z mé zkušenosti mám roční fenku ČSV a dvě děti a s naší Belou si rozumějí a naopak. Bela miluje děti a její vztah k nim je skvělej. Asi nejvíc s kym si rozumí je moje 2 letá dcerka Terezka, Jsou dvojka k pohledání. Bela když k nám ve 3 měsících pořišla tak už na děti zvyklá byla a proto ji nedělala problémy se rychle začlenit a okamžitě domov přijala za svůj.
Attachment 3959

Tohle je docela zajimave tema..ja mam dve deti (syn 8let a dcerka 3roky-pristi mesic ji budou 4r.), a pak 4mesicniho psa (jsem si jista, ze fena se fakt chova jinak..)a co se tyce vztahu stendo/dcerka, rekla bych ze bez problemu, spis ji oblize, ale kdyz by mela nejakeho plysaka chtel by si s nim hrat, stalo se ze ji nadsenim schodil, kdyz ji vital a vyskocil, ale nikdy ji nekousl..Se synem je to neco jineho, dokonce mam posledni dobou pocit, ze s nim "bojuje" o umisteni ve smecce..Samozrejme nemyslim boj jako "boj" ;), v tomhle veku se stene snazi najit sve vlastni misto ve smecce a jakoby se "zaradi" samo, synek byl taky doted jakoby submisivni vuci Arimu, tak ho jako "otravoval" vic a zkousel si k nemu dovolit vic, ted se syn tak nenecha, kdyz ho zacne Ari okusovat (nikdy ne ale do krve!) uz mu syn vezme tlamku a zavre mu ji (to predtim nedelal) a Arimu se to samozrejme moc nelibi, musim pochopitelne zasahovat, a vsechno je jeste jako v ramci hry, citim z nej ze ma pocit, ze od dcerky mu "jakoze" nic nehrozi, ale syn je prece jen kluk, ne holka, tak to je potencialni "souper" a vhodny "partak na hry". Syn je docela nesebevedomy v postaveni k Arikovi a ten to samozrejme moc dobre vi, takze zkousi co jeste muze..
Nikdy to ale nepresahlo nejakou mez, nikdy se neprojevil vylozene agresivne, jen "to prehani" pri hre. Coz musim dusledne zarazet, takze potrebujeme jen trpelivost..Nemuzu samozrejme rict jak se bude chovat az bude dospivat, to teprve uvidime (:roll: :) , ale je to jen na nas co mu dovolime a jak ho vychovame. A je to i o vychove deti k chovani vuci psovi ;) - to predevsim, neb kdyz synek vylozene "kontaktuje" Ariho ocima, podvedome vystrci loket a Ari udela akorat to, co od nej syn "ocekava", cili zakousne se mu do "nastavene" ruky...Tudiz vychova synka k chovani vuci stendovi je zasadni :)

Me to proste neda jeste pisnout skoro po mesici, kdy je Arimu ted 5mesicu..To co ctu, co jsem napsala pred mesicem mi pripada skoro trapny :lol:, no kazdopadne, s detma uplne super, s obouma, syn se citi jistejsi a Ari mu dneska ochotne, skoro 15minut nosil micek, honili se atd. a fakt si vyborne vyhrali (v tomhle driv delal syn prave trosku chybu, ze kdyz se honili, tak se zastavil a jako nastavil Arimu ruku "ke kousnuti", to uz nedela a fakt parada). Mam radost z toho noseni micku, neb me ho prinese tak 2-3x a konec, jde pro hadr nebo provaz a chce se pretahovat, a se synkem jsem dneska videla jak ho to s mickem bavi :sooo_hapy (vlastne oba!) a dlouuuuhoooo :cool3, pocitam ze za par mesicu se na nas :boom2 i s mickem :lol:

Já myslím, že to je jedno...http://a8.sphotos.ak.fbcdn.net/hphot...89469052_n.jpg
Dítě a ČSV-pes

http://a3.sphotos.ak.fbcdn.net/hphot...31459143_n.jpg
Dítě a ČSV-fena

:)

Tuhle fotku jsem uz nekde zahlidla a je to fakt narez..chudak malej :), takhle "trpel" nas kocour..:lol:
Ja si taky myslim, ze jsou CVcka lepsi k mensim detem, nez k tem starsim...

Chceš říct, že starší děti nejsou vhodné k čévéčkům...? :D

I tak se to da rict ;-) a konkretne to myslim tak, ze starsi dite chce napriklad psa vodit na voditku, ale neb je zviro (jeste) trochu rapl, tak proste nemuze..neb by obcas letel vzduchem..Nebo ma nekdy starsi dite svoji hlavu, a pres rodicovske rady co by cevecku delat nemelo mu to dela, a pak se "divi"...Snad staci, na to abys pochopila co jsem myslela ;) Ale to neni otazka toho jestli je CV vhodne nebo nevhodne k detem, jde o to jak se chova to dite, co respektuje a co ne..Neb pes proste respektuje to, co mu dovolis/nedovolis (aspon by to tak melo byt)

Syn má 2roky, na procházkách chce Amee děsně vodit, nechávám ho s tím, že psa přidržuju, když jdem kolem jiného psa, připadá si strašně důležitý že je to on kdo psa vede, hlavně na samonavíjecím vodítku. Začíná ji i slovně "cvičit" jako "EJO, STŮJ" "EJO,DOM" "EJO, ZŮSTAŇ"
http://2i.cz/2i/t/eb605872a1.jpg http://2i.cz/2i/t/be350d27f4.jpg

Máme doma skoro tříletou fenku, která byla od malička hýčkána, byla středem pozornosti, spala s náma v posteli, prostě takový náš rozmazleneček:love...no a do toho se nám narodilo miminko:shock: Měla jsem docela obavu jak bude Agi reagovat, protože je strašně divoká, ale její reakce mě dost překvapila, na manžela reagovala normálně, ale ze mě měla strach a zalezla pod stůl a nechtěla vůbec přijít, přešlo jí to tak po dni a první měsíc byla hrozně smutná, i když jsme ji stále věnovali spoustu pozornosti, stále mohla na gauč i do postele, k malému mohla, když chtěla, byl na ten její zničený výraz hrozný pohled...Teď jsou bobkovi 4 měsíce a už je vše super, oba si na sebe skvěle zvykli, malý už nebrečí, když ho Agi olizuje:lol:Agi mu už nekrade hračky, bez problému zvládám venčení i s kočárkem, kupodivu si zvykla i rodina a už se obejdeme bez hysterických výlevů, když se Agi dere do kočárku nebo malého začne olizovat:lol:Spíš si teď malého hodně hlídá, když přijdeme z venčení, hned letí do postýlky na kontrolu a pokud se od nás na procházce kočárek s mrňouskem oddělí začne pořádně vyvádět.
Pár foteček máme tady:

http://www.silesianhunter.cz/fotoalbum/agi-a-jiricek/

dítě sice není moje, ale žijeme se synovcem :)
http://www.wolfdog.org/pics2/2010/10...81-6338564.jpg

http://a1.sphotos.ak.fbcdn.net/hphot..._7236898_n.jpg

http://a4.sphotos.ak.fbcdn.net/hphot..._3503612_n.jpg

Vlastně se chci jen pochlubit :-)

a to je akože čsv?

No, skoro :) Takove utulkove. Ale az na puntikate nohy by proslo bonitaci ;-)

myslím, že tam by bolo viac vecí na vytknutie na bonitácii :rock_3

Ahoj ve spolek. Argovi je skoro 2,5 roku. Je to hodně aktivní a temperamentní pes, jako asi každý vlčák. Od začátku puberty máme problém s dětmi. Je to tak, že jakmile potkáme pobíhající a nebo křičící děti, tak pes vrčí a snaží se vyrazit. Když jsou děti v klidu, tak to celkem jde, ale přeci jen na něm vidím, jak je nejistý a jak děti sleduje. Nevím, jestli je to tím, že jen není na děti pořádně zvyklý, protože doma žádné nemáme a na vsi, kde bydlíme těch příležitostí k seznámení s nimi moc není. Špatnou zkušenost taky žádnou nemá, tedy alespoň o žádné nevím.

Pro úplnost ještě musím dodat, že Arga beru odmalička sebou všude, kam je to jen trochu možné a není to pes, který by byl zavřený celé dny v kotci. Každodenní vycházky jsou samozřejmostí.

Rád bych znal zkušenosti majitelů vlčáků, fen i psů, kteří nežijí v domácnosti s dětmi a nejsou tak s nimi každý den v kontaktu. Jak reagují na náhodná setkání. Popřípadě jak jste seznamovali své psi s dětmi.

Předem díky. Tomáš

Ahoj, muj pes nikdy nemel spatnou zkušenost s dětmi. Pokud vim, a to jsem s nim 13 let, téměř nepretrzite, tak mu zadne dite neublížilo, neposkodilo ho. Když byl mlady - cca do dvou let - tak behal navolno a kradl miminum rohliky z kocarku :-)) - ve dvou letech se něco zlomilo a od te doby nesnasi jakekoliv deti - male, vetsi, at jdou, bezi ci se kdekoliv objevi - je vestrehu. A to doted, bylo mu 13. Jinak je naprosto bezproblemovy, ted uz samozrejme klidny dedecek, ale život s nim nebyl lehky - kazdopadne NIKDY jsem neuvazovala o tom, ze bych ho dala pryc, všechno se da překonat. pokud chces nejake další informace, klidne napis. Renáta a Dio

Tak pridam nasi zkusenost,nebo spis nezkusenost.Kdyz jsem si privezla stene,tak zadne deti na trenink nebyly,teda rodina jeji matky mela asi 5.letou holcicku,tak je mazlila,ale nemyslim si,ze by tech 6 tydnu nechalo nejake stopy.Takze kdyz je dite naprosto suverenni a neboji,necha se pohladit,pokud je jen trochu nejiste,uplne vidim,jak ho chce chnapnout za rukav,taktez vriskajici a behajici drobotina v ni spousti lovecke pudy.Nenecham ji to samozrejme delat,ale kdyz takove deti vidim,beru si ji na hodne kratko.V dnesni hystericke dobe se mi nechce celit nejakemu pruseru, i kdyz si myslim,ze navazno by nekousla, ale to je jen ma domneka. Takze je to o socializaci a hlavne dobrych zkusenostech s detmi...Ale asi to bude taky kus od kusu...

Dio, Mellorn: Díky za vaše zkušenosti. Chovatel, od kterého je náš pes, děti má a ty se s ním mazlily, ale bylo to taky jen asi do sedmi týdnů věku. Ono se socializací na děti je u nás dost problém. Tady jich moc nepotkáme, pak to náhodné setkání působí jako takový šok. Snažím se vždycky převést jeho pozornost, třeba i přes pamlsky, aby si spojil, že potkáme děti = dobrota. Nevím ale, jestli je zrovna tohle dobrý způsob. Přímý kontakt by byl asi lepši, ale nedovedu si to moc dobře představit.