Přivolání
 

Ráda bych zjistila jak dobře nebo špatně jsou s přivoláním ostatní majitelé vlkošedých.Arwen byly nedávno tři roky,přivolání se o dost zlepšilo,ale nikdy nebylo stoprocentní. Třeba když vyběhne za zvěří nemám šanci,musela bych ji vidět dřív a to se většinou neděje. Učili jsme přivolání na stopovačce,ale to se nám taky neosvědčilo,stalo se,že mi prostě zdrhla i s ní,protože mi podjela pod nohou a to jsem měla akorát strach,že se někde zamotá a budu ji muset hledat.Včera jsem zjistila,že náš velký problém je žrádlo. Na procházce po náplavce u železničního mostu našla prázdnou konzervu,asi od nějaké paštiky.Na povel stůj nebo ke mě vubec nereagovala,jala se ji vylizovat a když mě viděla přicházet,tak poodběhla. No,asi si umíte představit,jak jsem byla naštvaná.Když už jsem to zkusila po několikáte,tak jsem po ní hodila vodítko,ona se lekla,hodila balanc a spadla do Vltavy. Je tam dost vysoký břeh a není kde vylézt.Takže začala záchranná akce. Naštěstí spadla blízko poloshnilých loděk,na které jsem vlezla já,vytáhla ji na lodku a potom na břeh.Tvářila se dost schlíple a potom poslouchala dobře.Ale je hloupý,že to s tím přivoláním v situaci,kdy to potřebuju nefunguje.Asi to s autoritou není nijak slavné.:roll: Ted na výletě jsem ji od koně odvolala jen tak,že jsem běžela na opačnou stranu.A takový to,já teď čmuchám a tak nepřijdu se nám taky stává.Jak jste upevňovali přivolání vy? Elektriku určitě používat nechci,myslím,že na to nejsem dost zkušená,abych to ještě víc nepodělala....Na pamlsky samozřejmě funguje nejlíp...

My na procházkách většinou necháváme 4m vodítko zapnutý (neříkám, že ho nikdy nepustím bez vodítka, jen v místech, kde je větší frekvence lidiček s pejsky ho raději nechám) a Anubí si ho tahá za sebou a já mám větší šanci kdyby něco, naštěstí za zvěří jen popoběhne a pak jen čučí a zavolám ho zpět.
Jinak když se začmuchá, tak si čmuchá a na mě má času dost :-(, když se k němu vydám, že chytnu vodítko a doladím přivolání, okamžitě vyběhne předsedne a nasadí výraz, tak jsem tady, honem mě pochval, jsem šikovnej.... Jak jsou na obzoru pejsci, to je jiná, když jsou dál tak přijde, když jsou 20m a blíž tak je to 50 na 50.... Takže musím mít očiska na šťopkách. Trénujeme, snažíme se - tak snad se to bude lepšit (doufám)

přivolání
 

Lucko my dobře :-D
BTW pokud řekneš ke mě a pak hodíš vodítko, tak se nediv, že nepřijde :-D

Na procházce, když nikde nikdo a nic zajímavého, tak perfektní-s ukázkovým předsednutím a výrazem NO (fanatickou aportérku celkem spolehlivě přivolám na klacek:o). Jak se někde něco děje-pán s baterkou, pracující geodet, policejní hlídka, nebo jakýkoliv podezřelý potenciálně nebezpečný zvuk tak "počkej, já musím prověřit, zda to není nebezpečné" strunule stojí a čumí tam. Od nalezené mršiny "Počkej, jen si to dojim. Ty jako fakt chceš abych přišla hned? No tak teda jo, ale vemu si ten hnus sebou (a z huby jí kouká bažantí noha). Od jiného psa "ani náhodou!!!". A mezi lidma to raději nezkoušim a je na vodítku, protože jí lidi zajímaji, běží se na ně podívat a pak zjistí, že se lidí vlastně bojí, naježí se jí pruh na zádech, že vypadá jako divoké prase, začne vrčet a obíhat v půlkruzích-v takové situaci zatím neodvolatelná-bohužel tohle se dost špatně trénuje neb není dostatek dobrovolníků, které by neznala.

Tak my s privolanim valcily taky docela dlouho - osvedcila se klasika - 10m voditko (kdyz vysirala a delala, ze neni slyset), a pak spousta mnam pamlsku (nastesti je docela zrava). Nikdy se do lonzky nezamotala - ani kdyz se honila se psy v lese. Pak jsme se dostaly do faze, kdy na 10 m lonzce reagovala na 100% (neprislapovala jsem ji), ale bez lonzky...ou ou. Brenna je hodne vychytrala.:roll:
Tak jsem se snazila hodne zapracovat na spolecnem vztahu - byt vzdy dusledna (hlavne v jinych povelech - sedni, lehni, zustan), a kdyz ji volam, tak vymyslet nejakou zabavu. Trvalo to dlouho, ale postupne jsme to nejak zlomily, a ted uz funguje bezvadne. Skoro jako plysak8) Takze nevzdavat, courat s lonzkou a ono to casem.... pujde...snad...:lol:
Jo - a s hazenim voditka/kovoveho obojku to funguje (na takove to neni slyset) - ale musis mit dobrou musku - takze pro me nepouzitelne:lol:

Tak ja to voditko hodila po povelu a asi dvouvterinove pauze,ona vi,co "Ke me" znamena,akorat na to kaslala. Ale uznavam,ze to asi nebyl nejlepsi napad.
NIcmene mam dnes za sebou prvni a doufam,ze posledni dil serialu" Jak se clovek a pes navzajem hledaji v lese". Chodime obcas na Zbraslav,na Zavist.Vetsinou na vecer,ja rada chodim po tme.Nechala jsem ji pobihat kolem,delala sice velka kolecka,ale porad se privolavala sama.No a najednou vidim bezet jakasi tri zvirata,sveho psa nikoliv a od te doby jsem o ni hodinu a pul nevedela. Po ctvrt hodine,to uz se setmelo jsem zacala byt neklidna a po pul uz jsem regulerne propadla panice vcetne place:roll:Ma sklony si v takovyhle pripadech malovat vsechno v co nejcernejsich barvach,takze s tim,ze budu celou noc behat po hradisti a hledat ji jsem se smirila.Ale taky me mrazilo z toho,ze ji treba nenajdu a vzpomnela jsem si na ztracenou Ajsu a vsechny ostatni psy.Ten les neni velky,asi jsme se motaly nejak v kruhu a nevedely o sobe.Piskala jsem jako beze smyslu a volala ji.Takze jsem usla misto planovanych 6ti km asi 10.Nastesti jsem se s ni na nejake pesince potkala.Ja jsem totiz lezla i po takovych ruznych strzich,takze jsem si jeste mohla zlomit nohu a byl by to opravdu adrenalinovy zazitek...
Jinak 10metrovou lonz jsem na ni tahala taky i se zaslapavanim. Ale pravidlo u toho plati,ze by s tim nemel pes zdrhnout,jinak je to jeho vitezstvi,ale je to hodne o postrehu a ten jaksi nemam....No,hlavne se musim umet v takovych situacich,kdy nechce prijit,uklidnit.Ale ja si to reknu a stejne mi adrenalin vyjede jako rtut teplomeru....Njn,neni vzdycky posviceni;-)

I já občas něco hodím, oni ví co "ke mně" znamená takže také házím co mám po ruce, většinou se lekne uskočí a hned příjde - chvíli jsem nosila plastovou krabičku od léků plnou kamínků. Oni slyší a ví, že mají přijít, jen jsem potřebovala nějak přerušit onen zajímavější vjem :-) Taky máme stopovačku - malá začala lovit, neposlouchat, nevímat, má 10 m, já držím konec vodítka a pokud vidí srnu, nebo jiný zajímavý vjem řeknu ji jasně "Aileen - NE nesmíš - ke mně", klidně jí to zopakuji, ale pokud se rozběhne nechám ji dokud není u konce, pak cuknutí a opět "Ne nesmíš - ke mně" . pokud jí takto přeruším vjem je ihned u nohy, sice není extra jak soustředěná pořád čučí kam to ono odběhlo, ale pokoušíme se to nějak dopilovat, nejhorší je, že oni ví kdy jsou a kdy ne na stopovačce, ale snad nám to také pomůže.

Doporučuji řešit přivolání na cvičáku s dobrým výcvikářem. Jakýmikoliv diskuzemi na webu se přivolání nezlepší. Psa chce vidět v reálu a na jeho reakce reagovat okamžitě, což v žádné diskuzi nikdo nemůže udělat.

N.o jo,ale reakce na cvicaku nejsou reakce v realnem zivote. Aspon ja to tak vnimam.Myslim,ze je dost psu,nejen CV,kteri maji na cvicaku perfektni poslusnost,ale mimo uz to moc nefunguje. Nebo se tam da nacvicit privolani od mrsiny nebo zvere?;-) A druhak,ja proste nejsem cvicakovsky typ a nebavi me tam chodit.Myslim,ze musi byt i jina cesta,jak na privolani a myslim,ze ten klic je vzajemny vztah.A je to prace hlavne na sobe,pes je slusnej kopirak cloveka...
Jeste mimo privolani. Me treba fascinuji takovi lidi,co maji nejakeho toho vorecha a ten se pohybuje naprosto volne ve meste,u silnic a oni to vubec neresi,ze se muze neco stat.Ja bych si to teda neriskla.Proste cube zas tak neduveruju,ze by mi do ty silnice neskocila za kockou trebas.:x

No to je právě to, co zřejmě nechápeš. ! Správný "cvičák" to není jen chození se psem u nohy na place. To je právě nácvik i běžných situací, ke kterým může dojít. Proto jsem napsal "s dobrým výcvikářem".

No,nepresvedcil jsi me,ze by cvicak tohle vyresil,ale mozna,ze az uvidim dobreho vycvikare na vlastni oci,tak zmenim nazor8)

Můžeš ty dobré výcvikáře jmenovat, abychom věděli kam jít? Já mám zatím z většiny cvičáků kam jsem se byl podívat pocit, že když už tam ČVčko znaj, tak je to pro ně exot do kotce a když už proti nim nic nemají, tak nedělají rozdíly... je to prostě normální pes a musí makat stejným stylem jako třeba RTW. Rád bych třeba někam v Praze nebo okolí na cvičák chodil, ale mám asi dost vysoký nároky... no ale co ti výcvikáři kterým se dá věřit?

Já bych napsala jen k tomu cvičáku - ono taky jen se dojít podívat, jak se cvičí ti moc neřekne. U nás se taky cvičí klasicky, řadovka, individuál, když někdo potřebuje... problémy se řeší za pochodu, někdo s něčím přijde, tak se řeší. A možnost je řešit kdekoli, ne jen na place, záleží na času a chuti, ale dotyčný se musí jaksi ZMÍNIT, co by si představoval, a ne jen pozorovat a kritizovat :roll:

Když se dojdeš podívat, řekne ti to myslím dost když to srovnáš s tím, co chceš a co nechceš třeba ještě předtím než začneš zbytečně tlačit na svýho psa. To ale samozřejmě musíš vědět co chceš a když má někdo prvního psa, tak většinou ani neví co s ním hodlá nebo nehodlá na cvičáku dělat, chce prostě cvičit protože třeba tady na WD se na to dost klade důraz, že by to tak mělo bejt.
Ale tady třeba svůj dotaz blíž specifikuju. Když budu potřebovat pomoct s přivoláním, za kým jít?

Co takhle zkusit zajít k Heleně Hubáčkové. Například.

A další? Kdybysme všichni měli chodit k Heleně, tak nebude stíhat klubový stránky tuplem :p

Pro mě je jednoznačně nejlepším výcvikářem co se týče ČSV Karel Cviček z Frýdlantu - Nikdy mi nikdo lépe neporadil. Také poslední letní tábor byl naprostá paráda.
Takže poradit od výcvikáře fajn, ale stejně si to člověk musí vyřešit v terénu sám.
Myslím, že ale toto téma není o cvičáku. A asi vím o co majitelce Arwen šlo. Jelikož se sama podotýkám s takovým problémem u své mladé fenky, který nenacvičím jinde než při každodenní procházce v terénu. Jelikož srnce, zajíce na cvičáku nevypustím, samozřejm pominu, že by výcvikář chodil na procházky do lesa se mnou. Podle mě se jendá o rady jak různě majitelé učili své psi přivolání od extrémních situací a jedná se o typy, rady, vychytávky, nikoliv rady výcvikáře - já u své starší fenky zkoušela z nouze i elektronický obojek, na přerušení vjemu, ale od toho jsme rychle upustili - hlavně když já byla na hřbetu koně, jelikož věděla, že nejsem tak rychle na zemi. Na procházkách se nám osvědčila stopovačka a hlavně pak VĚK, od tří let se zklidnila a zvěř ji nezajímá. Chce to čas a trpělivost. Malá byla skvělá na cvičák chodila od dvou měsíců, přivolání skvělé, dokonce mi nosila i aport už jako štěně, ale začla první puberta 9 měsíců a konec. Spouta zajímavého kromě povelů. Podle mě musíme část tohoto období přežít - teď je to v 15-ti měsících někde mezi :-)))) Jen chci podotknout, že nemířm ke zkouškám chci aby měla základní poslušnost a mohla běhat volně - takže nácvik povelů se nám zůžil na jeden "Ke mně" .:-)
Tak hlavně pevné nervy. :-)

Tak my jsme teda z druhé strany republiky, na cvičák chodíme, teď již né moc pravidelně, odvolání od psa jsme tam trénovali, to poslechne, ale jakmile se rozběhne za zvěří tak nepomůže nic. Po důkladné rozmluvě s místním myslivcem, který mne varoval že daňci, kterých je tady hodně, před psem neutečou ale nechají ho přiblížit a ukopou ho, jsem se rozhodla pro elektronický obojek, 99% procházek po lese a pastvinách chodím s kočárkem tak jsem stopovačku zavrhla. A teď si říkám, že jsem mohla ten obojek pořídit dřív, výboj jsem použila asi jen 2x, právě při útěku za zvěří a od té doby ho mám vypnutý, stačí jen zvukový signál a Amee spozorní, řekla bych že si uvědomí že i když jsem daleko jsem vlastně blízko. Koukala jsem že se vyrábí i bez výboje jen s pípnutím.
K tomu cvičáku ........... i když jsem se bavila s vedoucím a nejstaršíma členama, měli zkušenosti s vlčounama, pár jich tam chodilo. Hlavně ti nejstarší měli zkušenosti z vojny a vyprávěli veselé historky s "Fkama", říkali jim mutanti, že se prý báli kýchnutí atd. Zpět k cvičáku - vedoucí vždy upozornil cvičitele jak na vlčouna, hlavně né tvrdý dril jako u NO, jak na obrany atd. Byla jsem však velice zklamaná při přípravě na zkoušky, kdy se na mne každý vybodl a připravoval si své psy a věnoval se majitelům psů ze své CHS, možná jsem si to moc brala, ale jako nováček, který měl nastoupit na první zkoušku jsem čekala více pozornosti. Vedoucí mi pouze řekl že mám zkusit ZMko že ZZO je pro vlčouna nevhodná.

jj,jak psala Stela, o cvicak mi vubec nejde,spis chci vedet,jak to vypada u ostatnich vlcounu v realu. Clovek vzdycky rad slysi,ze v tom neni sam,ze jo?;) K tomu el.obojku. Kdyz nam cuba doma jeste vyla,tak jsem ji ze zoufalstvi poridila protistekaci obojek na impulsy,nejdriv zvukovy.Nahravali jsme ji,ale ten zvukovy signal jsme nikdy neslyseli,i kdyz jsme ji ho montovali na hrtan podle navodu,ale ona ma tak chlupaty krk,ze si myslim ze to ten pristroj vubec nezaznamenal..Ale prej to nefunguje proti vyti,i kdyz vyrobce tvrdi,ze ano.
No,asi ji budu muset strcit zpatky na stopovacku,ale to uz je ponekolikaty a diky me neduslednosti mam obavy,ze ne naposledy:roll:

Jen ještě zkušenost, trochu mimo téma:
Není ele. obojek jako obojek, psala jsem do Dtestu jestli je nechtějí testovat, protože se dneska prodávájí na aukru za pár stovek, při přečtení hodnocení jsem se zhrozila, lidé nadávají, že probíjejí, nebo že jsou účinné na pár metrů. Z Dtestu mi přišla odpoveď že to pro ně není zajímavé téma, že to lidé nepotřebují a v dalším čísle vyšel test 3D televizorů, tak to asi lidé potřebují více....
My jsme ho jednu dobu na noc nesundávali a Amee má asi alergii na ty kovové hroty, takže pod nima měla puchýře, tak doporučuji sundávat i když v návodu píšou něco jiného. Máme D Control 400.

No vidis, to treba na cvicaku v Bohutine u Pribrami, kam chodime, to privolani od zvere nebo mrsiny cvicime :) Pan se totiz venuje i loveckemu vycviku, tak Bizzy dostane na aport nekdy mrtvou kachnu nebo zajicka....
Jinak muj nazor jak nacvicit privolani je mit u sebe dost pamlsku, ty postupne odbouravat a samozrejme zacit se sopovackou. Nejdrive poustet na volno, kde nejsou rusive elementy a pak se postupne presouvat dom mist, kde pocet rusivych elementu stoupa...

Neodbourávat, stále oživovat, jedině tak fungují.

pamlsky funguji,ale nestalo se ti,ze kdyz ti nahodou dosly nebo jsi je nemela,ze se pes na privolani vykaslal? tohle bych nerada. Jinak dnes rano byla na stopce a fungovala pekne.Ono to cas od casu neuskodi,ji to pripomenout. Ale se stopkou je problem ten,ze v zime,pokud nejsem na osvetlenem miste ji nevidim a nemuzu ji ani zaslapnout,rozhodne -li se pes vzit caru.
Na cvicak urcite momentalne chodit nechci.

Nemyslel jsem tim uplne odbourat, ale v podstate to, ze nebudu odmenovat pamlskem za kazdy dobre provedeny ukon. Ale to je moje chyba, spatne sjem se vyjadril

Ja to resim tak, ze davam psovi kolem krku celovku :) Sviti mi na cestu a krasne ho vidim...

Na pamlsky jsem dost lajdák, navís fena potřebuje mňamky často střídat, nemluvě o tom, že když se "blbě vyspí", tak nechce ani syrové maso. Celkově ale nemám dojem, že by se díky absenci pamlsků přivolání zhoršilo. Naopak, když už něco dobrého mám, fena je mile překvapena a dá si tím spíš záležet při dalším přivolání. Ovšem u zvěře apod. bych jí mohla nabízet klidně celé tele..a půjde za zvěří. Samozřejmě, zvěř nás navštěvuje jedině když nemám psa na stopce.

Jen jsem to tak prolít:

1) zkusil bych Hostivař, jasně že to nejsou čévéčkáři, ale mají vstřícný přístup

2) házení věcí funguje dle povahy psa. Dakouš poslechne, Agyr uskočil a vrátil se k původní činnosti

3) Lonž je dobrá, používám 8m, ale po většinu vycházky s ní neustále pracuju. Tj. držím oběma rukama a namotávám a povoluji tak, abych měl možnost kdykoliv cuknout. Zvlášť v oblastech kde je potřeba cuknout pravděpodobná. Přivolání na lonži trénuju buď když vim že poslechne (max. 2x za venčení) a nebo když ho něco zaujme. Snažim se aby přišel (bez přesnosti, stačí když jakkoliv přijde ke mně) a pak ať se stará o další.

Zašlapávání stopovačky občas zklame na měkkém podkladu - konec prostě podjede pod botou. Pokud tedy třeba něco začne žrát nebo čumět kam nemá, NEJŘÍV se snažím vklidu uchopit stopovačku a teprve pak povel. Samo tohle nefunguje pokud už je někam rozběhlej, proto se vyplatí mít pořád oči na stopkách. Navíc důsledně učím povel "čekej", kterej mi většinou dá trochu času a pes se často aspoň v úvodu spokojí s nehnutým pozorováním.

Jinak civčák doporučuju - ve včech ohledech je to dobrá investice. Osobně považuju za nejpřínosnější kromě toho že se člověk naučí jak cvičit to, že pes je nucen v dané pozici chvíli vydržet než výcvikář všechny obejde. Při "samocvičení" to často funguje tak, že člověk dá povel, při splnění pochválí a jde se dál.

Jo, Hostivař je dnes asi nejlepší varianta v Praze, protože tam dělají širokou škálu výcviků od IPO po TART a především nemají žádné předsudky k jakýmkoliv plemenům psů. A taky tam čévéčka znají, protože jich tam pár už prošlo.

Jojo, Hostivar muzu doporucit, taky jsem tam chvili chodil, nez jsme se prestehovali.

Absolutně souhlasím !!
Já se taky mohu rozkrájet a nic nezabralo. Nyní chodí na stopovačce + navolno kde má 99% jistotu, že snad nic neuvidí.
jak napsal jerabekj - se stopovačkou pracujeme stejně. Sice polovinu procházky kde jsou riziková místa motám a povoluji jako blbeček, ale funguje to. Např. včera byla ode mne asi 4-5 metrů vedle cca 10 metrů se rozběhlo v lese stádečko srn, pustia jsem zbytek na zem a držela pouze konec, fena cca 2 metry poskočila a stačilo důrazné "NE NEsmíš" a pak "Ke mně", po tentokrát jsem její vjem přerušila důrazným hlasem, ale né vždy jí to stihnu přerušit. Elektronika ( u mé první fenky) byla dokonalá v tom, že se tomu psovi přeruší vjem a pak u nás to tedy tak většinou funguje - poslechne. U starší byl problém, že se soustředila pouze na ten vjem a když dostala pípnutí, potom výboj lekla se a bála se přijít nevěděla odkud o přišlo, ale byla to moje chyba, že jsem neměla více trpělivosti, u ní jsme to také vyřešili stopovačkou a teď už ji to fakt nebaví, zbystří ale neutíká ( naštěstí). Jak jsem psala doufám, že ji to přejde. Chce to motivaci já p kapsách nosím různé hračky, kožené aporty atd. Pokud uvidí srnu "pokusím se" jí odvolat (byť na stopovačce, nebo na volno), a hned po tom se jí snažím nmotivovat na jinou věc aby, aby přestala myslet na to co ji tak staršně upoutalo. Nevím jestli je to z hlediska výcviku správně, ale u nás to funguje.
Jinak cvičák je určitě fajn pro každé čsv, nám v mládí strašně pomohl (socializace, psi, pachy, lidé...). Teď už na něj není tolik času a je daleko.
Přeju všem mnoho klidných procházek.

;-)Ja mám na privolanie TRI rôzne povely, pri všetkých používam pamlsky, MUSÍ vedieť že ich mám, na jeho lásku ku mne sa nemôžem zatiaľ spolahnúť:
1. "pocem" (poď sem) - ten používam na nie veľkú vzdialenosť, "pocem" cvičím s nahnevaným, milým aj normálnym hlasom, tak aby reagoval za každých okolností, aj do budúcnosti, keď budem napr. naštvaná (na neho). Na "pocem" príde aj keď žerie mrtvolku, v podstate mi ju prinesie a vymení za pamlsok, pri "pocem" ho NIKDY nehreším, netrestám, vždy to musí byť pozitívne, nemusí predsadať, dám mu viac pamlskov za sebou s rôznymi intervalmi, voľno až na môj povel.
2. Špecifický výrazný piskot z mojej medzierky medzi zubami - ten je na večšie vzdialenosti, keď ho strácem z dohľadu, alebo je za kríkmi. Strašne silné hválenie už keď beží smerom ku mne, moja veľká radosť, nemusí predsadať, pamlsky tak ako vyššie, voľno až na môj povel.
3. "Ku mne" - len na pľaci kde cvičíme, v rámci výcviku poslušnosti, krásne vzorové prdsadnutie, očička musia čumieť do mojich, veľké úsmevy, pamlsky špecificky podľa druhu tréningu.

V lese chodí na 10 m Flexi, na voľno len v miestach kde je široký ďaleký rozhľad a v práci. Inak super ho vie privolať moja sučena, stačí keď zašteká a už je pri nej, ako to tá suka robí...a ani pamlsky namá, len ho stále sekíruje....:?

čůrání a jiné zkušenosti
 

Ahoj všem,
mám tady další všetečné dotazy.
Dotaz první, našemu štěndu už je 10 týdnů, brali jsme si ho v sedmi týdnech. Do dnešního dne nejsme schopni čubinku naučit čůrat venku.Bydlíme v baráku, takže venčit můžeme velmi často, ono tedy nic jiného ani nezbývá, chodí třeba 2x do deseti minut. Venku moc chválíme za každou vykonanou potřebu. Ale stejně pořád koná potřebu doma, nefungují ani rady typu říct důrazně nesmíš.Stejně si udělá po svém a ještě se u toho tváří stylem: a to máte za to. Velkou potřebu doma nekoná, tu si ven nechá. Ale nechápu, jak je u ostatních hfanů psáno že své štěně venčí tak ob hodinu.
Dotaz druhý, jaké byly vyše štěněcí začátky ? Mám pocit, že náš mazel je odrůda ignoranta, jak kdyby ani neměla uši. Něco jí zakážete a ona se na vás při té "špatné činnosti" drze dívá s myšlenkou: Co ty na to ? Co uděláš ?
Dotaz třetí: jak jste odnaučili svého hafíka pojídat vlastní exkrementy ?

Všem moc díky.

P.S. - v kontaktu s chovatelkou jsme, máme i nějaké rady, ale každý pejsek je jiný.

výborně, vůbec nevím, proč si mi tento příspěvek vložil sem a ne jako samostatná nit

Sice uz to pisu po nekolika letech od zalozeni, ale snad to nevadi:)
S Gorem chodim kazdy den rano na pul hodiny do lesa, chodime po cestach i mimo cesty a snazim se kazdy den chodit jinudy, aby neutikal, kdyz zacne predvidat, kam asi jdeme. Voditko jsem pouzival zezacatku, kdyz jsme se neznali. V jeho cca 10-11 tydnech jsem voditko prestal pouzivat a ani ho nenosim doted (budou mu 4 mesice). Pozor..to se tyka jen te ranni prochazky po tom, co ho vypustim z kotce:)
Odpoledne, kdyz vyrazime znovu s kocarkem, tak je vicemene na voditku 3m a jen v jistem useku, kde nikdo neni, ho vypustim a beha okolo nas. Vcera videl zajice a popobehl dopredu. Zavolal jsem na nej, otocil se, videl, ze jdeme dal a bezel za nama.
Ted na te ranni se drzi tak kolem 0-30 metru ode mne, kdyz nereaguje na zavolani, coz se mi rano nestava, tak zapiskam na prsty a to je videt okamzita reakce, otocka a bezi ke mne.
Na cvicaky nejezdim a ani asi nebudu, chci od nej pouze sedni, lehni, zustan, ke mne, nesmis, stekej a vetsinu z toho tak nejak zvlada. Navic v aute zacina slintat po prvnich 100 metrech a po pul kilometru bleje :lol:, tak ho nebudu mucit. Zajimavych objektu a i psu tu v okoli mame dost.
Ze zacatku jsem mu daval pri privolani piskoty a hodnekrat jsem musel jit do podrepu, protoze proste koukal a neprisel, nebo proste delal neco jineho a pribehl, az kdyz to dodelal. Je ale videt, ze piskoty nejsou pro nej zrovna nejlepsi motivacni pamlsek..sice je sezere, ale nejradsi by sezral kocici granule na jedno nadejchnuti. Takze ted budu hledat neco jineho.
Ted uz nemam moc duvod na nej volat, kdyz se u me drzi, takze se to nejak spravilo samo. Doma to vetsinou slo, venku to vetsinou neslo.
Uvidime, co prinese cas a jestli se bude postupne vzdalovat.

No, drzim palce aby to vydrzelo :-))). Prece jen, 4 mesice jsou najakykoliv usudky dost brzo ;-).

řekla bych hooooodně brzo, já mám ověřeno že veseleji začíná být kolem toho 10 měsíce. Naopak by mi přišlo smutný, kdyby 4 měsíční štěně to přivolání nemělo a nedrželo se blízko smečky